Nizozemsko chce dostat syrský režim před mezinárodní soud, viní ho i z použití chemických zbraní

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

„Nizozemsko dnes oznamuje rozhodnutí pohnat Sýrii k odpovědnosti před mezinárodním zákonem za hrubé porušení lidských práv, zejména za mučení,“ stojí v Blokově pátečním dopise, z nějž citovala agentura Reuters. Ministr v něm upozorňuje, že je Sýrie vázána dodržováním Úmluvy proti mučení, kterou ratifikovala v roce 2004.

„Asadův režim bez zaváhání tvrdě postupuje proti syrským občanům, používá chemické zbraně i mučení, bombarduje nemocnice. Obětem těchto závažných zločinů se musí dostat spravedlnosti. Směřujeme k tomu a chceme, aby se viníci za své činy odpovídali,“ uvádí Blok.

O zločinech Asadova režimu podle něj existuje řada důkazů. „Mnoho Syřanů bylo mučeno, zavražděno, vystaveno útokům jedovatými plyny a zmizelo. Další při útěku ve snaze zachránit si život přišli o všechno,“ píše.

Nizozemsko se k tomuto kroku rozhodlo po několika pokusech Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na tom, že Sýrie musí být za svůj postup postavena před Mezinárodní trestní soud (ICC). Rusko příslušné rezoluce zablokovalo.

  • Mezinárodní trestní soud (ICC) stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Má celosvětovou působnost, ovšem podpis pod jeho zakládací smlouvou ratifikovalo pouze 123 států. Sýrie tak neučinila, jakož ani Rusko nebo Spojené státy. Není institucí OSN.
  • Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) je nejvyšším soudním orgánem organizace a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Zabývá se například četnými územními spory, v posledních letech soudí i lidi obviněné z genocidy.

Devět let bojů

Syrská válka se vyvinula z povstání proti Asadově vládě v roce 2011. Údaje o obětech se liší – například Reuters píše, že o život přišlo na 200 tisíc lidí a že zhruba 100 tisíc se jich pohřešuje. Do okolních zemí uprchlo 5,5 milionu Syřanů, další jsou mimo své domovy na syrském území.

Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvádí, že syrské úřady od roku 2011 pozatýkaly na 1,2 milionu lidí. Do června zdokumentovala, že ve státních věznicích následkem mučení zemřelo 12 325 lidí. SOHR situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v terénu své informátory.

Krok Amsterdamu ocenila organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch (HRW). „Roky jsou tisíce lidí v syrských věznicích systematicky vystavovány hladu, bití a vražednému mučení. Snaha opřít se při hledání spravedlnosti pro tyto lidi o Úmluvu proti mučení může vyústit v zahájení řízení u nejvyššího světového soudu,“ řekla právní poradkyně HRW Balkees Jarrahová.

Snahu prolomit beztrestnost syrského režimu projevilo také Německo. Jeden z tamních soudů zahájil proces, v němž je obžalován muž, který stál v čele věznice, kde bylo na začátku protiasadovských protestů podle obžaloby umučeno několik tisíc lidí.

Rozložení sil v Sýrii – leden 2020
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
13:51Aktualizovánopřed 36 mminutami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 2 hhodinami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 3 hhodinami

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 3 hhodinami

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
17:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 6 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 7 hhodinami

Demonstranti v Caracasu požadují amnestii pro politické vězně

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.
před 8 hhodinami
Načítání...