Morales má potvrzené vítězství. Chtělo by to druhé kolo, vyjadřují pochyby EU či USA

Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

Podle soudu získal levicový prezident Morales hlasy 47,07 procenta voličů, zatímco jeho konzervativní vyzyvatel Carlos Mesa 36,51 procenta. Podle bolivijských volebních pravidel znamená zisk přes 40 procent a současně náskok vyšší než deset procentních bodů na druhého kandidáta vítězství už v prvním kole.

Soud vyhlásil výsledky po sečtení 99,99 procent hlasů s tím, že zbývající setinu tvoří neplatné hlasy z jednoho z okrsků, kde se budou volby opakovat v listopadu. Na konečný výsledek nemají vliv.

Mesa po oznámení výsledků uvedl, že hlasování neuzná a označil jej za podvod. Volební soud totiž v neděli na téměř 24 hodin pozastavil zveřejňování výsledků v situaci naznačující, že k rozhodnutí o vítězi voleb bude třeba druhé kolo hlasování. Když sčítání obnovil, měl na něj Morales náskok už přes deset procent.

Zaznívají výzvy ke konání druhého kola

Pochybnosti o demokratičnosti voleb vyjádřili i mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS), kteří Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K této žádosti se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

Ve společném prohlášení Kolumbie, Brazílie, Argentiny a Spojených států, na nejž upozornila agentura AP, se uvádí, že vlády těchto čtyř států „uznají pouze takový výsledek, který bude odrážet vůli bolivijského lidu“. Gratulace k vítězství se Moralesovi naopak dostalo z Mexika, kde je prezidentem levicový Andrés Manuel López Obrador.

Morales je podle agentury AFP jedním z posledních latinskoamerických levicových politických vůdců, kteří se k moci dostali v první dekádě 21. století. Levice od té doby utrpěla porážku v Brazílii, Argentině, Chile i Ekvádoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...