Turecká vláda zpřísňuje dohled nad sociálními sítěmi. Nový zákon oznámila na Twitteru

Turecký parlament ve středu schválil návrh zákona, který má více regulovat působení sociálních sítí v zemi. Informovala o tom agentura AFP, podle níž norma připravená vládní stranou vyvolává obavy z omezení svobody slova v zemi. Zákon již dříve kritizovaly humanitární organizace Amnesty International a Human Rights Watch. Vláda o novém zákonu informovala na Twitteru.

Národní shromáždění Turecka začalo projednávat zákon v úterý a ve středu oznámila jeho přijetí právě na Twitteru. Strana spravedlnosti a rozvoje, jejímž předsedou je prezident Recep Tayyip Erdoğan a která v parlamentu disponuje většinou společně s nacionalistickou stranou, zákon podpořila.

Norma mimo jiné nařizuje, aby velké zahraniční sociální platformy jako Twitter či Facebook zřídily v Turecku místní zastoupení. Pokud tak neučiní, má být možno postupně soudními verdikty zredukovat jejich internetové působení v zemi až o devadesát procent. Podle odpůrců povede nový zákon k masivnímu odstraňování příspěvků kritických vůči vládě. 

Cenzura, kritizují Amnesty International a Human Rights Watch

Už před přijetím návrh zákona kritizovaly humanitární organizace v čele s Amnesty International a Human Rights Watch. „Tyto návrhy by výrazně posílily moc vlády, která by mohla cenzurovat obsah na internetu a stíhat uživatele sociálních sítí,“ uvedl Andrew Gardner z Amnesty International.

„Sociální sítě jsou záchranným lanem pro velkou část lidí, která by se jinak nedostala ke zprávám. Tento zákon naznačuje, že přijdou temná období on-line cenzury,“ kritizovala na svých stránkách Human Rights Watch.

Zástupce ředitele Human Rights Watch, Tom Porteous, vyzval sociální sítě, aby turecký zákon odmítly dodržovat. „Měly by hlasitě a neústupně vyzvat Turecko, aby zákon stáhlo, a Evropská unie by toto volání měla podpořit,“ napsal.

Stovky uvězněných novinářů

Prezident Erdogan má se sociálními sítěmi dlouhodobý problém a přijetí tohoto zákona avizoval již před několika měsíci. Politici o něm spekulovali v dubnu, ale nakonec od záměru kvůli pandemii koronaviru upustili.

Dubnový návrh byl přepracován a byly do něj zahrnuty i části o úplném stažení obsahu ze sítí. Pokud by provozovatelé se stažením nesouhlasili, mohou čelit vysokým pokutám. Už nyní je Turecko zemí, která podává nejvíce žádostí o smazání příspěvků z Twitteru. Jak uvádí Turecká asociace za svobodu projevu, v zemi je více než 408 tisíc zablokovaných internetových stránek.

Deutsche Welle připomíná, že turecké úřady dokonce na tři roky zablokovaly otevřenou encyklopedii Wikipedii. To bylo zrušené až poté, co Nejvyšší soud rozhodl, že je nařízení v rozporu se svobodou slova.

Turecko má také ze všech zemí na světě nejvyšší počet uvězněných novinářů. Podle Stockholmského centra pro svobodu, které bylo založeno právě na podporu tureckých novinářů, je v současnosti 83 tamních novinářů odsouzeno, 94 zatčeno a 168 hledáno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...