Čína páchá genocidu na Ujgurech, jde o zločiny proti lidskosti, prohlásil Pompeo

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v posledních 24 hodinách svého mandátu oznámila, že zacházení Číny s menšinou Ujgurů v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země považuje za genocidu. Uvedl to ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož se Peking vůči menšině dopouští zločinů proti lidskosti. Agentura Reuters oznámení označila za další nepříjemný úder Číně, k němuž dochází necelý den před nástupem demokrata Joea Bidena do prezidentské funkce.

„Po pečlivém přezkoumání dostupných informací jsem dospěl k závěru, že Čína pod řízením a kontrolou Čínské komunistické strany páchá genocidu vůči převážně muslimským Ujgurům a dalším etnickým a náboženským skupinám v Sin-ťiangu,“ uvedl Pompeo. „Domnívám se, že tato genocida stále trvá a že jsme svědky systematických pokusů o zničení Ujgurů čínskou státostranou,“ dodal.

Označení čínského jednání za genocidu nespouští konkrétní mechanismy ani sankce, ostatní státy si však podle Reuters budou od nynějška muset velmi dobře rozmyslet, zda dovolí svým firmám nadále podnikat v provincii Sin-ťiang, která je producentem bavlny celosvětového významu. Spojené státy zakázaly dovoz veškeré bavlny a rajčat z provincie již minulý týden.

Krok také zřejmě ještě vyhrotí vztahy Washingtonu s Pekingem, které se pod Trumpovým vedením dostaly v posledním roce na nejhorší úroveň za poslední desetiletí. Odcházející administrativa přijala v několika předchozích týdnech řadu opatření, která Peking tvrdě odsoudil.

S touto situací si bude muset poradit nastupující prezident Biden, jehož politika vůči Číně se však podle pozorovatelů zřejmě od té Trumpovy nebude zásadně lišit. Jeho tým již při kampani před volbami řekl, že v Sin-ťiangu dochází ke genocidě.

Čína drží pod zámkem přes milion Ujgurů

USA prohlašují konflikty po světě za genocidu jen velmi vzácně, pojem má totiž v mezinárodním právu jasnou definici stanovenou Úmluvou OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948. Ta vymezuje genocidu jako zločin úmyslného vyvražďování národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny obyvatelstva.

V internačních táborech na severozápadě Číny je podle dostupných informací proti své vůli zavřen více než milion muslimských Ujgurů. Podle německého ministerstva zahraničí v nich Čína provádí „převýchovné metody“, například vynucenou sebekritiku, popírání vlastní víry či mnohahodinové výslechy.

Z táborů přicházejí také zprávy o zneužívání, sexuálním násilí a úmrtích. Do rukou světových médií se loni dostal dokument čínské státní správy, který popisuje, jak snadné je v jednom z táborů skončit. Na zhruba 140 stranách obsahuje osobní údaje více než tří tisíců lidí.

Příliš dlouhé vousy nebo kliknutí na nežádoucí internetovou stránku

V textu je tabulka, v níž je i sloupec nazvaný „přesný důvod pro účast na vzdělávání“ (čili internaci). Nejčastějším důvodem je překročení zákonů týkajících se maximálního povoleného počtu dětí. CNN připomíná, že v provincii Sin-ťiang mohou mít venkovské rodiny podle předpisů nejvýše tři potomky.

Mezi další důvody patří: „tato osoba nosí dlouhé vousy“, „klikla na internetovou stránku, která obsahuje linky na nežádoucí zahraniční internetové stránky“ nebo „bez důvodu chyběla na vyvěšování vlajky“.

Ve výčtu důvodů k internaci je například také poutní cesta do Mekky, zahalení manželky nebo příbuzenský vztah k někomu, po němž se pátrá v zahraničí. Výjimečně je důvodem podezření, že daná osoba je členem nebo sympatizantem některé islamistické skupiny.

Sin-ťiang na mapě Číny
Zdroj: Wikimedia

Seznam také obsahuje podrobné informace o internovaných a jejich rodinách včetně místa bydliště, jejich každodenním chování nebo postojích vůči komunistické straně.

Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang zaujímá zhruba šestinu rozlohy Číny, je její největší provincií, byť řídce osídlenou. Místní Ujguři tvoří 45 procent z téměř 22 milionů obyvatel. Tato menšina, která je jazykově a etnicky spřízněná s Turky, si dlouhodobě stěžuje na útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu. 

Postup čínských úřadů před nedávnem odsoudila také Velká Británie. Ta se v pondělí rozhodla, že zamezí nákupu produktů, které by mohly z nucených prací pocházet. „Žádná britská organizace, vládní či soukromý sektor, vědomě či nechtěně, nebude vydělávat na nebo přispívat k porušování lidských práv vůči Ujgurům a dalším minoritám v Sin-ťiangu,“ ujistil tamní ministr zahraničí Dominic Raab. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF jí přisuzuje 41 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 18,3 procenta. Volební účast byla vysoká, dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 8 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 10 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 12 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 14 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.