Podle průzkumu jihokorejských úřadů čelí v zemi sexuálnímu nátlaku asi čtvrtina běženkyň z KLDR. Jednou z nich je i žena, která vystupuje pod pseudonymem Lee. Její případ, který míří před soud, vyvolal velký zájem mezi novináři.
Severokorejská uprchlice Lee se v šestadvaceti letech rozhodla před brutalitou Pchjongjangu uprchnout do Jižní Koreje. Ovšem sen o bezpečném útočišti se nakonec proměnil v noční můru.
V Soulu se seznámila se dvěma muži z tamní vojenské zpravodajské služby. „Byli to lidé, kterým jsem věřila. Respektovala jsem je a tady na jihu jsem na nich byla závislá,“ popsala mladá žena.
Muži jí měli pomoct začít v cizí zemi nový život a navázat kontakt s bratrem, který zůstal uvězněný za hranicemi. Výměnou za peníze jim předávala informace o životě v KLDR. Brzy ji ale špioni začali sexuálně zneužívat.
„Ženy nesmí říct ne“
Násilí trvalo přes rok a půl. Za tu dobu prodělala dva potraty a pokusila se i o sebevraždu. „Byla jsem na sebe naštvaná, měla jsem se bránit, použít třeba nůž, ale nebyla jsem toho schopná,“ říká Lee nyní.
Leeiným případem se začal zabývat vojenský prokurátor, který už na muže podal žalobu. Oba agenti připustili, že měli se ženou pohlavní styk. O znásilnění však podle nich nešlo.
„Ženy nesmí říct ne, musí poslouchat a musí jít ven třeba i o půlnoci, když je o to požádají. Jihokorejský systém dohledu (nad severokorejskými uprchlíky) má absolutní moc,“ tvrdí obhájkyně Lee Jeon Su-mi.
Sexuální zneužívání jako rutina
Podle průzkumu jihokorejského ministerstva pro genderovou rovnost nemusí být takový případ ojedinělý. Většinu uprchlíků z KLDR údajně tvoří ženy. V zemi jich žije přes 24 tisíc a nejméně čtvrtina z nich zažila sexuální násilí. Jen zlomek ale vyhledá pomoc, zejména kvůli složité ekonomické situaci, ve které se nachází. Mnohé z nich přitom sexuální násilí prožily i ve své vlasti.
„Řada severokorejských žen popsala organizaci Human Rights Watch sexuální zneužívání jako rutinu. Tvrdí, že pokud si státní představitel nebo mocná osoba vybere ženu, ta nemá jinou možnost než se podvolit,“ uvedl ředitel zmíněné organizace Kenneth Roth.
Tisíce žen pak hledají bezpečí nejen v Jižní Koreji, ale i Číně. Podle červencové zprávy OSN založené na stovce svědectví se ale běženkyně často stávají oběťmi obchodníků s lidmi. Ti je podle organizace nutí k prostituci a následně násilím vrátí do Severní Koreje.
