Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.
Schodek státního rozpočtu přesáhne 400 miliard, odhadují ekonomky. Schillerová to nevylučuje
Otázky Václava Moravce: Dlužím, dlužíš, dlužíme (zdroj: ČT24)
Podle Kaly je vážným problémem nárůst běžných výdajů. „Problém je to, že rostou běžné výdaje a rostly v době, kdy byla ta bohatá léta. V té době rostly běžné výdaje rychleji než příjmy, což svědčí o tom, že stát nerealizoval žádné reformy, které by do budoucna, až krize pomine, vedly k tomu, že se poměrně rychle vrátíme k nějakému standardnímu rozpočtování,“ řekl v rozhovoru pro Otázky Václava Moravce Kala. S tím, že není možné vinit pandemii ze všeho.
Podle NKÚ se například od počátku roku meziročně zvyšovala čerpání celkových výdajů, a to měsíčně o desítky miliard korun. Zmíněné nárůsty se týkaly hlavně provozních výdajů, což podle úřadu není úplně dobré pro hospodaření státního rozpočtu.
„Jsme ve velice vypjaté krizové době, kterou způsobila pandemie a následně ekonomická krize. Já si naopak stojím za tím, že rozpočty byly velmi dobře připraveny, že jsme měli nízké zadlužení, že jsme měli přebytkové veřejné rozpočty a že jsme si vytvořili ten polštář na to, abychom si dnes mohli půjčit,“ reagovala ministryně financí Schillerová (za ANO). Se stanoviskem NKÚ nesouhlasí.
Shodné stanovisko jako NKÚ zastává naopak ekonomka Helena Horská. „Dlouhodobě se opakuje to, že stále více roste běžný provoz státu a výdaje na něj. A neřeší se dlouhodobé problémy této ekonomiky, tohoto státního rozpočtu,“ podotkla.
Horská na konci roku rezignovala na post členky Výboru pro rozpočtové prognózy. Jako důvod uvedla flagrantní porušování pravidel řádného sestavování státního rozpočtu a nerespektování obecných principů řádného hospodáře.
Otázky Václava Moravce: Dlužím, dlužíš, dlužíme – 2. část (zdroj: ČT24)
Schodek vzroste minimálně na 400 miliard, odhaduje Zamrazilová
Schválený státní rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 320 miliard korun při příjmech ve výši 1488,3 miliardy korun. Nejsou v něm ale zahrnuty dopady daňového balíčku, který nahradil superhrubou mzdu zdaněním příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent nebo zvýšil roční daňovou slevu na poplatníka o 3 tisíce korun. Rozpočtové příjmy se tím sníží letos o 87,5 miliardy korun. Vyřešit by to měla chystaná rozpočtová novela.
Podle Schillerové rezort nejprve zveřejní novou makroekonomickou prognózu. Teprve poté začne pracovat na novele o státním rozpočtu, která zahrne dopady schváleného daňového balíčku. Jak velký schodek by posléze měl rozpočet na letošní rok zahrnovat, zatím odhadovat nechce.
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové letos schodek státního rozpočtu vzroste minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard korun. S odhadem souhlasila i Horská, Schillerová to nevyloučila.
Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanovena koncem února či počátkem března. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně v neděli však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet.
Bilance státního rozpočtu
Ekonomika se vrátí k mírnému růstu, míní Schillerová
Schillerová zároveň uvedla, že česká ekonomika by se navzdory pokračující epidemii koronaviru mohla letos vrátit k mírnému růstu po očekávaném šestiprocentním propadu v loňském roce. „Budeme tam počítat určitě s růstem, to mohu říct už teď, neřeknu vám to přesné číslo,“ nastínila.
Zamrazilová varovala před hrozícím zdvojnásobením státního dluhu. „Dostaneme se do situace, kdy ten dluh se během dvou nebo tří let dostane na 3 biliony korun. A ze 3 bilionů korun již nebudeme platit úroky 40 miliard, jako je tomu teď, ale budeme platit 60 nebo 80 miliard. A to všechno jsou peníze, které se mohou přece využít úplně jinak,“ zdůraznila.
Příští ministr financí bude mít podle Zamrazilové čtyři roky na to, aby dal do pořádku české veřejné finance. Ministryni Schillerovou ale chválí za to, že současný státní dluh a půjčky spravuje velmi obratně. Ministryně pak připravuje konsolidační strategii veřejných financí, která by měla stát především na třech pilířích.
Pilíře stabilizace veřejných financí
Schillerová nechce, aby rostly mzdy ve veřejném sektoru. Maximálně by se navýšily o inflaci. Druhým bodem je, aby se nezvyšovaly provozní náklady státu například za jednotlivá ministerstva. Podle Schillerové teď bylo potřeba financovat například digitalizaci a náklady se neškrtaly tak snadno.
Se stabilizací pak pomohu také peníze z Evropské unie. Schillerová dále počítá i s tím, že daňový balíček, který vláda na konci loňského roku prosadila, bude jen dočasný a celý daňový systém se bude měnit, což by mohlo přinést více peněz do rozpočtu. Souvisí to podle ní s potřebou zdravotní nebo penzijní reformy, které čekají příští vládu.
Ekonomka Horská Schillerovou kritizuje za malé procento investic. „V letech 2003 až 2005, tedy před finanční krizí, vláda vydávala 16 procent svých výdajů na investice, vy v roce 2021 plánujete vydat pouze jedenáct procent na investice a z toho 45 procent půjde z kapes Evropské unie, takže neinvestujete,“ řekla Horská.
Odvaha na reformy
Reformy zdravotnictví a penzí měly podle Horské přijít už dávno. Podotýká, že současný premiér Andrej Babiš (ANO) se na vládě v zemi podílí již přes sedm let, předtím zastával pozici ministra financí. Vláda dle Horské peníze potřebné na reformy rozkrájela do méně důležitých segmentů.
Zamrazilová debatu uzavřela tím, že doufá, že politici a strany zvolené v podzimních parlamentních volbách přistoupí zodpovědně ke konsolidaci veřejných financí a budou mít odvahu dělat nepopulární kroky. „Doufám, že to strany budou mít zpracováno a voliči si budou moci vybrat, jestli chtějí jít cestou okamžité pohodlnosti a budoucího dluhu, nebo budou chtít mírnější výdaje teď, ale menší škrty později,“ uvedla Zamrazilová.