Investoři se předhánějí, kdo bude dřív na Kubě

Havana – Kuba se otevírá světu, ledy tají, Kuba si podává ruku se Západem – se snahou kubánských komunistů o sblížení s kapitalismem přichází při pohledu do novin nemalé množství klišé. Pravdou ale je, že Havana v poslední době skutečně přivítala řadu byznysmenů, vládních delegací i papeže. A spolupráce s Čínou a Spojenými státy podpořila zájem i dalších zemí – ty se teď snaží využít situace a předběhnout americké firmy na dosud volném trhu.

Z evropských zemí má Kubě nejblíže Španělsko, které je mezi obchodními partnery Havany na pomyslné třetí příčce za Venezuelou a Čínou. Španělské firmy se na ostrově zaměřují například na správu desítek hotelů.

A teď na Kubu zamířila dokonce delegace 75 španělských firem v čele s tamním ministrem průmyslu, energetiky a turismu Jose Manuelem Soriou. Na ostrově je ale nečekali pouze kubánští partneři, ale i konkurenční delegace z Itálie, která měla dvojnásobnou početní přesilu. „Pro španělskou vládu a firmy je na Kubě velká obchodní příležitost, která se právě teď naplno otevírá,“ uvedl španělský ministr.

Španělé a Italové se přitom jen náhodou nepotkali se stovkou německých podnikatelů a ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. Ti naplánovanou cestu odložili kvůli komplikacím v jednáních s Íránem a Řeckem. Vedle toho ale už havanskou misi splnily podobné delegace z Francie, Británie a Nizozemska.

Italský ministr Jose Manuel Soria a španělský státní sekretář Jaime Garcia Legaz při návštěvě Kuby
Zdroj: ČTK/AP/Desmond Boylan

„Kuba je prakticky ve všem zaostalá, přicházející firmy mohou obnovit celou infrastrukturu od IT, přes celý průmysl, po velké možnosti v turistice,“ upozorňuje hispanista z Metropolitní univerzity Praha Traian Urban a dodává, že Kubu čeká to, co už dříve zažila i Evropa, tedy privatizace.

Řada kontraktů je rozjednána, včetně například 14 italských projektů v kubánsko-čínské obchodní zóně budované u přístavu Mariel. „Pokračujeme ve zlepšování vzájemných vztahů. Už když kubánský prezident Raúl Castro navštívil Řím v květnu, sám nás vyzval, abychom si pospíšili a přijeli i se zástupci byznysu,“ uvedl italský státní tajemník pro zahraniční záležitosti Mario Giro.

Americké firmy zatím čekají

Sbližování Washingtonu s Havanou odstartovalo loni v prosinci. Dosavadní konfrontační politika podle amerického prezidenta Baracka Obamy nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky a je překonaná, zdůvodnil tehdy. Zároveň oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě své velvyslanectví.

Obama se také pokouší prosadit v kongresu zrušení zákonného embarga, kvůli kterému se musí americké firmy zatím držet dál. Nejblíž k reálnému byznysu je tak firma Carnival, která provozuje výletní plavby po Karibiku. Povolení od amerických úřadů už má, teď čeká ještě na kubánské razítko.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Společnost měla na Kubu políčeno už hodně dlouho. Je to pro ni samozřejmě velmi lákavý a výnosný byznys - stejně jako pro její konkurenci, která už si taky opatřuje povolení. U kubánských úřadů ale vůbec není jednoduché uspět, navíc jsou známé tím, že na všechno mají moře času,“ dodává kubánský reportér agentury Reuters Dan Trotta.

Američané můžou ale i v tomto případě narazit na mantinely zákonů. Oficiálně totiž zatím nemohou cestovat na Kubu jako turisté, existuje ale řada výjimek například pro vzdělávací nebo náboženské programy. Na palubě lodí, ale i v Havaně tak budou jako součást cesty probíhat lekce španělštiny, semináře a workshopy o kubánské historii a přírodě.

Po Kubě jezdily i české motorky a popelářská auta

V době komunistického režimu udržovalo Československo s Kubou intenzivní obchodní vztahy, kdy na ostrově stavělo elektrárny a dováželo motorky i auta. Tyto vazby se ale po sametové revoluci zpřetrhaly, což byla podle Traiana Urbana velká chyba. „Československé firmy měly velmi dobrou pozici, protože Československo bylo druhým největším obchodním partnerem hned po Sovětském svazu. A nyní to bude stát daleko větší úsilí tyto vztahy obnovit,“ míní hispanista.

Ne všechny vazby se ale přerušily. Například Jawa dodá na ostrov každý rok až tisíc motorek. Další firmy zase dovážejí náhradní díly do elektráren, které byly postaveny za dob socialismu. Řadu podnikatelů nicméně odrazuje složitá byrokracie a špatná infrastruktura. Na Kubě například do dneška plně nefunguje internet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 11 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 19 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 19 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled