Etiopská armáda podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) porušila při bojích v Tigraji mezinárodní válečné právo. Podle organizace zemřelo při nevybíravých útocích na civilní cíle nejméně 83 lidí, napsal ve čtvrtek server BBC News. Etiopská vláda se k tvrzení nevyjádřila. Do oblasti je podle humanitárních organizací stále velice obtížný přístup.
Pracovníci HRW mluvili s několika desítkami obyvatel, novinářů či humanitárních pracovníků, kteří byli přítomni v oblasti na severu Etiopie během listopadových bojů. Podle zjištění organizace etiopské dělostřelectvo útočilo na tigrajská města, aniž se snažilo odlišit vojenské cíle od civilních objektů.
Každá armáda má přitom povinnost minimalizovat dopady bojů na civilní obyvatelstvo a neútočit na civilní cíle. Tuto povinnost se podle HRW etiopská armáda nesnažila naplnit. Organizace tvrdí, že chování etiopské armády potvrzují svědci z tigrajského hlavního města Mekele a dalších větších měst v oblasti.
Podle údajů HRW zahynulo během útoků, o kterých má přímá svědectví, nejméně 83 civilistů a dalších alespoň tři sta bylo zraněno. „Etiopská vláda by měla umožnit vstup do Tigraje vyšetřovatelům OSN, aby zdokumentovali počínání obou stran v konfliktu,“ uvedla HRW.
Etiopie na vyšetřování nereaguje
Etiopská vláda, která obdržela předběžné výsledky vyšetřování HRW v předstihu, na zprávu organizace nereagovala. Již dříve ale odmítla tvrzení, že by její armáda úmyslně útočila na civilní cíle.
Na ztížený přístup do Tigraje si tento týden stěžovaly humanitární organizace, uvedla ve středu agentura AFP. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže vstup není možný na 80 procent území oblasti. Podle organizace humanitární pomoc potřebuje 3,8 z šesti milionů obyvatel regionu.
Lidé v Tigraji čelí nejen velice obtížnému přístupu k lékařské péči, ale také kritickému nedostatku potravin. Vláda tvrdí, že na přísunu pomoci spolupracuje s OSN a nevládními organizacemi.
Na Tigraj etiopské jednotky zaútočily loni na začátku listopadu. Etiopská vláda obvinila Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu, která vládla oblasti, z útoku na federální armádu a krádeže zbraní. Etiopský premiér Abiy Ahmed, kterému byla udělena Nobelova cena za mír v roce 2019, oznámil po více než třech týdnech bojů dobytí hlavního města Mekele. Armáda dopadla také několik tigrajských představitelů. Podle OSN etiopská vláda má pod kontrolou šedesát až osmdesát procent území Tigraje.
