Kvůli nedělním demonstracím kubánský režim podle médií zadržel nejméně sto lidí

3 minuty
Události: Zatýkání po kubánských protestech
Zdroj: ČT24

Kubánské úřady v souvislosti s nedělními protesty zadržely nejméně sto lidí. Informovala o tom agentura AFP. Jejich seznam zveřejnilo havanské disidentské hnutí San Isidro. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených vyzvaly Havanu Spojené státy a Evropská unie.

Mezi zadrženými je zřejmě i kubánská dopisovatelka španělského deníku ABC. K okamžitému propuštění osmadvacetileté ženy a dalších novinářů vyzval španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

„Žádáme kubánské úřady, aby okamžitě propustily osoby, které byly zadrženy kvůli svému politickému přesvědčení nebo novinářskému povolání,“ uvedl v úterý mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.

Podle představitelky amerického ministerstva zahraničí Julie Chungové nejsou zprávy o některých předních kubánských disidentech. Podle ní jsou zřejmě v rukou policie. Americká diplomacie kubánskou vládu vyzvala, aby obnovila plný provoz všech komunikačních prostředků. 

Po nedělních protestech, které patřily k největším za posledních třicet let, na ostrově zřejmě panuje klid. „V ulicích jsou vidět jen policejní hlídky,“ uvedl severu BBC Mundo jeden obyvatel Havany. Kubánci mají také obtíže získat informace z jiných než oficiálních zdrojů, předávat si zprávy mezi sebou a eventuálně se koordinovat k protestům.

Podle londýnského sdružení Netbloks Kuba omezila přístup k internetu, hlavně k sociálním sítím a mobilním aplikacím.

Nevládní organizace na Kubě a místní opoziční hnutí sledují jen s velkými obtížemi počet zadržených. Úřady průběžně některé lidi propoušějtí a další zatýkají. Někteří účastníci nedělních protestů se také schovávají kvůli obavám z postihu, a nemusí tak být k zastižení.

Kubánci vyšli v neděli do ulic hlavně kvůli špatné hospodářské situaci. Ostrov navíc v posledních týdnech zaznamenává silný růst nových případů koronaviru. Havana přisuzuje obtíže americkým sankcím.

Americký prezident Joe Biden v pondělí vyzval kubánský režim, aby vyslyšel volání lidu po svobodě a nemyslel jen na své zájmy.

Palouš: Kubánský lid promluvil

„Kubánci, kteří protestovali, chtějí hlavně svobodu, chtějí schopnost nějak se na věcech své země podílet,“ okomentoval situaci Martin Palouš, který působí na Floridské mezinárodní univerzitě.

Dodal, že mezinárodní společenství má podle něj v tomto ohledu jistou zodpovědnost. „Ale je to kubánská vláda, která dneska odmítá humanitární pomoc, protože by zjevně neladila do té verze, kterou ona o těch současných nepokojích šíří,“ uvedl Palouš.

„Kubánský lid promluvil a je potřeba najít způsob, jak ho vyslyšet,“ poznamenal dále s tím, že zde vidí příležitost, aby tuto záležitost vzaly vážně a reálně také Spojené státy a Evropská unie. „A nikoli se držely mýtů a sloganů, které neustále cirkulují veřejným prostorem,“ dodal. 

15 minut
Martin Palouš o situaci na Kubě
Zdroj: ČT24

Mocenské složky jako opora režimu

Podle politika a ekonoma Ivana Pilipa kubánský režim spoléhá na to, že má pod jednoznačnou kontrolou mocenské složky.

„My jsme tady v Evropě mohli vidět v Bělorusku, co to znamená. Ulice byly plné, náměstí byla plná… Je zjevné, že v Bělorusku je drtivá většina obyvatel proti Lukašenkovu režimu, ale protože jemu se povedlo udržet pod kontrolou policii a armádu, podařilo se mu protesty zlomit,“ uvedl Pilip v Událostech, komentářích.

Dodal, že obdobná situace je ve Venezuele, kde podle něj nikdo nepochybuje o tom, že minimálně osmdesát procent obyvatel je proti vládě Nicoláse Madura.

„To bude krátkodobě rozhodující asi i na Kubě. Pokud nedojde k nějakému vnitřnímu rozkolu uvnitř mocenských složek, obávám se, že minimálně nějakou dobu se režimu podaří ty protesty potlačit,“ domnívá se Pilip.

8 minut
Události, komentáře: Největší protesty na Kubě za 30 let
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael přiměl loď s Gretou Thunbergovou mířící ke Gaze změnit směr

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam by měla připlout ještě během pondělí. Oznámilo to nad ránem izraelské ministerstvo zahraničí, podle něhož je posádka lodi Madleen v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
05:58Aktualizovánopřed 26 mminutami

Napětí v Los Angeles sílí. Trump vyzval k zatýkání protestujících

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.
06:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin schválil novou námořní strategii Ruska

Ruský vládce Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně „obnovit“ pozici Ruska coby velmoci na moři. Podle agentury Reuters o tom informoval poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Putin podle něj podepsal dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 na konci května.
před 2 hhodinami

Ukrajina opět hlásí rekordní ruský útok. V Rusku hoří závod na navigace

Rusko v noci na pondělí k útoku proti Ukrajině použilo zřejmě rekordní počet dronů a raket, vyplývá z hlášení ukrajinského letectva. Proti jejímu území vypustilo 479 dronů a dvacet raket a střel, z čehož protivzdušná obrana prý 479 cílů zneškodnila. Polsko pak vyhlásilo pohotovost pro své letectvo kvůli vzdušnému poplachu týkajícímu se západní části Ukrajiny. Ukrajinské bezpilotní letouny zase útočily až ve vzdálené Čuvašské republice.
10:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové nás chtějí odříznout od moře, popisuje Ukrajina plány okupantů

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.
před 4 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne řešili příklon Evropy ke konzervatismu

Hlavním tématem Událostí, komentářů týdne byla pokračující bitcoinová kauza a s tím spojené komplikace pro současné vládní strany. Hosté pořadu také hovořili o odklonu Evropy od liberalismu směrem ke konzervatismu. Diskutovalo se i o zastavení převlékací dětské akce ve Vsetíně či injekcích na hubnutí. Debaty se zúčastnili právník Tomáš Sokol, spisovatel Ondřej Neff, reportérka Tereza Povolná, umělec Roman Týc a novinář Daniel Kaiser. Pořad moderovala Jana Fabiánová.
před 7 hhodinami

Sochy Stalina jsou v Rusku opět v kurzu, vznikají i nové

V některých ruských městech se nově stavějí či obnovují pomníky komunistického diktátora a masového vraha Josifa Stalina. Současné Rusko ho oslavuje jako vítěze nad nacistickým Německem a upozaďuje, že způsobil smrt milionů nevinných lidí. Podle usnesení Evropského parlamentu tak Moskva systematicky falšuje historii.
před 9 hhodinami
Načítání...