Násilí vysídlilo od pádu Asada už statisíce Syřanů

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Téměř čtrnáctiletá občanská válka vyhnala z domovů více než polovinu obyvatel země. Miliony lidí uprchly do jiných zemí a mnoho dalších hledalo bezpečnější území uvnitř Sýrie.

Nyní však komplikovaný přechod k novému režimu vedenému islamisty přinesl nové vlny vysídlování, které jsou způsobeny akty pomsty, sektářským násilím, desítky let starými majetkovými spory, ale také izraelskou okupací území v jižní Sýrii, uvádí NYT.

Uprchlíci ze Sýrie
Zdroj: Reuters/Abdelaziz Boumzar

Vraždění v Suvajdě

Násilnosti se podle amerického deníku nevyhnuly žádné z rozmanitých náboženských a etnických komunit. K největším vysídlováním došlo v jižní provincii Suvajda, kde došlo k opakovaným bojům mezi drúzy a beduíny, do nichž se v červenci zapojily i vládní složky a Izrael.

Podle Syrské observatoře pro lidská práva bylo zabito více než 1300 lidí, z nichž téměř 400 byli civilisté – většinou drúzové. Jiné monitorovací skupiny ale uvádějí ještě vyšší počet obětí. NYT potvrdil, že vládní bezpečnostní síly provedly nejméně jednu popravu drúzského civilisty a zdokumentovaly čtyři další vraždy drúzů.

Další vlny násilí, jako ta v Suvajdě, z nichž několik bylo vyvoláno sektářským napětím, donutily od pádu Asada v prosinci loňského roku desítky tisíc Syřanů opustit své domovy.

Načítání...

Pozemkové spory

V některých pozemkových sporech se lidé, kteří se snaží získat majetek zpět, snažili vystěhovat stávající obyvatele, uvádějí úředníci OSN, místní policie a organizace pro lidská práva. Zatímco v některých případech spory vypukly během války, jiné se táhnou už desítky let.

Podle NYT řada případů pramení z praxe Asadova režimu, který vyvlastňoval půdu určitým komunitám a dával ji členům jiných, více zvýhodněných skupin, jako jsou alavité – náboženská menšina, ke které patří rodina Asadů.

Nyní se karty obrátily a alavité se cítí zranitelní. Koncem srpna uprchly stovky příslušníků této menšiny z damašského předměstí poté, co jim bezpečnostní složky oznámily, že někdo z kanceláře guvernéra přijde prohlédnout si listiny o vlastnictví nemovitostí a následně provede razii, uvedli místní obyvatelé a Syrská observatoř pro lidská práva.

Den poté provedly skupiny ozbrojenců napojených na novou vládu razie v domech a krátce zadržely místní obyvatele, sdělil místní úředník, který si z obavy z odvety přál zůstat v anonymitě. V následujících dnech guvernér Maher Marwan Idlibi řekl státním médiím, že šlo o výsledek desetiletí nezákonného zabírání půdy a korupčních obchodů s nemovitostmi ze strany svrženého režimu.

Role Izraele

V syrské provincii Kunejtra poblíž hranic izraelské síly vpadly do několika měst několik dní po svržení Asada. Od té doby Izrael rozšířil oblast, kterou okupuje, ničil domy a vysídloval civilisty, uvádějí místní úředníci a lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

„Izraelské vojenské síly operující v Sýrii by neměly mít volnou ruku v zabavování domů, jejich demolici a vyhánění rodin,“ řekla vedoucí výzkumnice pro Sýrii z této organizace Hiba Zajadínová. Židovský stát tvrdí, že intervence v sousední zemi je dočasné opatření na ochranu jeho vlastní bezpečnosti.

Řada obyvatel blízkovýchodní země ale vnímá změny režimu s nadějí. Během devíti měsíců od pádu Asada se vrátil do vlasti zhruba jeden milion Syřanů, uvedla koncem září OSN. Do svých domovů se také vrátilo dalších 1,8 milionu lidí, kteří byli vysídleni uvnitř země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konflikt na Blízkém východě opět zvedl ceny ropy, později začaly klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později klesly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v poledne to bylo kolem 103 dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, ve 12:00 to bylo lehce nad 97 dolary. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v poledne se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 5 mminutami

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Na Kyjev ráno útočily ruské bezpilotní letouny, v Charkově je po úderu agresora jeden zraněný a jednu oběť hlásí úřady v Záporoží.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letiště v Dubaji postupně obnovuje provoz po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovuje provoz a odlétají z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
07:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné surovinu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle i ropnou infrastrukturu.
před 12 hhodinami

Paříž, Marseille a Lyon čeká druhé kolo obecních voleb, v prvním uspěly koalice

V Paříži, Marseille a Lyonu se bude konat v neděli 22. března druhé kolo komunálních voleb. Žádné volební uskupení totiž nezískalo o víkendu ve třech nejlidnatějších městech Francie polovinu hlasů v prvním kole. Ukazují to téměř úplné výsledky hlasování. V největších městech uspěly levicové koalice. Výsledky v Marseille a Lyonu jsou relativně těsné, v Paříži ale má sociálnědemokratický kandidát Emmanuel Grégoire náskok více než deset procentních bodů.
před 13 hhodinami
Načítání...