Morales neměl ve volbách dost hlasů, soud sčítání zastavil. Nyní bolivijský prezident hlásí vítězství

3 minuty
Horizont ČT24: Vítězství Moralese ve volbách budí pochyby
Zdroj: ČT24

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Podle bolivijského volebního systému vedoucímu kandidátovi stačí v prvním kole hlasování vést o více než deset procentních bodů, aby se nemuselo konat kolo druhé.

Volební soud v neděli večer po sečtení 84 procent hlasů uvedl, že Morales získal 45,3 procenta a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. Mesa předběžný výsledek oslavoval a vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho ve druhém kole podpořili. Morales nicméně prohlásil, že druhé kolo nebude, protože „věří v sílu venkova“, kde má silnější voličskou podporu než Mesa.

Soud nyní po téměř čtyřiadvacetihodinové přestávce sdělil, že po sečtení 95 procent hlasů má Morales 46,85 procenta oproti 36,73 procenta pro Mesu. To by úřadujícímu prezidentovi zajistilo zvolení již v prvním kole. Mesa označil nový výsledek za „hanebnost“ a řekl, že ho neuznává. „Věříme, že to občané nepřijmou,“ prohlásil Mesa.

A zatímco například kubánský prezident Miguel Díaz-Canel už Moralesovi gratuloval k dalšímu vítězství, USA či šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová vyjádřily znepokojení kvůli možným manipulacím. Také pozorovatelé z Organizace amerických států (OAS) jsou hluboce znepokojeni a překvapeni z „drastické změny“ ve výsledkovém trendu po 24hodinovém přerušení.

V Bolívii vyšli lidé do ulic

Na několika místech Bolívie, včetně metropole La Pazu, následně vypukly nepokoje. Lidé protestovali zejména před regionálními středisky pro sčítání hlasů. Ve městě Sucre Moralesovi odpůrci zapálili regionální pobočku volebního soudu.

Ve městě Riberalta na severu Bolívie svrhli sochu venezuelského exprezidenta Huga Cháveze a křičeli přitom, že nechtějí žít v diktatuře, jako je ta venezuelská. Chávezovým nástupcem je nyní ve Venezuele autoritářský prezident Nicolás Maduro, obviňovaný z porušování lidských práv.

Do ulic ale už v pondělí vyšli i Moralesovi příznivci. „S Evem máme my mladí jistou budoucnost, je to nejlepší prezident v historii Bolívie,“ řekla serveru BBC Mundo Adriana Lópezová v tričku s Moralesovým portrétem.

Nepokoje v bolivijské metropoli La Paz
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

Morales je nejdéle vládnoucí prezident Latinské Ameriky

Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006, a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem.

Hned po převzetí úřadu Morales znárodnil velkou část těžby zemního plynu a snažil se, aby z bohatství těžili hlavně Bolivijci. Ekonomika ročně rostla o pět procent, počet extrémně chudých se snížil – vláda navíc investovala do vzdělávání.

Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce.

Bolivijci totiž v únoru 2016 v referendu odmítli ústavní změny, které by levicovému prezidentovi umožnily ucházet se o další funkční období. Proti hlasovalo 51,3 procenta voličů. Předloni v listopadu však příslušné články ústavy, jež omezovaly výkon volených funkcí v zemi na dvě volební období, zrušil ústavní soud.

Morales čelí kritice také kvůli nedostatečné ochraně životního prostředí. Bolívie letos bojovala s lesními požáry, které zničily čtyři miliony hektarů půdy. Mnozí tvrdili, že situaci zhoršil Moralesův dekret, kterým zečtyřnásobil množství půdy, kterou je možné využít k zemědělské činnosti, píše BBC.

Morales chtěl dávat koku dětem, aby měly dost vápníku

Bolivijský vůdce proslul mnoha výstřelky, například nechal postavit své vlastní muzeum, mapující jeho život. Obhajuje pěstování koky, kterou kdysi žvýkal i na zasedání Komise OSN pro narkotika ve Vídni a kterou navrhoval rozdávat do škol místo mléka, neboť má hodně vápníku. V roce 2015 daroval papeži Františkovi krucifix ve tvaru srpu a kladiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...