Násilí vysídlilo od pádu Asada už statisíce Syřanů

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Téměř čtrnáctiletá občanská válka vyhnala z domovů více než polovinu obyvatel země. Miliony lidí uprchly do jiných zemí a mnoho dalších hledalo bezpečnější území uvnitř Sýrie.

Nyní však komplikovaný přechod k novému režimu vedenému islamisty přinesl nové vlny vysídlování, které jsou způsobeny akty pomsty, sektářským násilím, desítky let starými majetkovými spory, ale také izraelskou okupací území v jižní Sýrii, uvádí NYT.

Uprchlíci ze Sýrie
Zdroj: Reuters/Abdelaziz Boumzar

Vraždění v Suvajdě

Násilnosti se podle amerického deníku nevyhnuly žádné z rozmanitých náboženských a etnických komunit. K největším vysídlováním došlo v jižní provincii Suvajda, kde došlo k opakovaným bojům mezi drúzy a beduíny, do nichž se v červenci zapojily i vládní složky a Izrael.

Podle Syrské observatoře pro lidská práva bylo zabito více než 1300 lidí, z nichž téměř 400 byli civilisté – většinou drúzové. Jiné monitorovací skupiny ale uvádějí ještě vyšší počet obětí. NYT potvrdil, že vládní bezpečnostní síly provedly nejméně jednu popravu drúzského civilisty a zdokumentovaly čtyři další vraždy drúzů.

Další vlny násilí, jako ta v Suvajdě, z nichž několik bylo vyvoláno sektářským napětím, donutily od pádu Asada v prosinci loňského roku desítky tisíc Syřanů opustit své domovy.

Načítání...

Pozemkové spory

V některých pozemkových sporech se lidé, kteří se snaží získat majetek zpět, snažili vystěhovat stávající obyvatele, uvádějí úředníci OSN, místní policie a organizace pro lidská práva. Zatímco v některých případech spory vypukly během války, jiné se táhnou už desítky let.

Podle NYT řada případů pramení z praxe Asadova režimu, který vyvlastňoval půdu určitým komunitám a dával ji členům jiných, více zvýhodněných skupin, jako jsou alavité – náboženská menšina, ke které patří rodina Asadů.

Nyní se karty obrátily a alavité se cítí zranitelní. Koncem srpna uprchly stovky příslušníků této menšiny z damašského předměstí poté, co jim bezpečnostní složky oznámily, že někdo z kanceláře guvernéra přijde prohlédnout si listiny o vlastnictví nemovitostí a následně provede razii, uvedli místní obyvatelé a Syrská observatoř pro lidská práva.

Den poté provedly skupiny ozbrojenců napojených na novou vládu razie v domech a krátce zadržely místní obyvatele, sdělil místní úředník, který si z obavy z odvety přál zůstat v anonymitě. V následujících dnech guvernér Maher Marwan Idlibi řekl státním médiím, že šlo o výsledek desetiletí nezákonného zabírání půdy a korupčních obchodů s nemovitostmi ze strany svrženého režimu.

Role Izraele

V syrské provincii Kunejtra poblíž hranic izraelské síly vpadly do několika měst několik dní po svržení Asada. Od té doby Izrael rozšířil oblast, kterou okupuje, ničil domy a vysídloval civilisty, uvádějí místní úředníci a lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

„Izraelské vojenské síly operující v Sýrii by neměly mít volnou ruku v zabavování domů, jejich demolici a vyhánění rodin,“ řekla vedoucí výzkumnice pro Sýrii z této organizace Hiba Zajadínová. Židovský stát tvrdí, že intervence v sousední zemi je dočasné opatření na ochranu jeho vlastní bezpečnosti.

Řada obyvatel blízkovýchodní země ale vnímá změny režimu s nadějí. Během devíti měsíců od pádu Asada se vrátil do vlasti zhruba jeden milion Syřanů, uvedla koncem září OSN. Do svých domovů se také vrátilo dalších 1,8 milionu lidí, kteří byli vysídleni uvnitř země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.
před 1 mminutou

Bloomberg: Zelenskyj s USA vyjednává možnou dohodu o volném obchodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
před 2 hhodinami

Video zachytilo chvíle před zastřelením ženy imigračním agentem v Minneapolisu

Video natočené z pohledu agenta Úřadu pro imigraci a cla (ICE), který ve středu v Minneapolisu smrtelně postřelil 37letou ženu, když se podle zveřejněných videozáznamů pokoušela ujet vozem SUV při kontrole, zachycuje okamžiky předcházející tragické události. 47sekundový záznam získaný stanicí Alpha News ukazuje Renee Nicole Goodovou, jak sedí za volantem svého auta a hovoří s policistou, načež situace rychle eskaluje.
před 4 hhodinami

Trump řekl, že jeho moc vrchního velitele USA omezuje pouze jeho vlastní morálka

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Tmes (NYT). Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na svobodu se dostalo podle organizací procento politických vězňů ve Venezuele

Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procento neoprávněně vězněných, tvrdí organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí zatím o něm nemá nové zprávy.
8. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí protestů v Íránu stoupá, internet zůstává vypnutý

Počet mrtvých při protestech v Íránu vzrostl na 62. Píše to agentura AP s odkazem na aktivisty. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v televizním projevu vyzval národ k jednotě. Z nepokojů, které v zemi probíhají už skoro dva týdny, obvinil Spojené státy, které by si podle něj měly hledět svých vlastních problémů. Zároveň varoval, že islámská republika neustoupí a nebude se podřizovat zahraničním zemím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Je dobře, že muniční iniciativa bude pokračovat, řekl Macinka v Kyjevě

Návštěvou Ukrajiny chtěla vláda vyslat signál, že je pro ni důležité se s ukrajinskou stranou bavit a navázat co nejrychleji kontakty, řekl v Kyjevě ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou podotkl, že je dobře, že bude pokračovat muniční inciativa. Řekl také, že Západ by měl být schopen poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky na to, aby byly jistou alternativou k členství Ukrajiny v NATO. Poslanec za Motoristy Filip Turek, který se návštěvy rovněž účastnil, prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...