Facebook v Austrálii zablokoval sdílení zpravodajství. Nechce vydavatelům platit za obsah

Provozovatel sociální sítě Facebook ve čtvrtek uživatelům a mediálním firmám v Austrálii zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu. Společnost tak učinila v reakci na chystaný zákon, který má technologické firmy přimět platit australským zpravodajským společnostem za užívání jejich obsahu. Krok sociální sítě se okamžitě setkal s ostrou kritikou ze strany médií, politiků i lidskoprávních skupin, píše agentura Reuters.

Podle stanice BBC jsou v Austrálii na sociální síti nedosažitelné stránky všech lokálních i světových zpravodajských serverů. Facebookové stránky australských médií, které byly ještě ve středu plně v provozu, jsou prázdné i pro uživatele ze zemí mimo Austrálii.

Proti kroku provozovatele sociální sítě se záhy ohradila australská vláda, podle které blokáda Facebooku ohrožuje jeho „důvěryhodnost“.

„Facebook udělal chybu, akce Facebooku nebyly nutné, byly tvrdé a poškodí jeho reputaci tady v Austrálii,“ reagoval ministr financí Josh Frydenberg. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg ho podle něj na rozhodnutí nijak nepřipravil, ačkoliv spolu o sporné legislativě telefonicky hovořili o uplynulém víkendu.

Australský premiér Scott Morrison označil postup společnosti Facebook za arogantní. „Tyto kroky jen potvrzují obavy, které čím dál větší počet zemí vyjadřuje ohledně postupu velkých technologických společností, jež se domnívají, že jsou větší než vlády a že by pro ně neměla platit pravidla,“ prohlásil. Dodal, že Austrálie se nenechá zastrašit.

„Odstřihnout zemi od informací uprostřed noci je nehoráznost“

Chystaný zákon má z Austrálie učinit první zemi na světě, která Facebook a Google donutí platit za zpravodajský obsah. Provozovatel sociální sítě již dříve uvedl, že Austrálie „zásadně nechápe“ vztah mezi technologickými platformami a vydavateli. Jen loni firma podle svého vyjádření pomohla australským vydavatelům díky sdíleným odkazům vydělat 407 milionů australských dolarů (6,76 miliardy korun).

Zablokovaný obsah ve čtvrtek ráno překvapil i některé vládní zdravotnické, nouzové a další úřady; podle Facebooku se však jednalo o chybu, píše BBC. Podle agentury Reuters prázdné stránky čekaly například na zdravotnické úřady států Queensland a Jižní Austrálie, které na sociální sítě umisťují nejnovější informace ohledně covidu-19. Bez obsahu se ocitly i stránky meteorologického úřadu, organizací na pomoc dětem, nebo potravinové banky.

„Záleží na hodinách, když nemáte co jíst. Vyřešte to,“ tweetovala například ředitelka organizace Foodbank Australia Brianna Caseyová. Provozovatelé stránek protestují i kvůli množství financí, které zaplatily za reklamu na Facebooku. Podle agentury Reuters používá Facebook v pětadvacetimilionové zemi jedenáct milionů lidí. Z celkového množství utracených prostředků za marketing v zemi si sociální síť ukrajuje 24 procent.

„Toto je znepokojivý a nebezpečný vývoj. Odstřihnout celé zemi přístup k nezbytným informacím uprostřed noci je nehoráznost,“ uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Facebook chce prý i dál bojovat proti dezinformacím

„Facebook na své platformě exponenciálně zvýšil prostor pro dezinformace, nebezpečný radikalismus a konspirační teorie,“ varovala šéfredaktorka australského listu The Sydney Morning Herald Lisa Daviesová. Facebook ve čtvrtek nicméně uvedl, že jeho odhodlání potírat dezinformace se nezměnilo. Slíbil také, že obnoví provoz všech vládních stránek, které neúmyslně zablokoval. Podle BBC už jich řada opět funguje.

Americká společnost Google, která provozuje největší internetový vyhledávač na světě, se k postupu Facebooku v Austrálii odmítla vyjádřit. Minulý měsíc pohrozila, že v případě schválení nového zákona zablokuje v zemi svůj vyhledávač. Následně však začala s tamními mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy News Showcase.

Média: Dění v Austrálii ovlivní celý svět

Vleklý souboj australské vlády s technologickými giganty dospěl do zlomového bodu a nejnovější vývoj se může promítnout do dění daleko za hranicemi Austrálie, znějí komentáře některých médií. 

Kritické ohlasy na počínání největší sociální sítě světa brzy proudily nejen z Austrálie, ale i ze Spojených států a Evropy. Šéf české Unie vydavatelů Václav Mach krok Facebooku hodnotil jako chybu, která ohrozila svobodu šíření důvěryhodných informací. „Tuto svobodu si bere Facebook jako rukojmí při prosazování svých vlastních komerčních zájmů,“ napsal Mach.

Podle televize CNN se nyní k Austrálii upíná pozornost celého mediálního průmyslu. „Co se děje na druhé polokouli kolem navrhované regulace, která nutí technologické giganty platit vydavatelům zpráv, bude mít následky po celém světě. (…) Slovy jednoho zdroje, regulátoři v dalších zemích ,chtějí všichni zkopírovat a vložit‘ vyjednávací kodex navržený Austrálií,“ uvádí článek.

Drastický zásah Facebooku například vyvolává obavy z toho, jaký obsah zaplní mezeru po materiálech etablovaných médií. Kritika pramení i ze způsobu, jakým Facebook intervenci provedl. Analytička Evelyn Doueková působící na Harvardově univerzitě postup Facebooku označila za vypočítavý a ostudný.

Americký novinář Casey Newton, který dlouhodobě mapuje kroky internetových gigantů, souhlasil, že provedení zákazu ze strany Facebooku má nedostatky, společnost ale podle něj „v zásadě udělala správnou věc“, když prohlédla „bluff“ vydavatelů. „Je docela podivné vidět, jak tolik lidí trvá na tom, že Facebook má povinnost sdílet obsah vydavatelů, za podmínek, které si oni určí,“ napsal.

Podle Caseyho může zásah sociální sítě naučit Australany konzumovat zpravodajství lepšími cestami, zatímco „kapitulace“ Googlu je pozvánkou pro vlády po celém světě, aby se také pokusily zavést podobné „výpalné“. „Přál bych si, aby Austrálie odmítnutí ze strany Facebooku vzala jako signál, že by měla úplně přehodnotit svůj přístup k regulaci médií. Mohla by zkrátka zdanit společnosti na základě jejich zisků, například. Mohla by ty zisky vyčlenit na podporu novinařiny,“ píše se v komentáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 7 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 7 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 14 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...