Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.

Poslanec Jorge Arreaza v televizi v pátek večer uvedl, že „amnestie má být udělena a propuštěno má být přibližně 379 vězňů“. Státní zastupitelství podle něj podalo žádosti o amnestii příslušným soudům.

„Dnes (v sobotu) se uskutečnilo 80 propuštění,“ řekl agentuře AFP předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez. O propuštění v rámci schválené amnestie podle něj požádalo více než 1500 osob vězněných za politické přečiny. „K dnešnímu dni jsme obdrželi 1152 nových žádostí, celkem tedy 1557, které jsou okamžitě řešeny,“ dodal s tím, že v tuto chvíli jsou již na svobodě stovky osob.

Na možné propuštění svých blízkých čekají u věznic již týdny jejich příbuzní. Amnestie se ale nevztahuje na všechny. Netýká se vojáků a policistů, kteří se účastnili akcí, které byly označeny za teroristické, a vztahuje se jen na třináct konkrétních období v čase prezidenství zesnulého Huga Cháveze (1999–2013) a jeho nástupce Nicoláse Madura.

„Mnozí z nás vědí, že zákon o amnestii se našich rodin netýká,“ řekla agentuře AFP devětatřicetiletá Hiowanka Avilaová ještě před oznámením amnestie. Její bratr, třicetiletý Henryberth Rivas, byl v roce 2018 zatčen a obviněn z účasti na pokusu o atentát na Madura. „Můžeme jen čekat na další opatření, možná na milost,“ naříkala žena před věznicí Rodeo 1 vzdálené asi 40 kilometrů od Caracasu, kde si trest odpykává mnoho vojáků nebo policistů.

Venezuelský parlament v pátek zřídil zvláštní komisi, která bude mít mimo jiné za úkol analyzovat spisy politických vězňů, na které se amnestie nevztahuje.

Podle nevládní organizace Foro Penal opustilo vězeňské cely od začátku ledna, kdy prozatímní vláda oznámila podmíněné propouštění, 448 politických vězňů. Byl mezi nimi i Čech Jan Darmovzal zadržený při turistické návštěvě země v září 2024. Téměř 650 dalších disidentů ale stále ve vězení zůstává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 34 mminutami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 1 hhodinou

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 3 hhodinami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.