Násilí vysídlilo od pádu Asada už statisíce Syřanů

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Téměř čtrnáctiletá občanská válka vyhnala z domovů více než polovinu obyvatel země. Miliony lidí uprchly do jiných zemí a mnoho dalších hledalo bezpečnější území uvnitř Sýrie.

Nyní však komplikovaný přechod k novému režimu vedenému islamisty přinesl nové vlny vysídlování, které jsou způsobeny akty pomsty, sektářským násilím, desítky let starými majetkovými spory, ale také izraelskou okupací území v jižní Sýrii, uvádí NYT.

Uprchlíci ze Sýrie
Zdroj: Reuters/Abdelaziz Boumzar

Vraždění v Suvajdě

Násilnosti se podle amerického deníku nevyhnuly žádné z rozmanitých náboženských a etnických komunit. K největším vysídlováním došlo v jižní provincii Suvajda, kde došlo k opakovaným bojům mezi drúzy a beduíny, do nichž se v červenci zapojily i vládní složky a Izrael.

Podle Syrské observatoře pro lidská práva bylo zabito více než 1300 lidí, z nichž téměř 400 byli civilisté – většinou drúzové. Jiné monitorovací skupiny ale uvádějí ještě vyšší počet obětí. NYT potvrdil, že vládní bezpečnostní síly provedly nejméně jednu popravu drúzského civilisty a zdokumentovaly čtyři další vraždy drúzů.

Další vlny násilí, jako ta v Suvajdě, z nichž několik bylo vyvoláno sektářským napětím, donutily od pádu Asada v prosinci loňského roku desítky tisíc Syřanů opustit své domovy.

Pozemkové spory

V některých pozemkových sporech se lidé, kteří se snaží získat majetek zpět, snažili vystěhovat stávající obyvatele, uvádějí úředníci OSN, místní policie a organizace pro lidská práva. Zatímco v některých případech spory vypukly během války, jiné se táhnou už desítky let.

Podle NYT řada případů pramení z praxe Asadova režimu, který vyvlastňoval půdu určitým komunitám a dával ji členům jiných, více zvýhodněných skupin, jako jsou alavité – náboženská menšina, ke které patří rodina Asadů.

Nyní se karty obrátily a alavité se cítí zranitelní. Koncem srpna uprchly stovky příslušníků této menšiny z damašského předměstí poté, co jim bezpečnostní složky oznámily, že někdo z kanceláře guvernéra přijde prohlédnout si listiny o vlastnictví nemovitostí a následně provede razii, uvedli místní obyvatelé a Syrská observatoř pro lidská práva.

Den poté provedly skupiny ozbrojenců napojených na novou vládu razie v domech a krátce zadržely místní obyvatele, sdělil místní úředník, který si z obavy z odvety přál zůstat v anonymitě. V následujících dnech guvernér Maher Marwan Idlibi řekl státním médiím, že šlo o výsledek desetiletí nezákonného zabírání půdy a korupčních obchodů s nemovitostmi ze strany svrženého režimu.

Role Izraele

V syrské provincii Kunejtra poblíž hranic izraelské síly vpadly do několika měst několik dní po svržení Asada. Od té doby Izrael rozšířil oblast, kterou okupuje, ničil domy a vysídloval civilisty, uvádějí místní úředníci a lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

„Izraelské vojenské síly operující v Sýrii by neměly mít volnou ruku v zabavování domů, jejich demolici a vyhánění rodin,“ řekla vedoucí výzkumnice pro Sýrii z této organizace Hiba Zajadínová. Židovský stát tvrdí, že intervence v sousední zemi je dočasné opatření na ochranu jeho vlastní bezpečnosti.

Řada obyvatel blízkovýchodní země ale vnímá změny režimu s nadějí. Během devíti měsíců od pádu Asada se vrátil do vlasti zhruba jeden milion Syřanů, uvedla koncem září OSN. Do svých domovů se také vrátilo dalších 1,8 milionu lidí, kteří byli vysídleni uvnitř země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 21 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.