Sobotní protesty v Hongkongu byly jedny z nejnásilnějších za poslední týdny. Demonstranti při nich zdemolovali kancelář čínské státní agentury Nová Čína. Hongkongská policie proti davům nasadila slzný plyn, vodní děla, pepřový sprej, gumové projektily, ale i ostrou munici. Demonstranti na muže zákona házeli zápalné lahve, ničili obchody a podpalovali vstupy do metra. Protesty za udržení demokratických svobod pokračují ve městě už 22. týdnem.
Hongkongská policie nasadila ostrou munici, demonstranti rozbili pobočku agentury Nová Čína
Zhruba stovka prodemokratických kandidátů v nadcházejících volbách se navzdory zákazu s voliči nejprve sešla v nákupní čtvrti Causeway Bay a pak se vydali do centra. Policie později proti demonstrantům ve Victoria Parku nasadila slzný plyn.
„Bojujeme proti nejvíce diktátorské vládě na světě. Hongkongská vláda nepracuje pro lidi Hongkongu,“ říká jeden z účastníků předvolebního shromáždění.
Většina demonstrantů byla oblečena v černé s maskami zakrytými obličeji, třebaže minulý měsíc bylo maskování pod hrozbou až ročního vězení zakázáno. Někteří protestující vztyčovali v centru improvizované barikády ze železných plotů a fotbalových branek, jiní je při tom kryli deštníky.
„Protestuje se na několika místech v Hongkongu, zároveň policie postupuje a město čistí. Centrum je ucpané policejními vozy, po dnešku budou určitě desítky až stovky zatčených,“ uvedla zpravodajka ČT Barbora Šámalová, která situaci na místě sledovala.
Mnoho z protestujících zpívalo britskou a americkou hymnu. Lidé volali po nezávislosti někdejší britské kolonie, která se v roce 1997 vrátila pod správu Pekingu. Čínský prezident Si Ťin-pching nicméně v polovině října prohlásil, že kdo se pokusí oddělit od Číny jakoukoli oblast, „zemře, jeho tělo bude rozdrceno a kosti rozemlety na prach“.
Po zásahu policie ve Victoria Parku se konfrontace hloučků protestujících a pořádkových sil rozptýlila do různých částí města.
Ve čtvrti Wan Chai protestující zdemolovali – poprvé za pět měsíců nepokojů – kancelář čínské státní agentury Nová Čína. Fotografie z místa ukazují rozbitý skleněný vstup i okna a posprejované zdi. Demonstranti také založili menší požár ve vstupní hale.
Demonstrantům se „nedostává vzdělání o čínských dějinách“
Symbolická sídla čínské moci se nezřídka stávají terčem agrese protestujících. Na počátku července poničila skupina demonstrantů místní parlament. Zápalné lahve v sobotu demonstranti házeli i u ústředí Bank of China a banky HSBC.
Mimo toho nespokojení obyvatelé Hongkongu podpalovali vstupy do metra, které je mimo provoz, aby se zamezilo snadným přesunům protestujících. Zdemolovali i několik obchodů a pobočku Starbucks.
Kavárenský řetězec v Hongkongu provozuje místní firma Maxim's Caterers a dcera jednoho ze zakladatelů v září odsoudila demonstrace na půdě OSN v Ženevě. O mladých radikálně laděných protestujících tehdy Annie Wu mimo jiné řekla, že se jim od mateřské školy nedostává vzdělání o čínských dějinách.
Hongkong na protesty doplácí
Měsíce trvající protesty uvrhly Hongkong do největší krize od roku 1997. Jejich spouštěčem byl návrh zákona, který by umožnil vydávat osoby podezřelé z trestné činnosti ke stíhání do pevninské Číny.
Hongkong je v současné době spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje. Demonstranti v ulicích od června žádají demokratické reformy, včetně přímé volby správce Hongkongu.
Nepokoje se odrazily i na ekonomice tohoto asijského finančního centra. Podle vládních údajů zveřejněných ve čtvrtek se Hongkong ve třetím čtvrtletí propadl poprvé od finanční krize v roce 2008 do recese. Vedle protivládních demonstrací k tomu přispěla i americko-čínská obchodní válka.
Hrubý domácí produkt (HDP) se za červenec až září snížil proti předchozímu čtvrtletí o 3,2 procenta a zaznamenal pokles už druhé čtvrtletí za sebou. Splnil tak technickou definici recese.