Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.

Poslanec Jorge Arreaza v televizi v pátek večer uvedl, že „amnestie má být udělena a propuštěno má být přibližně 379 vězňů“. Státní zastupitelství podle něj podalo žádosti o amnestii příslušným soudům.

„Dnes (v sobotu) se uskutečnilo 80 propuštění,“ řekl agentuře AFP předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez. O propuštění v rámci schválené amnestie podle něj požádalo více než 1500 osob vězněných za politické přečiny. „K dnešnímu dni jsme obdrželi 1152 nových žádostí, celkem tedy 1557, které jsou okamžitě řešeny,“ dodal s tím, že v tuto chvíli jsou již na svobodě stovky osob.

Na možné propuštění svých blízkých čekají u věznic již týdny jejich příbuzní. Amnestie se ale nevztahuje na všechny. Netýká se vojáků a policistů, kteří se účastnili akcí, které byly označeny za teroristické, a vztahuje se jen na třináct konkrétních období v čase prezidenství zesnulého Huga Cháveze (1999–2013) a jeho nástupce Nicoláse Madura.

„Mnozí z nás vědí, že zákon o amnestii se našich rodin netýká,“ řekla agentuře AFP devětatřicetiletá Hiowanka Avilaová ještě před oznámením amnestie. Její bratr, třicetiletý Henryberth Rivas, byl v roce 2018 zatčen a obviněn z účasti na pokusu o atentát na Madura. „Můžeme jen čekat na další opatření, možná na milost,“ naříkala žena před věznicí Rodeo 1 vzdálené asi 40 kilometrů od Caracasu, kde si trest odpykává mnoho vojáků nebo policistů.

Venezuelský parlament v pátek zřídil zvláštní komisi, která bude mít mimo jiné za úkol analyzovat spisy politických vězňů, na které se amnestie nevztahuje.

Podle nevládní organizace Foro Penal opustilo vězeňské cely od začátku ledna, kdy prozatímní vláda oznámila podmíněné propouštění, 448 politických vězňů. Byl mezi nimi i Čech Jan Darmovzal zadržený při turistické návštěvě země v září 2024. Téměř 650 dalších disidentů ale stále ve vězení zůstává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 36 mminutami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 49 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 3 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...