V centru kubánské metropole Havany otevřeli nedávno luxusní obchodní centrum Manzana de Gomez, v němž si ale valná většina Kubánců nemůže nic koupit. Cenám některých výrobků značek, jako jsou Versace, Armani, Gucci nebo Lacoste se totiž nevyrovná ani jejich několikaletý příjem. Mladší generace se chodí k nákupnímu centru nadšeně fotografovat, starší Kubánci luxusní projekt spíše kritizují, píše britský Guardian.
Deník se pozastavil nad tím, že v zemi, která se stále ještě chlubí ideály socialistické rovnosti, vyrostl nápadně kapitalistický projekt. List také připomněl, že v majestátní, sto let staré budově, bude příští měsíc otevřen i první pětihvězdičkový hotel na Kubě. Jeho provozovatelem bude švýcarský řetězec Kempinski, majitelem ale zůstane státní společnost Gaviota, kontrolovaná kubánskou armádou.
„Nelíbí se mi to, protože si tam nemůžu nic koupit. To může udělat možná tak každý desátý Kubánec, většina lidí na to tady ale peníze nemá,“ postěžoval si sedmdesátiletý Rodolfo Hernández. Ani prodavačka v obchodě s kosmetikou L'Occitane en Provence si v tomto nákupním centru nic nekoupí. Její plat činí asi dvanáct dolarů měsíčně (necelých 300 korun) a například toaletní voda tam stojí kolem devadesáti dolarů (asi 2200 korun).
Podle některých Kubánců je ale otevření havanského luxusního centra známkou otevírání se jejich země světu. „Obchody jsou pro milionáře, ale přitahují do země turisty. Jsme sice socialistická země, ale ekonomika musí být kapitalistická,“ domnívá se pětapadesátiletá Maritza Garcíová, která pracuje na letišti.
Nový luxusní stánek v centru Havany nicméně kritizují i někteří turisté. „Byla jsem velmi zklamaná. Přijela jsem sem, abych tomu kapitalistickému luxusu unikla,“ postěžovala si listu The Guardian Jeannie Goldsteinová z amerického Chicaga.
Chanel už měl v Havaně soukromou přehlídku
Luxusní nákupní centrum stojí v blízkosti bulváru Prado v centru města. Právě tento bulvár se stal už loni v květnu dějištěm „státem sponzorované přehlídky nadměrného konzumerismu,“ připomíná Guardian. Vláda tehdy ulici zavřela pro soukromou přehlídku francouzské luxusní značky Chanel.
Přehlídce módního návrháře Karla Lagerfelda přihlížela řada dalších celebrit, například herec Vin Diesel, modelka Gisele Bündchenová nebo herečka Tilda Swintonová. Obyčejní Kubánci ale museli zůstat za policejními páskami, napsala tehdy BBC.
Akce vzbudila vlnu nevole na Kubě včetně neobvykle rozezlené reakce mezi spisovateli a intelektuály. Ministr kultury dva měsíce po přehlídce odstoupil, aniž uvedl důvod své rezignace.
Kubu loni navštívily rekordní čtyři miliony turistů. Nárůst souvisí s rozmrazením jejích vztahů se Spojenými státy a s rušením omezení ve vzájemném obchodě. Loni bylo například po půlstoletí obnoveno pravidelné letecké spojení mezi Kubou a USA.
Podle listu The Guardian má z tohoto uvolňování největší ekonomický profit na Kubě tamní armáda. Ta mimo jiné vlastní turistickou společnost Gaviota nebo korporaci Cimex, která provozuje například maloobchodní služby, půjčovnu aut, nahrávací studio, ale i jednu ze tří největších státních bank v zemi.
S ekonomickou recesí a nejistotou ohledně dalších dodávek ropy z Venezuely si je kubánská vláda vědoma potřeby tržních reforem, ale zároveň se obává sociální nerovnosti, která by vyvolala nespokojenost a vedla k požadavkům politických změn.
S útlumem dalších odvětí je na stále důležitější cestovní ruch v Kubě vyvíjen tlak, aby změnil pověst státních hotelů, které si za pokoje a stravování hluboko pod mezinárodními standardy účtují horentní sumy. Manzana de Gomez Kempinski je pokládán za první skutečný pětihvězdičkový hotel v Kubě a značkové obchody v jeho areálu mají tento trend posílit, píše Guardian.
