Kubánské úřady v souvislosti s nedělními protesty zadržely nejméně sto lidí. Informovala o tom agentura AFP. Jejich seznam zveřejnilo havanské disidentské hnutí San Isidro. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených vyzvaly Havanu Spojené státy a Evropská unie.
Mezi zadrženými je zřejmě i kubánská dopisovatelka španělského deníku ABC. K okamžitému propuštění osmadvacetileté ženy a dalších novinářů vyzval španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.
„Žádáme kubánské úřady, aby okamžitě propustily osoby, které byly zadrženy kvůli svému politickému přesvědčení nebo novinářskému povolání,“ uvedl v úterý mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Podle představitelky amerického ministerstva zahraničí Julie Chungové nejsou zprávy o některých předních kubánských disidentech. Podle ní jsou zřejmě v rukou policie. Americká diplomacie kubánskou vládu vyzvala, aby obnovila plný provoz všech komunikačních prostředků.
Po nedělních protestech, které patřily k největším za posledních třicet let, na ostrově zřejmě panuje klid. „V ulicích jsou vidět jen policejní hlídky,“ uvedl severu BBC Mundo jeden obyvatel Havany. Kubánci mají také obtíže získat informace z jiných než oficiálních zdrojů, předávat si zprávy mezi sebou a eventuálně se koordinovat k protestům.
Podle londýnského sdružení Netbloks Kuba omezila přístup k internetu, hlavně k sociálním sítím a mobilním aplikacím.
Nevládní organizace na Kubě a místní opoziční hnutí sledují jen s velkými obtížemi počet zadržených. Úřady průběžně některé lidi propoušějtí a další zatýkají. Někteří účastníci nedělních protestů se také schovávají kvůli obavám z postihu, a nemusí tak být k zastižení.
Kubánci vyšli v neděli do ulic hlavně kvůli špatné hospodářské situaci. Ostrov navíc v posledních týdnech zaznamenává silný růst nových případů koronaviru. Havana přisuzuje obtíže americkým sankcím.
Americký prezident Joe Biden v pondělí vyzval kubánský režim, aby vyslyšel volání lidu po svobodě a nemyslel jen na své zájmy.
Palouš: Kubánský lid promluvil
„Kubánci, kteří protestovali, chtějí hlavně svobodu, chtějí schopnost nějak se na věcech své země podílet,“ okomentoval situaci Martin Palouš, který působí na Floridské mezinárodní univerzitě.
Dodal, že mezinárodní společenství má podle něj v tomto ohledu jistou zodpovědnost. „Ale je to kubánská vláda, která dneska odmítá humanitární pomoc, protože by zjevně neladila do té verze, kterou ona o těch současných nepokojích šíří,“ uvedl Palouš.
„Kubánský lid promluvil a je potřeba najít způsob, jak ho vyslyšet,“ poznamenal dále s tím, že zde vidí příležitost, aby tuto záležitost vzaly vážně a reálně také Spojené státy a Evropská unie. „A nikoli se držely mýtů a sloganů, které neustále cirkulují veřejným prostorem,“ dodal.
Mocenské složky jako opora režimu
Podle politika a ekonoma Ivana Pilipa kubánský režim spoléhá na to, že má pod jednoznačnou kontrolou mocenské složky.
„My jsme tady v Evropě mohli vidět v Bělorusku, co to znamená. Ulice byly plné, náměstí byla plná… Je zjevné, že v Bělorusku je drtivá většina obyvatel proti Lukašenkovu režimu, ale protože jemu se povedlo udržet pod kontrolou policii a armádu, podařilo se mu protesty zlomit,“ uvedl Pilip v Událostech, komentářích.
Dodal, že obdobná situace je ve Venezuele, kde podle něj nikdo nepochybuje o tom, že minimálně osmdesát procent obyvatel je proti vládě Nicoláse Madura.
„To bude krátkodobě rozhodující asi i na Kubě. Pokud nedojde k nějakému vnitřnímu rozkolu uvnitř mocenských složek, obávám se, že minimálně nějakou dobu se režimu podaří ty protesty potlačit,“ domnívá se Pilip.
