Při protivládních protestech na Kubě zemřel demonstrant

Při protivládních protestech na Kubě zemřel v pondělí jeden demonstrant. Podle agentury AFP to oznámilo kubánské ministerstvo vnitra. Protesty, které vypukly v neděli v řadě kubánských měst proti autoritářské vládě, jsou podle zahraničních agentur největší za třicet let.

Kubánci vyšli v neděli do ulic hlavně kvůli špatné hospodářské situaci, jež panuje na ostrově. Ostrovní stát navíc v posledních týdnech zaznamenává silný růst nových případů koronaviru. 

Při protestech kubánská policie zatkla podle deníku El País nejméně sto lidí. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených Havanu vyzvaly Spojené státy a Evropská unie.

Několik lidí včetně španělského reportéra agentury AP utrpělo během demonstrací zranění a úřady potvrdily i smrt; kubánské ministerstvo vnitra uvedlo, že „lituje úmrtí osoby“, k němuž došlo na okraji Havany. Mrtvým je muž ve věku 36 let, podle vlády zemřel, když se účastnil „nepokojů“.

AFP během středy informovala, že na Kubě už je znovu přístupný internet, lidé se ale pořád nemohou připojit k sociálním sítím či mobilním aplikacím, přes které lze posílat vzkazy. Právě rozšíření mobilního internetu média považují za jeden z faktorů, díky nimž vznikly nedělní protesty. Podle AFP byl ve středu v Havaně klid, v ulicích je ale výrazně více policejních hlídek, hlavně v blízkosti parlamentu.

Nebezpečí na moři stále hrozí

Americký ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas obyvatele Kuby a Haiti vyzval, aby se nevydávali na nebezpečnou cestu přes moře do USA. Na tiskové konferenci upřesnil, že poté, co byl minulý týden zavražděn haitský prezident Jovenel Moïse a na Kubě propukly demonstrace, americká pobřežní stráž nasadila letectvo k monitorování situace v regionu.

„Nepozorujeme nárůst počtu lidí, kteří se vydávají přes moře, ale někteří (migranti) jako i jindy na sebe toto riziko berou,“ uvedl Mayorkas. „Tito lidé nesmí na americké území vstoupit a jsou posílání zpět na Kubu a Haiti,“ podtrhl ministr.

Mayorkas rovněž zdůraznil, že vody mezi Floridou a karibskými ostrovy jsou nebezpečné. Připomněl, že při pokusu o jejich překonání zemřelo v posledních týdnech dvacet osob.

Třiapadesátiletý Moïse, který byl prezidentem od února 2017 a za svého vládnutí čelil řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i obviněním z autoritářského způsobu vládnutí, byl zavražděn ve své rezidenci na okraji haitské metropole 7. července. Jeho manželka byla vážně zraněna a převezena do nemocnice v Miami na Floridě, v ohrožení života už ale není. Policie z vraždy podezírá asi dvacítku Kolumbijců, z nichž některé zadržela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 9 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 9 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 11 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...