Při protivládních protestech na Kubě zemřel demonstrant

Při protivládních protestech na Kubě zemřel v pondělí jeden demonstrant. Podle agentury AFP to oznámilo kubánské ministerstvo vnitra. Protesty, které vypukly v neděli v řadě kubánských měst proti autoritářské vládě, jsou podle zahraničních agentur největší za třicet let.

Kubánci vyšli v neděli do ulic hlavně kvůli špatné hospodářské situaci, jež panuje na ostrově. Ostrovní stát navíc v posledních týdnech zaznamenává silný růst nových případů koronaviru. 

Při protestech kubánská policie zatkla podle deníku El País nejméně sto lidí. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených Havanu vyzvaly Spojené státy a Evropská unie.

Několik lidí včetně španělského reportéra agentury AP utrpělo během demonstrací zranění a úřady potvrdily i smrt; kubánské ministerstvo vnitra uvedlo, že „lituje úmrtí osoby“, k němuž došlo na okraji Havany. Mrtvým je muž ve věku 36 let, podle vlády zemřel, když se účastnil „nepokojů“.

AFP během středy informovala, že na Kubě už je znovu přístupný internet, lidé se ale pořád nemohou připojit k sociálním sítím či mobilním aplikacím, přes které lze posílat vzkazy. Právě rozšíření mobilního internetu média považují za jeden z faktorů, díky nimž vznikly nedělní protesty. Podle AFP byl ve středu v Havaně klid, v ulicích je ale výrazně více policejních hlídek, hlavně v blízkosti parlamentu.

Nebezpečí na moři stále hrozí

Americký ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas obyvatele Kuby a Haiti vyzval, aby se nevydávali na nebezpečnou cestu přes moře do USA. Na tiskové konferenci upřesnil, že poté, co byl minulý týden zavražděn haitský prezident Jovenel Moïse a na Kubě propukly demonstrace, americká pobřežní stráž nasadila letectvo k monitorování situace v regionu.

„Nepozorujeme nárůst počtu lidí, kteří se vydávají přes moře, ale někteří (migranti) jako i jindy na sebe toto riziko berou,“ uvedl Mayorkas. „Tito lidé nesmí na americké území vstoupit a jsou posílání zpět na Kubu a Haiti,“ podtrhl ministr.

Mayorkas rovněž zdůraznil, že vody mezi Floridou a karibskými ostrovy jsou nebezpečné. Připomněl, že při pokusu o jejich překonání zemřelo v posledních týdnech dvacet osob.

Třiapadesátiletý Moïse, který byl prezidentem od února 2017 a za svého vládnutí čelil řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i obviněním z autoritářského způsobu vládnutí, byl zavražděn ve své rezidenci na okraji haitské metropole 7. července. Jeho manželka byla vážně zraněna a převezena do nemocnice v Miami na Floridě, v ohrožení života už ale není. Policie z vraždy podezírá asi dvacítku Kolumbijců, z nichž některé zadržela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 5 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...