V Hanoji se podruhé potkali Trump s Kimem. Severokorejský vůdce slíbil velké výsledky

4 minuty
Události: Trump a Kim se podruhé setkali a nešetřili optimismem
Zdroj: ČT24

V Hanoji ve středu začala vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una. Setkali se večer místního času (po poledni našeho času). Po asi 20minutovém jednání jen za přítomnosti tlumočníků následovala pracovní večeře, které se účastnili i jejich poradci. Hlavní část oficiálních jednání je plánována na čtvrtek.

Prezident USA se setkal s Kimem ve středu v 18:30 místního času (12:30 našeho času). V krátkém prohlášení před kamerami šéf Bílého domu vyjádřil naději, že summit bude nejméně tak úspěšný jako ten předchozí, možná i úspěšnější. Zopakoval také své přesvědčení, že Severní Korea se v případě denuklearizace může stát ekonomicky velmi prosperující zemí. 

„Jsem si jistý, že tentokrát dospějeme k velkým výsledkům, které všichni ocení. Udělám pro to všechno,“ řekl severokorejský diktátor. 

Po vzájemném uvítání v hanojském hotelu Metropole a krátkém společném jednání následovala večeře, která měla trvat přibližně půldruhé hodiny. K ní zasedli společně s nejvyššími představiteli USA a KLDR také americký ministr zahraničí Mike Pompeo, personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, severokorejský šéf diplomacie Ri Jong-ho a hlavní severokorejský vyjednávač se Spojenými státy Kim Jong-čchol, který v minulosti působil jako šéf vojenské rozvědky.

Na jídelním lístku byl krevetový koktejl, grilovaný steak z nízkého roštěnce, roštěnec s korejským kysaným zelím kimči a čokoládový fondant.  

„Jednání skončila zhruba před hodinou, oba státníci se vrátili zpátky do hotelů,“ uvedla po 16. hodině našeho času zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Z diplomatických kruhů se proslýchá, že se obě strany nakonec shodnou na textu hanojské deklarace. Měly by podepsat dokument, který by prohlásil korejskou válku za ukončenou. Sever by měl ukončit provoz v hlavním jaderném zařízení v Jongbjonu a USA by měly souhlasit s uvolněním některých sankcí,“ uvedla zpravodajka ČT.

Trump už krátce po setkání na dotaz novinářů, zda vyhlásí konec korejské války, která skončila v roce 1953 pouze dohodou o příměří, nikoli řádnou mírovou dohodou, odpověděl: „Uvidíme.“

Podle odborníků na řeč těla se Trump a Kim snažili ukázat, že spolu dobře vychází. Trump Kimovi podal ruku s dlaní otevřenou vzhůru, což signalizuje spíše podřízenou pozici. Kim působil sebejistěji než při setkání v Singapuru.

Řeč má být o denuklearizaci i hospodářských sankcích

Od hanojského summitu se také očekává, že byl měl přinést konkrétnější plán denuklearizace poloostrova. Podle expertů to znamená především stanovit časový rámec pro proces jaderného odzbrojení KLDR a uvést jmenovitá opatření k dosažení tohoto cíle.

Podle agentury Reuters američtí a severokorejští vyjednávači před summitem hovořili mimo jiné o možnosti, že by KLDR vpustila mezinárodní inspektory do svého hlavního jaderného zařízení v Jongbjonu. Návrat inspektorů do Severní Koreje a předložení úplného výčtu jaderných zbraní a zařízení KLDR patří mezi hlavní požadavky Washingtonu. Spojené státy by na oplátku mohly Severní Koreji kromě vyhlášení konce korejské války nabídnout otevření styčných úřadů. 

Hlavní část jednání Kima a Trumpa se odehraje ve čtvrtek, opět v hotelu Metropole. Nejprve se státníci setkají na 45 minut mezi čtyřma očima a posléze budou, podobně jako ve středu, jednat v doprovodu s poradci. Na závěr podepíší společné vyjádření, Trump pak plánuje tiskovou konferenci.

„Výběr místa setkání je tak trochu ironií. Trump přesvědčuje Kima, aby se vzdal jaderných zbraní v hotelu, v jehož bunkru se za vietnamské války lidé schovávali před americkými bombami,“ upozornila zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Očekávání od druhé schůzky jsou značná

Na historické schůzce loni v červnu v Singapuru se Trump a Kim společně zavázali k úsilí o denuklearizaci Korejského poloostrova a k posílení míru v regionu. Ujednání ale neobsahuje konkrétní časové závazky a rozhovory od té doby mnoho nepokročily.

„Jsem veskrze spíš pozitivní, protože to, co se dělo od prvního summitu doteď, je dost zřejmé, Severní Korea netestovala žádné jaderné zbraně, žádné rakety, situace na Korejském poloostrově je velmi klidná a to je největší pozitivum,“ uvedl ve vysílání ČT24 koreanista Jaromír Chlada.

Další pozitivum je podle něj to, že americká a severokorejská strana spolu nadále jednají. „Už brzy uvidíme, jestli oba týmy našly shodné prvky, kterými by mohly posunout dialog někam dál,“ dodal.

Očekávání od dvoudenního summitu v Hanoji jsou vyšší, než byla v loňském roce, kdy pouhé podání rukou amerického a severokorejského vůdce bylo považováno za historickou událost.

„Očekávání je veliké, v tuto chvíli nevíme, s čím USA přijíždějí, kam budou ochotny ustoupit a také kam budou ochotni ustoupit Severokorejci. Vyjednávací týmy jednaly v minulých dnech, ale nevíme, kam až dospěly. Nezdá se, že by panovala shoda na tom, co by sami Američané chtěli, kromě denuklearizace, ale záleží na tom, co sami za to budou ochotni nabídnout. A to je ten hlavní bod sváru,“ řekl ve vysílání ČT24 Martin Řezníček ze zahraniční redakce, který v minulosti působil jako zpravodaj ČT v USA.

Z čeho mají podle Řezníčka strach Jihokorejci, je to, že by mohly Spojené státy přistoupit třeba na trvalejší zrušení společných strategických cvičení a stažení bombardérů a jaderného arzenálu z Jižní Koreje. „Nevíme v tuto chvíli, zda to bude ta část, kam až bude Donald Trump ochoten zajít,“ dodal a označil amerického prezidenta za „transakčního politika“, který vyjednává stylem něco za něco.

Trump nicméně v neděli možnost nějakého zásadního průlomu relativizoval. „Nikam nespěchám. Nechci testy (jaderných zbraní a raket dlouhého doletu). Pokud nebude (KLDR) testy provádět, budeme spokojeni,“ poznamenal americký prezident.

Severní Korea chce na oplátku od Spojených států především postupné rušení hospodářských sankcí, které ochromují její ekonomiku. To Washington odmítá a trvá na tom, že KLDR se musí nejprve „zcela, ověřitelně a nezvratně“ zbavit svých atomových zbraní a teprve poté mohou být sankce odvolány.

Míč je na straně USA, říká koreanista

„Severokorejci chtěli nastolit cestu postupného procesu, kdy obě strany budou krok za krokem ustupovat a vycházet vstříc protější straně. Teď se bude jednat o to, co to bude za kroky, variant je větší množství, může to být uzavření mírové smlouvy a ukončení korejské války,“ řekl koreanista Chlada s tím, že by šlo spíše o formální ukončení.

„Severní Korea by mohla žádat stažení amerických vojsk z Jižní Koreje, to by byl velký zásah do regionální situace, který by se týkal také Číny a Japonska a velmi by to změnilo bezpečnostní situaci v regionu, bylo by to na další jednání na více stranách,“ upozornil Chlada.

Podle něj ale z dosavadního vývoje zatím více těží severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Míček je na straně USA, zda budou nadále trvat na bezpodmínečném odzbrojení a teprve potom se budou dál bavit se Severní Koreou. Je vidět, že Donald Trump v tomhle směru trochu ustupuje, což na druhou stranu umožňuje pokračování dialogu. Kim Čong-un se také veze na vlně popularity, kterou vzbuzuje setkání a dialog s USA. Kurz se změnil, už se příliš nemluví o diktátorovi, o lidských právech a Kim Čong-un je brán jako vůdce nějaké země, debata se hodně změnila,“ doplnil koreanista.

Trump nazval Kim Čong-una přítelem

Americký prezident v den setkání se severokorejským vůdcem uvedl na Twitteru, že Severní Korea bude prosperovat jako Vietnam, pokud se vzdá jaderných zbraní. V tweetu ho označil za svého přítele.

„Vietnam prosperuje jako málo míst na Zemi. Severní Korea by na tom byla stejně, a velmi rychle, pokud by denuklearizovala,“ napsal americký prezident. Dodal, že potenciál je ohromný a pro jeho „přítele Kim Čong-una“ jde o velkou příležitost, jaká v dějinách téměř nemá obdoby.

V pozdějším twitterovém příspěvku šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že Čína, Rusko, Japonsko a Jižní Korea v úsilí o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova pomohou. Zároveň odmítl kritiky týkající se jeho postupu vůči KLDR a označil je za „falešné zprávy a dohady“. Jakých kritik se jeho reakce týkala, Trump neupřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Kyjeva přicestovali Macron, Starmer, Merz a Tusk

Pokud Rusko bude i nadále odmítat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci s USA tlak, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na svých sociálních sítích. V sobotu, společně s šéfem britské vlády Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedriechem Merzem a polským premiérem Donaldem Tuskem, se v Kyjevě účastní setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Česko přes videohovor zastoupí premiér Petr Fiala.
07:47Aktualizovánopřed 20 mminutami

Média tvrdí, že si Indie a Pákistán poprvé telefonovaly

Indický zpravodajský web CNN-News18 tvrdí, že si Pákistán a Indie poprvé telefonovaly. Islámábád si prý přeje i setkání představitelů obou zemí, aby uklidnili současnou situaci. Informaci však zatím nelze ověřit, země se k tomu oficiálně nevyjádřily. K deeskalaci vyzval také ministr zahraničí USA Marco Rubio. Země i v sobotu hlásily vzájemné údery. V indickém Kašmíru pákistánský útok podle tamní policie zabil pět lidí.
06:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 4 hhodinami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 13 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 13 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...