Až čtyři miliony lidí, tedy o zhruba 500 tisíc více než v předchozím roce. Statistiky příchozích turistů za rok 2016 zveřejnilo kubánské ministerstvo pro cestovní ruch. Počet prý předčil očekávání, naopak největší podíl turistů co do národnosti příliš nepřekvapí. Nejčastěji mířili na Kubu občané USA.
Kuba táhne. I kvůli prolamování embarga turismus předčil očekávání
Už v roce 2015 hovořila kubánská statistika o rekordu v cestovním ruchu, když zaznamenala 3,5 milionu zahraničních turistů. Nejvíce zahraničních turistů přijelo na Kubu loni ze Severní Ameriky, respektive ze Spojených států, a z Evropy.
Kubánské ministerstvo ve zprávě rovněž uvedlo, že má v plánu do roku 2030 výstavbu 108 tisíc nových ubytovacích místností, přičemž na 30 tisíc z nich počítá s účastí zahraničního kapitálu.
Podle dřívějších údajů kubánského statistického úřadu činily v loňském prvním pololetí příjmy z cestovního ruchu přes 1,2 miliardy amerických dolarů (asi 30 miliard korun). To představuje nárůst 15 procent oproti stejnému období v roce 2015.
Turistický boom souvisí s uvolňováním vztahů Havany a Washingtonu. Obě země totiž v červenci 2015 po více než půlstoletí obnovily diplomatické styky. Pro americké investice na Kubě sice stále platí hospodářské embargo zavedené začátkem 60. let, prezident Barack Obama ale v posledním roce využíval svých pravomocí k uvolňování obchodních aktivit, které embargo výslovně nezakazuje. Embargo může zrušit pouze Kongres.
Zájem o lety Američanů na Kubu výrazně vzrostl od roku 2014, kdy začalo uvolňování vztahů mezi Washingtonem a Havanou. Loni navštívilo Kubu nepracovně téměř 160 tisíc Američanů spolu s dalšími stovkami tisíc amerických Kubánců, kteří tam letěli navštívit svou rodinu.
Kvůli masám lidí ale ostrov praská ve švech. „Kuba musí modernizovat svou infrastrukturu, jestli má masovou turistiku zvládnout,“ míní turista Julio Ayala. Hotelových pokojů je málo a většina je zamluvená na půl druhého roku dopředu.
Američané zatím smějí na Kubu jen v organizovaných skupinách. Pokud ale Washington povolí individuální turistiku, na ostrov jich podle odhadů zamíří až 10 milionů ročně. Turisty láká azurové moře a kouzlo omšelé koloniální Havany. Zářivou tvář Kuby ukázala po letech první pompézní přehlídka z dílny Karla Lagerfelda.
Už loni v únoru podepsaly obě země dohodu o obnovení pravidelného leteckého spojení mezi oběma zeměmi, která umožní až 110 letů denně mezi USA a Havanou a dalšími devíti destinacemi na karibském ostrově. Obnovena je i pravidelná lodní doprava, průkopníky znovusbližování Kuby se západní kulturou se stali hudebníci z kapely Rolling Stones.
Příliv peněz většina Kubánců příliš nepozná
Země na rekordní zájem cestovatelů reaguje výstavbou hotelů nebo třeba modernizací havanského letiště. Rychlý růst ekonomiky se ale zatím nekoná. Problémy Kubáncům působí hlavně výpadky elektřiny i vysoké ceny ropy a její nedostatek.
Zájem turistů ze severu totiž stále výrazně přebíjí neblahý vliv z opačné strany – venezuelská krize. Dodávky pohonných hmot z jihoamerické země klesly loni o desítky procent a benzin se pro běžné Kubánce stává vysoce ceněným nedostatkovým zbožím.
A podobně jako ve Venezuele i kubánské úřady v minulých měsících omezovaly pracovní dobu, kina snižují počet filmových projekcí a výpadky proudu jsou v zemi na denním pořádku.
Ekonomické vyhlídky se kvůli nižším cenám komodit zhoršily napříč Latinskou Amerikou. Co se týká kubánského vývozu, nejvíce pokles cen pocítil vývoz niklu, ropných produktů a cukru.