Alberto Núñez Feijóo

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.

Španělští poslanci v pátek odpoledne zamítli dva dekrety schválené tento týden vládou, které měly zvýšit ochranu nájemníků. Bytová krize v zemi vyvolala veřejné protesty, v pátek demonstrují tisíce lidí v Madridu před parlamentem. Legislativa neuspěla poté, co bývalý vládní spojenec – pravicová katalánská separatistická strana Junts – prohlásil, že tato opatření by v konečném důsledku vedla k omezení nabídky na trhu s bydlením. Vláda po hlasování podle médií zváží uspořádání předčasných voleb, což požaduje opozice, ale premiér Pedro Sánchez to dosud odmítal.

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.

Ředitel španělské národní policie Francisco Pardo ve středu odpoledne popřel informaci médií, že by nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do španělské Ceuty na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Podle některých médií takovou informaci obsahovala zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska se informaci v úterý večer dozvěděl z médií a napsal dopis s dotazem policejnímu šéfovi Pardovi.

Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.