Severokorejští uprchlíci, se kterými je Česká televize v kontaktu, jsou skeptičtí k úspěchu jednání mezi Spojenými státy a KLDR o jaderném odzbrojení. Nevěří severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi. Podle nich je změna možná jen po svržení režimu.
„Vtloukají nám do hlavy, že USA jsou divoký pes, který nebude ovcí.“ Uprchlíci z KLDR ve změny nevěří
Když se severokorejský uprchlík a aktivista Čong Gwang Il loni setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kladl mu na srdce, aby připomněl Kimovi lidská práva. To bylo ještě před summitem v Singapuru, kde vůdce KLDR slíbil loni v červnu šéfovi Bílého domu jaderné odzbrojení.
Jako severokorejského uprchlíka a zakladatele organizace, která do KLDR dostává informace ze svobodného světa, Čong Gwang Ila pozvali do Bílého domu. Teď je ale zklamaný, že americký prezident slib nedodržel.
„Rozumím, proč je jaderné odzbrojení prioritou. Ale popravdě si myslím, že to nelze oddělovat od lidských práv. Svoboda je také základním právem člověka,“ říká severokorejský uprchlík, aktivista a zakladatel organizace Bez řetězů Čong Gwang Il.
Aktivistka: Režim se jaderných zbraní nikdy nevzdá
Z KLDR uprchla i Li He-kjung. V devadesátých letech v zemi přežila hladomor, teď příležitostně posílá z Jižní Koreje na sever léky. Říká, že režim se nikdy nevzdá zbraní, protože je to v rozporu s ideologií.
„Vtloukají nám do hlavy, že USA jsou oportunistický divoký pes, který se nikdy nestane ovcí. Proto nikdy nesmíme polevit v ostražitosti. Mentalita Severokorejců se jen tak nezmění,“ říká severokorejská uprchlice a aktivistka.
Doufá, že jednání aspoň povede k ekonomickým reformám, které zlepší život Severokorejců a otevřou jim oči. Podobně jako její generace prozřela po selhání státního distribučního systému v devadesátých letech.
„Kolem roku 1998 jsme si na trzích začali všímat pohozených prázdných pytlů od rýže s nápisem Dar USA. Říkali jsme si: Pokud nám USA pomáhají, kdo snědl všechnu rýži a nechal nám prázdné pytle? Začali jsme si uvědomovat, že nám režim neříká pravdu,“ podotýká.
„Pan Čong i paní Li jsou přesvědčeni, že lidé v KLDR potřebují znamení zvenku, že světu na nich záleží a jejich životy mají cenu. Jedině to může vést k pozitivní změně zevnitř,“ říká zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.