Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.
Morales má potvrzené vítězství. Chtělo by to druhé kolo, vyjadřují pochyby EU či USA
Podle soudu získal levicový prezident Morales hlasy 47,07 procenta voličů, zatímco jeho konzervativní vyzyvatel Carlos Mesa 36,51 procenta. Podle bolivijských volebních pravidel znamená zisk přes 40 procent a současně náskok vyšší než deset procentních bodů na druhého kandidáta vítězství už v prvním kole.
Soud vyhlásil výsledky po sečtení 99,99 procent hlasů s tím, že zbývající setinu tvoří neplatné hlasy z jednoho z okrsků, kde se budou volby opakovat v listopadu. Na konečný výsledek nemají vliv.
Mesa po oznámení výsledků uvedl, že hlasování neuzná a označil jej za podvod. Volební soud totiž v neděli na téměř 24 hodin pozastavil zveřejňování výsledků v situaci naznačující, že k rozhodnutí o vítězi voleb bude třeba druhé kolo hlasování. Když sčítání obnovil, měl na něj Morales náskok už přes deset procent.
Zaznívají výzvy ke konání druhého kola
Pochybnosti o demokratičnosti voleb vyjádřili i mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS), kteří Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K této žádosti se připojily i Spojené státy a Evropská unie.
Ve společném prohlášení Kolumbie, Brazílie, Argentiny a Spojených států, na nejž upozornila agentura AP, se uvádí, že vlády těchto čtyř států „uznají pouze takový výsledek, který bude odrážet vůli bolivijského lidu“. Gratulace k vítězství se Moralesovi naopak dostalo z Mexika, kde je prezidentem levicový Andrés Manuel López Obrador.
Morales je podle agentury AFP jedním z posledních latinskoamerických levicových politických vůdců, kteří se k moci dostali v první dekádě 21. století. Levice od té doby utrpěla porážku v Brazílii, Argentině, Chile i Ekvádoru.
