Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém projevu na sjezdu vládnoucí Korejské strany práce vyzval občany, aby se připravili na velké ekonomické problémy. Ty přirovnal k hladomoru z 90. let minulého století, který si tehdy vyžádal statisíce obětí, informovala agentura AP. Kim již dříve řekl, že země čelí „doposud nejhorší situaci“ kvůli několika faktorům, včetně koronavirové pandemie, amerických sankcí a přírodních neštěstí z loňského léta.
V nezvyklém přiznání vážné krize Kim ve čtvrtek uvedl, že se straničtí představitelé musí vydat na „další a ještě náročnější Namáhavý pochod, aby alespoň trochu ulevili svému lidu“. Jako Namáhavý pochod (Arduous March) je označováno období boje Severní Koreje s hladomorem v letech 1995 až 1999. V jeho důsledku podle odhadů zemřelo 220 tisíc až 3,5 milionu lidí.
Pozorovatelé uvádějí, že v Severní Koreji zatím nejsou patrné známky rozsáhlého hladomoru či humanitární katastrofy. Zvláštní pověřenec OSN pro lidská práva v KLDR Tomás Ojea Quintana ale minulý měsíc varoval, že „vážná potravinová krize“ v zemi již nyní vede k podvýživě a hladovění. „Objevují se zprávy o úmrtích hlady a roste také počet dětí a seniorů, kteří žebrají, protože je jejich rodiny nejsou schopné živit,“ řekl.
Podle zpravodajského serveru BBC News zprávy o vážných hospodářských potížích přicházejí především z měst v blízkosti čínské hranice, kde mnozí lidé dříve vydělávali na pašování zboží z Číny. Lina Yoonová z mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch v nedávné zprávě s odvoláním na nejmenované kontakty v KLDR napsala, že „poslední dva měsíce do země už neproudí z Číny prakticky žádné potraviny“.
„Přibylo obrovské množství žebráků, v pohraniční oblasti zemřeli někteří lidé hlady. Není k dostání mýdlo, zubní pasta ani baterie,“ dodala.
„Za Kim Ir-sena příděly fungovaly. Každých 15 dnů jsme dostali, co jsme potřebovali. Když zemřel, stáli jsme ve frontě s lístky a pytli a řekli nám, že na patnáct dnů dostaneme jen desetidenní zásoby. Pak pětidenní, dvoudenní, až nakonec řekli, že nemají nic. Chodili jsme ven a jedli trávu. Propadly se nám tváře. Spousta dětí zemřela. Kvůli podvýživě jsme byli náchylnější k nemocem, lidé umírali,“ popsala České televizi severokorejská uprchlice a aktivistka Li He-kjung.
Obchod mezi Čínou a KLDR se výrazně snížil
Čínská data ukazují, že obchod KLDR s Čínou, která je jejím tradičně největším obchodním partnerem a poskytovatelem pomoci, se v minulém roce snížil o osmdesát procent. Stalo se tak poté, co severokorejské vedení uzavřelo hranice kvůli šíření koronaviru ve světě.
Tento týden během stranického sjezdu Kim uvedl, že země musí vybudovat soběstačnou ekonomiku, snížit závislost na dovozu a vyrábět více spotřebního zboží. Podle analytiků ale změny potrvají dlouhou dobu, protože problémy jsou důsledkem mnohaletého špatného řízení, dobrovolné izolace a sankcí, které na KLDR uvalilo mezinárodní společenství za její raketové a jaderné zbrojní programy.
Kim Čong-un často zdůrazňuje ekonomické priority, ale ve skutečnosti se soustředí hlavně na Washington a vývoj zbraní. Dohoda s Donaldem Trumpem, která mohla vést ke snížení závislosti na Číně, mu nevyšla. Nedávné raketové testy naznačují, že usiluje o pozornost Bidenovy administrativy, která strategii vůči KLDR teprve představí.
