Havana strana 2 z 2

Při protivládních protestech na Kubě zemřel v pondělí jeden demonstrant. Podle agentury AFP to oznámilo kubánské ministerstvo vnitra. Protesty, které vypukly v neděli v řadě kubánských měst proti autoritářské vládě, jsou podle zahraničních agentur největší za třicet let.

Kubánské úřady v souvislosti s nedělními protesty zadržely nejméně sto lidí. Informovala o tom agentura AFP. Jejich seznam zveřejnilo havanské disidentské hnutí San Isidro. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených vyzvaly Havanu Spojené státy a Evropská unie.

Lékaři v Číně podali už přes miliardu dávek vakcín proti covidu-19. Vlastní preparát bude mít Kuba, účinnost látky je podle tamních vědců 62 procent a její schválení se čeká v příštích dnech. Strmý nárůst nových případů zaznamenává Indonésie, úřady to přičítají šíření varianty delta, experti ale viní i byrokracii a únavu veřejnosti z restrikcí.

Dosavadní kubánský prezident Miguel Díaz-Canel je novým lídrem komunistické strany Kuby. Ve funkci prvního tajemníka Kubánské komunistické strany (PCC) střídá Raúla Castra, jenž stranu vedl deset let. Končí tak éra bratrů Castrových. Nový lídr kubánských komunistů nicméně slíbil, že bude s jeho předchůdcem nadále konzultovat otázky strategické pro budoucnost země.

Kubánský vůdce Raúl Castro na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je „plná vášně a protiimperialistického ducha“. Mnozí Kubánci ale od této výměny praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude dál ovlivňovat dění na tomto karibském ostrově.

Spojené státy znovu zařadily komunistickou Kubu na seznam států, jež podporují terorismus. Jen několik dní před koncem svého mandátu to oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Kuba nařčení z podpory terorismu odmítá, napsala agentura AP. Pompeo činí před koncem mandátu i další významné kroky, například ohledně Jemenu nebo Číny.

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

Mexičtí archeologové v úterý oznámili, že identifikovali loď, jež v 19. století odvážela členy mayské civilizace na otrockou práci na Kubu. Vrak parníku se našel v roce 2017. Nyní historici z národního ústavu antropologie a dějin zjistili, že šlo o loď La Unión, která sloužila k přepravě Mayů pochytaných v době vzpoury na Yucatánu.

V půlce července 1990 přepadla československé velvyslanectví v Havaně pětice kubánských agentů vydávajících se za žadatele o azyl, několik hodin držela představitele československé diplomatické mise jako rukojmí a poté zcela zdevastovala vybavení jejich rezidence.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Kuba se kromě koronavirové krize snaží zvládnout také nedostatek potravin. Situaci na karibském ostrově dlouhodobě komplikuje málo efektivní centrálně řízené plánování, rozpad tradičních obchodních vazeb i americké embargo. Vláda v Havaně v současnosti hledá řešení, začala proto propagovat farmaření i ve velkých městech.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel provedl svou zemí delegaci zahraničních novinářů. Stal se tak první tamější hlavou státu, která tak učinila. I když se Díaz-Canel snaží prezentovat jako lidový vůdce, naději na změnu kubánských poměrů pravěpodobně nepředstavuje.

Už v sobotu jmenuje kubánský prezident Miguel Díaz-Canel vůbec poprvé v komunistické historii ostrova premiéra. O dějinná prvenství není na Kubě v poslední době nouze. Uplynulo jen pár týdnů od chvíle, kdy do země přicestoval po 121 letech španělský král ku příležitosti pětistého výročí založení Havany.

Situace v ostrovní zemi je dlouhodobě nestabilní. Neustálé střety demonstrantů s vládními jednotkami, žalostná ekonomická situace i přírodní katastrofa se podepsaly na tom, že Haiti je v současnosti jednou z nejchudších zemí světa. Navzdory tomu se objevila skupina lidí, která se nevzdává. Vrcholový cyklistický tým Haiti sice nemá prostředky na své fungování, povaha sportovce a bojovníka v kombinaci s pochopením pro ostatní však z těchto lidí dělá hrdiny běžných dní, kteří bojují za lepší Haiti.

V rámci oslav pětistého výročí založení Havany dokončily kubánské úřady i rekonstrukci možná nejslavnější tamní tržnice Cuatro Caminos. Vláda zároveň nedávno otevřela obchody, kde mohou Kubánci platit přímo v dolarech, které dostávají od příbuzných v exilu.

Mohutné oslavy provázejí na Kubě pětisté výročí založení Havany. Komunistický režim navzdory americkým sankcím s pomocí zahraničních partnerů uvolnil obrovské částky na rekonstrukci historického jádra města. V kubánské metropoli se střídají budovy různých stylů – od kolonialismu až po modernismus.

Misí Apolla 11 žil v červenci 1969 téměř celý svět, ve Spojených státech byla samozřejmě „apollománie“ nejsilnější. Jedním z témat, o kterém se horlivě diskutovalo ještě před startem, bylo, jaká slova pronesou lidé na Měsíci jako první. Odpověď na tuto otázku se pokusil najít i tehdy velmi populární časopis Esquire, pro který psali uznávaní novináři i spisovatelé ověnčení literárními cenami.

Kuba se potýká s vážnou ekonomickou krizí. Komunistický režim kvůli tomu zavedl přídělový systém na kuřata, vejce, rýži, fazole, ale i mýdlo a další zboží. Píše o tom agentura AP s odvoláním na kubánskou státní tiskovou agenturu. Havana ze zhoršení situace obvinila Trumpovu administrativu, která zpřísnila obchodní embargo. Podle ekonomů je ale problém i v tom, že Kuba je závislá na dovozu z Venezuely, která se sama zmítá v hluboké krizi.

Britský princ Charles s manželkou Camillou zavítali na komunistickou Kubu. Jde o první oficiální návštěvu členů britské královské rodiny na ostrově za posledních šedesát let. Někteří američtí politici to kritizují. Charles se na Kubě nesetká s disidenty ani s lidskoprávními aktivisty.

Kuba je sice asi osmkrát menší a třikrát méně lidnatá než Venezuela, na politiku a obchod v zemi má ale velký vliv. Madurův režim podle všeho pomáhají udržet u moci tisíce vojáků, zpravodajců a „poradců“. Do Venezuely přišli v rámci výměnné dohody uzavřené po přelomu tisíciletí mezi spřátelenými levicovými prezidenty Hugem Chávezem a Fidelem Castrem. Havana se teď obává krize, jelikož lukrativní dodávky ropy dlouho držely kubánskou ekonomiku při životě. Na Kubu chtějí prostřednictvím sankcí mířených na venezuelskou ropu zatlačit i Spojené státy. Takzvaná „Kubazuela“, velmi úzké spojenectví mezi oběma státy, ale zatím drží.