Nizozemsko chce dostat syrský režim před mezinárodní soud, viní ho i z použití chemických zbraní

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

„Nizozemsko dnes oznamuje rozhodnutí pohnat Sýrii k odpovědnosti před mezinárodním zákonem za hrubé porušení lidských práv, zejména za mučení,“ stojí v Blokově pátečním dopise, z nějž citovala agentura Reuters. Ministr v něm upozorňuje, že je Sýrie vázána dodržováním Úmluvy proti mučení, kterou ratifikovala v roce 2004.

„Asadův režim bez zaváhání tvrdě postupuje proti syrským občanům, používá chemické zbraně i mučení, bombarduje nemocnice. Obětem těchto závažných zločinů se musí dostat spravedlnosti. Směřujeme k tomu a chceme, aby se viníci za své činy odpovídali,“ uvádí Blok.

O zločinech Asadova režimu podle něj existuje řada důkazů. „Mnoho Syřanů bylo mučeno, zavražděno, vystaveno útokům jedovatými plyny a zmizelo. Další při útěku ve snaze zachránit si život přišli o všechno,“ píše.

Nizozemsko se k tomuto kroku rozhodlo po několika pokusech Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na tom, že Sýrie musí být za svůj postup postavena před Mezinárodní trestní soud (ICC). Rusko příslušné rezoluce zablokovalo.

  • Mezinárodní trestní soud (ICC) stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Má celosvětovou působnost, ovšem podpis pod jeho zakládací smlouvou ratifikovalo pouze 123 států. Sýrie tak neučinila, jakož ani Rusko nebo Spojené státy. Není institucí OSN.
  • Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) je nejvyšším soudním orgánem organizace a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Zabývá se například četnými územními spory, v posledních letech soudí i lidi obviněné z genocidy.

Devět let bojů

Syrská válka se vyvinula z povstání proti Asadově vládě v roce 2011. Údaje o obětech se liší – například Reuters píše, že o život přišlo na 200 tisíc lidí a že zhruba 100 tisíc se jich pohřešuje. Do okolních zemí uprchlo 5,5 milionu Syřanů, další jsou mimo své domovy na syrském území.

Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvádí, že syrské úřady od roku 2011 pozatýkaly na 1,2 milionu lidí. Do června zdokumentovala, že ve státních věznicích následkem mučení zemřelo 12 325 lidí. SOHR situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v terénu své informátory.

Krok Amsterdamu ocenila organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch (HRW). „Roky jsou tisíce lidí v syrských věznicích systematicky vystavovány hladu, bití a vražednému mučení. Snaha opřít se při hledání spravedlnosti pro tyto lidi o Úmluvu proti mučení může vyústit v zahájení řízení u nejvyššího světového soudu,“ řekla právní poradkyně HRW Balkees Jarrahová.

Snahu prolomit beztrestnost syrského režimu projevilo také Německo. Jeden z tamních soudů zahájil proces, v němž je obžalován muž, který stál v čele věznice, kde bylo na začátku protiasadovských protestů podle obžaloby umučeno několik tisíc lidí.

Rozložení sil v Sýrii – leden 2020
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 35 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...