Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.
Nizozemsko chce dostat syrský režim před mezinárodní soud, viní ho i z použití chemických zbraní
„Nizozemsko dnes oznamuje rozhodnutí pohnat Sýrii k odpovědnosti před mezinárodním zákonem za hrubé porušení lidských práv, zejména za mučení,“ stojí v Blokově pátečním dopise, z nějž citovala agentura Reuters. Ministr v něm upozorňuje, že je Sýrie vázána dodržováním Úmluvy proti mučení, kterou ratifikovala v roce 2004.
„Asadův režim bez zaváhání tvrdě postupuje proti syrským občanům, používá chemické zbraně i mučení, bombarduje nemocnice. Obětem těchto závažných zločinů se musí dostat spravedlnosti. Směřujeme k tomu a chceme, aby se viníci za své činy odpovídali,“ uvádí Blok.
O zločinech Asadova režimu podle něj existuje řada důkazů. „Mnoho Syřanů bylo mučeno, zavražděno, vystaveno útokům jedovatými plyny a zmizelo. Další při útěku ve snaze zachránit si život přišli o všechno,“ píše.
Nizozemsko se k tomuto kroku rozhodlo po několika pokusech Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na tom, že Sýrie musí být za svůj postup postavena před Mezinárodní trestní soud (ICC). Rusko příslušné rezoluce zablokovalo.
- Mezinárodní trestní soud (ICC) stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Má celosvětovou působnost, ovšem podpis pod jeho zakládací smlouvou ratifikovalo pouze 123 států. Sýrie tak neučinila, jakož ani Rusko nebo Spojené státy. Není institucí OSN.
- Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) je nejvyšším soudním orgánem organizace a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Zabývá se například četnými územními spory, v posledních letech soudí i lidi obviněné z genocidy.
Devět let bojů
Syrská válka se vyvinula z povstání proti Asadově vládě v roce 2011. Údaje o obětech se liší – například Reuters píše, že o život přišlo na 200 tisíc lidí a že zhruba 100 tisíc se jich pohřešuje. Do okolních zemí uprchlo 5,5 milionu Syřanů, další jsou mimo své domovy na syrském území.
Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvádí, že syrské úřady od roku 2011 pozatýkaly na 1,2 milionu lidí. Do června zdokumentovala, že ve státních věznicích následkem mučení zemřelo 12 325 lidí. SOHR situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v terénu své informátory.
Krok Amsterdamu ocenila organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch (HRW). „Roky jsou tisíce lidí v syrských věznicích systematicky vystavovány hladu, bití a vražednému mučení. Snaha opřít se při hledání spravedlnosti pro tyto lidi o Úmluvu proti mučení může vyústit v zahájení řízení u nejvyššího světového soudu,“ řekla právní poradkyně HRW Balkees Jarrahová.
Snahu prolomit beztrestnost syrského režimu projevilo také Německo. Jeden z tamních soudů zahájil proces, v němž je obžalován muž, který stál v čele věznice, kde bylo na začátku protiasadovských protestů podle obžaloby umučeno několik tisíc lidí.
Rozložení sil v Sýrii – leden 2020
