Investoři se předhánějí, kdo bude dřív na Kubě

Havana – Kuba se otevírá světu, ledy tají, Kuba si podává ruku se Západem – se snahou kubánských komunistů o sblížení s kapitalismem přichází při pohledu do novin nemalé množství klišé. Pravdou ale je, že Havana v poslední době skutečně přivítala řadu byznysmenů, vládních delegací i papeže. A spolupráce s Čínou a Spojenými státy podpořila zájem i dalších zemí – ty se teď snaží využít situace a předběhnout americké firmy na dosud volném trhu.

Z evropských zemí má Kubě nejblíže Španělsko, které je mezi obchodními partnery Havany na pomyslné třetí příčce za Venezuelou a Čínou. Španělské firmy se na ostrově zaměřují například na správu desítek hotelů.

A teď na Kubu zamířila dokonce delegace 75 španělských firem v čele s tamním ministrem průmyslu, energetiky a turismu Jose Manuelem Soriou. Na ostrově je ale nečekali pouze kubánští partneři, ale i konkurenční delegace z Itálie, která měla dvojnásobnou početní přesilu. „Pro španělskou vládu a firmy je na Kubě velká obchodní příležitost, která se právě teď naplno otevírá,“ uvedl španělský ministr.

Španělé a Italové se přitom jen náhodou nepotkali se stovkou německých podnikatelů a ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. Ti naplánovanou cestu odložili kvůli komplikacím v jednáních s Íránem a Řeckem. Vedle toho ale už havanskou misi splnily podobné delegace z Francie, Británie a Nizozemska.

Italský ministr Jose Manuel Soria a španělský státní sekretář Jaime Garcia Legaz při návštěvě Kuby
Zdroj: ČTK/AP/Desmond Boylan

„Kuba je prakticky ve všem zaostalá, přicházející firmy mohou obnovit celou infrastrukturu od IT, přes celý průmysl, po velké možnosti v turistice,“ upozorňuje hispanista z Metropolitní univerzity Praha Traian Urban a dodává, že Kubu čeká to, co už dříve zažila i Evropa, tedy privatizace.

Řada kontraktů je rozjednána, včetně například 14 italských projektů v kubánsko-čínské obchodní zóně budované u přístavu Mariel. „Pokračujeme ve zlepšování vzájemných vztahů. Už když kubánský prezident Raúl Castro navštívil Řím v květnu, sám nás vyzval, abychom si pospíšili a přijeli i se zástupci byznysu,“ uvedl italský státní tajemník pro zahraniční záležitosti Mario Giro.

Americké firmy zatím čekají

Sbližování Washingtonu s Havanou odstartovalo loni v prosinci. Dosavadní konfrontační politika podle amerického prezidenta Baracka Obamy nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky a je překonaná, zdůvodnil tehdy. Zároveň oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě své velvyslanectví.

Obama se také pokouší prosadit v kongresu zrušení zákonného embarga, kvůli kterému se musí americké firmy zatím držet dál. Nejblíž k reálnému byznysu je tak firma Carnival, která provozuje výletní plavby po Karibiku. Povolení od amerických úřadů už má, teď čeká ještě na kubánské razítko.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Společnost měla na Kubu políčeno už hodně dlouho. Je to pro ni samozřejmě velmi lákavý a výnosný byznys - stejně jako pro její konkurenci, která už si taky opatřuje povolení. U kubánských úřadů ale vůbec není jednoduché uspět, navíc jsou známé tím, že na všechno mají moře času,“ dodává kubánský reportér agentury Reuters Dan Trotta.

Američané můžou ale i v tomto případě narazit na mantinely zákonů. Oficiálně totiž zatím nemohou cestovat na Kubu jako turisté, existuje ale řada výjimek například pro vzdělávací nebo náboženské programy. Na palubě lodí, ale i v Havaně tak budou jako součást cesty probíhat lekce španělštiny, semináře a workshopy o kubánské historii a přírodě.

Po Kubě jezdily i české motorky a popelářská auta

V době komunistického režimu udržovalo Československo s Kubou intenzivní obchodní vztahy, kdy na ostrově stavělo elektrárny a dováželo motorky i auta. Tyto vazby se ale po sametové revoluci zpřetrhaly, což byla podle Traiana Urbana velká chyba. „Československé firmy měly velmi dobrou pozici, protože Československo bylo druhým největším obchodním partnerem hned po Sovětském svazu. A nyní to bude stát daleko větší úsilí tyto vztahy obnovit,“ míní hispanista.

Ne všechny vazby se ale přerušily. Například Jawa dodá na ostrov každý rok až tisíc motorek. Další firmy zase dovážejí náhradní díly do elektráren, které byly postaveny za dob socialismu. Řadu podnikatelů nicméně odrazuje složitá byrokracie a špatná infrastruktura. Na Kubě například do dneška plně nefunguje internet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...