Kuba už nebude pro americký obchod zemí zapovězenou

Spojené státy americké dál zmírňují obchodní restrikce ve vztazích s Kubou. Nové předpisy zmírňují některá omezení pro americké společnosti, které by chtěly na ostrově podnikat . Je to další krok, který v rámci sbližování obou zemí oslabuje letité americké obchodní embargo vůči Havaně.

Poprvé po více než 50 letech si budou smět americké firmy zřídit zastoupení na Kubě. Podle nově představených předpisů budou moci firmy z USA otevřít kanceláře, obchody a sklady. Nebude se bránit vzniku dceřinných společností ani společných podniků. Zpřístupní se také telekomunikační a internetové služby mezi oběma zeměmi, zvýší se limit pro převod peněz a ověřené osoby si mohou na Kubě otevřít bankovní účty.

Nové předpisy také zlepšují možnosti vzdělávání, protože umožňují zřízení internetových kurzů. Rozšiřují potenciál humanitárního úsilí díky umožnění pomoci při katastrofách.

I přes další uvolnění ale přetrvávají překážky znemožňující dovolenou na Kubě. Podle nynějších pravidel si mohou Američané vybrat jeden z dvanácti důvodů pro cestu na Kubu, aniž by museli žádat o svolení amerických úřadů. Důvody mohou být například rodinné, vzdělávací nebo náboženské. Nicméně nově mohou spolu s osobu, která takto jede na Kubu, cestovat i členové rodiny.

Vlajka u amerického velvyslanectví v Havaně
Zdroj: ČTK/AP

Kuba má nově poprvé od roku 1961 v USA velvyslance, stal se jím José Cabaňas, který dosud vedl kubánskou zájmovou sekci. Cabaňas ve čtvrtek předal prezidentu Baracku Obamovi pověřovací listiny. USA prozatím svého velvyslance nejmenovaly. Po oficiálním uzavření ambasád Washington s Havanou udržovaly oba státy diplomatické kontakty v rámci zájmových sekcí. Ty byly pod ochranou Švýcarska a nepožívaly stejného statusu jako velvyslanectví.

Napjaté vztahy polevují od loňského roku

Havana a Washington oficiálně oznámily novou kapitolu ve vztazích loni v prosinci. V lednu USA zrušily některá hospodářská omezení, zatímco Havana propustila 53 disidentů. Uvolnilo se například cestování a peněžní transfery.

V dubnu se v Panamě poprvé po 59 letech sešli nejvyšší představitelé USA a Kuby Barack Obama a Raúl Castro. V květnu vyškrtly USA Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byla Kuba déle než tři dekády. V srpnu poprvé po víc než půlstoletí zavlála nad americkým velvyslanectvím v Havaně státní vlajka USA. O posilování vzájemných vztahů jedná s komunistickým režimem i Evropská unie.

Americké a kubánské úřady mají podle agentury AP jednat také o tom, že by do konce roku obnovily poštovní služby mezi oběma zeměmi. Nyní musejí zásilky nejprve zamířit do jiné země jako Mexika nebo Kanady. Ke konci se pak mají blížit jednání o obnovení přímých komerčních letů, první letadla by však zřejmě vzlétla nejdříve v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...