Totalitní režim v KLDR by se mohl do pár let zhroutit. Současný vůdce Kim Čong-un už se totiž nedokáže dostat na úroveň svých zbožštělých předchůdců. V rozhovoru pro ČT24 to řekl severokorejský uprchlík a básník Čang Čin-song. „S dynastií Kimů svým způsobem soucítím. Lidsky mi je jich v podstatě líto, protože svůj život vyměnili za politickou moc,“ říká.
Severokorejský uprchlík pro ČT: Je mi dynastie Kimů líto, vyměnili život za moc
Myslíte si, že by Západ nebo vůbec svět měl udělat něco pro to, aby se v Severní Koreji změnil režim? Já vím, že Jižní Korea má různé programy a snaží se finančně podporovat severokorejské uprchlíky, ale myslíte si, že by se svět měl nějak víc angažovat – a jak?
Nejprve bych chtěl vyjádřit takový můj kritický názor k zahraniční politice vůči Severní Koreji. Dříve byla rozporuplná v tom, že byla kritická k severokorejskému režimu, ale na druhou stranu usilovala o nějakou výměnu, otevření, spolupráci.
Pokud jde o politiku Evropské unie vůči Severní Koreji, tak bych navrhoval, aby běžela po takových dvou paralelních liniích, a to sice politika vůči severokorejskému režimu, ale souběžně s tím i politika vůči prostým severokorejským občanům, aby Severní Korea nebyla brána jako celek.
V České republice je pak severokorejské velvyslanectví, ale diplomaté tady nepracují v zájmu severokorejských občanů a nehájí jejich zájmy. Jsou to v podstatě služebníci vůdcovského režimu, kteří pracují jen pro blaho omezené vládnoucí vrstvy v Severní Koreji. A nechápu, jaká může být role tohoto velvyslanectví z pohledu Evropské unie, když se nejedná o klasickou diplomacii, ale jen o prosazování zájmů toho vůdcovského systému.
Vy jste měl možnost během svého života, jako slavný básník, setkat se i s Kim Čong-ilem. Jaký byl Kim Čong-il a vím, že jste uprchl, když ještě nebyl u moci Kim Čong-un, jeho syn, ale mohl byste třeba srovnat tyto dva vůdce, tyto dva diktátory?
Moje setkání s velkým vůdcem Kim Čong-ilem bylo první příležitostí, kdy vlastně v mém nitru došlo k takovému procitnutí, k vnitřnímu rozbití toho zbožštělého kultu osobnosti. Když jsem s ním byl u společné večeře, tak se velký vůdce při jedné z písní rozplakal. Slzy jsou projevem spektra lidských emocí – ale Kim Čong-il v podstatě většinu svého života nežil jako člověk, ale žil jako vůdce bez emocí. Obyčejný lidský život vyměnil za politickou moc.
Jeho syn, Kim Čong-un pak tím, že se dostal na vrchol moci jako velmi mladý, tak se do toho vůdcovského symbolismu uzavřel ještě dřív, než stihnul nasbírat nějaké vůdcovské nebo životní zkušenosti. Mám-li být upřímný, tak já vlastně s dynastii Kimů svým způsobem soucítím. Lidsky mi je jich v podstatě líto, protože svůj život vyměnili za politickou moc.
Kdybyste měl křišťálovou kouli a mohl byste hádat, jak to bude dál se Severní Koreou. Jaká bude její budoucnost? Může padnout režim Kim Čong-una? Co by k tomu mohlo přispět?
Tento diktátorský režim se už drží u moci poměrně dlouho, ale může se rychle zhroutit. Podle mě už k žádnému dalšímu dynastickému předání moci nedojde a třetí generace už je poslední. Kim Ir-sen a Kim Čong-il žili coby zbožštělí vůdci, obklopeni kultem osobnosti, ale u Kim Čong-una je vidět, že navzdory intenzivnímu vymývání mozků se mu nedaří dostat na úroveň předchůdců.
Podle mého názoru je Kim Čong-un nejenom sirotek, protože už nežijí jeho rodiče, ale je i sirotek politický, protože jediný z lidí, kteří by mu mohli pomoci tvořit nějakou jeho mocenskou oporu, byl strýc Čang Song-tchek, kterého nechal odstranit. Kim Čong-un už v podstatě není skutečným vůdcem a jeho systém už funguje jen ze setrvačnosti. Podle mě tak v horizontu nějakých 4 až 6 let může dojít k pádu tohoto režimu.