Latinskou Ameriku Biden dobře zná, vztahy ale budou složité

4 minuty
Horizont ČT24: Biden a Latinská Amerika
Zdroj: ČT24

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

Biden jako Obamův viceprezident navštívil Latinskou Ameriku šestnáctkrát během osmi let – vůbec nejčastěji ze všech viceprezidentů. Stal se jakýmsi hlavním velvyslancem pro tento světadíl. „Otázka nezní, co můžeme udělat pro region, ale co můžeme udělat společně,“ prohlásil například v roce 2014 na adresu Latinské Ameriky.

V Bílém domě vystřídá prezidenta, který vyznával diametrálně odlišný přístup k migraci. Takzvané karavany uprchlíků sliboval Trump zastavit na hranici s Mexikem, sankcemi také hrozil státům, odkud migranti přicházejí. „Spojené státy nebudou migračním táborem a nebudou zařízením pro zadržování uprchlíků. Nebudou,“ hřímal před dvěma lety.

Například z Guatemaly nebo Hondurasu lidé odchází za nadějnější budoucností do USA zejména kvůli chudobě a vysoké míře násilí. Biden už před lety vsadil na ekonomickou spolupráci a pomoc dotčeným zemím. Před šesti lety prohlásil: „Loni zamířily do Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru přímé zahraniční investice ve výši 2,4 miliardy dolarů.“

Komplikovaná Florida

O dva roky později jeho šéf Barack Obama navštívil Kubu a v Havaně tamním obyvatelům vzkázal, že Spojené státy chtějí být jejich partnerem. Pozvolné uvolňování vztahů mezi Washingtonem a Havanou nakonec trvalo pouze dva roky, Trump totiž znovu zavedl řadu restrikcí.

To mu vyneslo hlasy kubánských přistěhovalců na Floridě. Získat si je na svou stranu ale budou chtít za čtyři roky i demokraté. V amerických volbách je důležitá. Citlivé volební bojiště tedy může sbližování USA a zemí Střední Ameriky zbrzdit.

V kurzu nastaveném za Obamovy administrativy nicméně bude chtít Biden pokračovat. Důkazem jsou plánované čtyři miliardy dolarů na pomoc zemím Střední Ameriky. Prozatím zvolený prezident plánuje uvolnit pravidla pro cestování.

Tlak na Bolsonara kvůli odlesňování Amazonie

Komplikované vztahy mají USA i se zeměmi Jižní Ameriky. Jako první například na začátku roku 2019 uznaly venezuelského opozičního předáka Juana Guaidóa za oficiální hlavu státu. Trump tehdy nevylučoval ani vojenskou intervenci, která by svrhla autoritativní režim Nicoláse Madura.

Nakonec Washington vsadil na ekonomické sankce. Ty prohloubily chudobu v zemi, Madurův režim se ale pevně drží dál. Hlavně díky podpoře armády, která údajně vydělává i na obchodu s drogami. Biden může podle pozorovatelů vsadit na vyjednávání. Se stejným cílem, jaký měl Trump – svobodné volby ve Venezuele.

Napjaté vzájemné vztahy rodící se nové americké administrativy se očekávají také s Brazílií, kupříkladu kvůli postoji ke klimatické změně. Biden navrhuje mezinárodní fond s 20 miliardami dolarů na ochranu amazonských pralesů. Těch rekordně ubylo za vlády Jaira Bolsonara, jemuž se přezdívá také „tropický Trump“. Pokud Brazílie odlesňování nezastaví, má podle Bidena počítat s následky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
15:58Aktualizovánopřed 16 mminutami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 51 mminutami

Pákistán porušil dohodu o příměří, zní z Indie po explozích ve Šrínagaru

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém příměří. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 6 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 6 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 9 hhodinami
Načítání...