Kuba se kromě koronavirové krize snaží zvládnout také nedostatek potravin. Situaci na karibském ostrově dlouhodobě komplikuje málo efektivní centrálně řízené plánování, rozpad tradičních obchodních vazeb i americké embargo. Vláda v Havaně v současnosti hledá řešení, začala proto propagovat farmaření i ve velkých městech.
Kubánci si na mnoha místech začínají pěstovat čerstvé ovoce nebo zeleninu sami, a to i ve městech. Záhony se tak tvoří na balkonech, terasách, trávnících před domy nebo u silnic.
K této iniciativě své občany s rostoucí intenzitou vybízí sám kubánský režim, tamní centrálně řízená ekonomika s nedostatkem potravin zápolí už léta. Koronavirová epidemie přitom situaci ještě zhoršila a vláda připomíná, že pomocnou ruku je teď třeba hledat hlavně u svých spoluobčanů.
„Nemělo by to být propagováno jen v časech krize, ale také jako zdravý a nezávislý životní styl, který poskytuje autonomii,“ tvrdí propagátorka biozemědělství a permakultury Marina Brionesová.
Ostrovní stát je zhruba ze dvou třetin závislý na dovozu potravin i surovin pro zemědělskou produkci. Kuba za to platí v přepočtu téměř padesát miliard korun ročně. Rostoucí potíže svého tradičního obchodního partnera Venezuely i embargo zpřísněné prezidentem Trumpem ale možnosti kubánské ekonomiky značně limitují.
Země se tak nebojí jen dopadů epidemie, ale i rostoucího nedostatku komodit. Vláda v Havaně se sice snaží dále živit v obyvatelích optimismus, současně ale přiznává, že domácí produkce řady strategických komodit citelně klesá. V případě rýže například téměř o pětinu. Městské farmaření přitom výpadek nejspíš nedokáže kompenzovat.
