Morales neměl ve volbách dost hlasů, soud sčítání zastavil. Nyní bolivijský prezident hlásí vítězství

Nahrávám video

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Podle bolivijského volebního systému vedoucímu kandidátovi stačí v prvním kole hlasování vést o více než deset procentních bodů, aby se nemuselo konat kolo druhé.

Volební soud v neděli večer po sečtení 84 procent hlasů uvedl, že Morales získal 45,3 procenta a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. Mesa předběžný výsledek oslavoval a vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho ve druhém kole podpořili. Morales nicméně prohlásil, že druhé kolo nebude, protože „věří v sílu venkova“, kde má silnější voličskou podporu než Mesa.

Soud nyní po téměř čtyřiadvacetihodinové přestávce sdělil, že po sečtení 95 procent hlasů má Morales 46,85 procenta oproti 36,73 procenta pro Mesu. To by úřadujícímu prezidentovi zajistilo zvolení již v prvním kole. Mesa označil nový výsledek za „hanebnost“ a řekl, že ho neuznává. „Věříme, že to občané nepřijmou,“ prohlásil Mesa.

A zatímco například kubánský prezident Miguel Díaz-Canel už Moralesovi gratuloval k dalšímu vítězství, USA či šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová vyjádřily znepokojení kvůli možným manipulacím. Také pozorovatelé z Organizace amerických států (OAS) jsou hluboce znepokojeni a překvapeni z „drastické změny“ ve výsledkovém trendu po 24hodinovém přerušení.

V Bolívii vyšli lidé do ulic

Na několika místech Bolívie, včetně metropole La Pazu, následně vypukly nepokoje. Lidé protestovali zejména před regionálními středisky pro sčítání hlasů. Ve městě Sucre Moralesovi odpůrci zapálili regionální pobočku volebního soudu.

Ve městě Riberalta na severu Bolívie svrhli sochu venezuelského exprezidenta Huga Cháveze a křičeli přitom, že nechtějí žít v diktatuře, jako je ta venezuelská. Chávezovým nástupcem je nyní ve Venezuele autoritářský prezident Nicolás Maduro, obviňovaný z porušování lidských práv.

Do ulic ale už v pondělí vyšli i Moralesovi příznivci. „S Evem máme my mladí jistou budoucnost, je to nejlepší prezident v historii Bolívie,“ řekla serveru BBC Mundo Adriana Lópezová v tričku s Moralesovým portrétem.

Nepokoje v bolivijské metropoli La Paz
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

Morales je nejdéle vládnoucí prezident Latinské Ameriky

Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006, a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem.

Hned po převzetí úřadu Morales znárodnil velkou část těžby zemního plynu a snažil se, aby z bohatství těžili hlavně Bolivijci. Ekonomika ročně rostla o pět procent, počet extrémně chudých se snížil – vláda navíc investovala do vzdělávání.

Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce.

Bolivijci totiž v únoru 2016 v referendu odmítli ústavní změny, které by levicovému prezidentovi umožnily ucházet se o další funkční období. Proti hlasovalo 51,3 procenta voličů. Předloni v listopadu však příslušné články ústavy, jež omezovaly výkon volených funkcí v zemi na dvě volební období, zrušil ústavní soud.

Morales čelí kritice také kvůli nedostatečné ochraně životního prostředí. Bolívie letos bojovala s lesními požáry, které zničily čtyři miliony hektarů půdy. Mnozí tvrdili, že situaci zhoršil Moralesův dekret, kterým zečtyřnásobil množství půdy, kterou je možné využít k zemědělské činnosti, píše BBC.

Morales chtěl dávat koku dětem, aby měly dost vápníku

Bolivijský vůdce proslul mnoha výstřelky, například nechal postavit své vlastní muzeum, mapující jeho život. Obhajuje pěstování koky, kterou kdysi žvýkal i na zasedání Komise OSN pro narkotika ve Vídni a kterou navrhoval rozdávat do škol místo mléka, neboť má hodně vápníku. V roce 2015 daroval papeži Františkovi krucifix ve tvaru srpu a kladiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled