Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.
Latinskou Ameriku Biden dobře zná, vztahy ale budou složité
Horizont ČT24: Biden a Latinská Amerika (zdroj: ČT24)
Biden jako Obamův viceprezident navštívil Latinskou Ameriku šestnáctkrát během osmi let – vůbec nejčastěji ze všech viceprezidentů. Stal se jakýmsi hlavním velvyslancem pro tento světadíl. „Otázka nezní, co můžeme udělat pro region, ale co můžeme udělat společně,“ prohlásil například v roce 2014 na adresu Latinské Ameriky.
V Bílém domě vystřídá prezidenta, který vyznával diametrálně odlišný přístup k migraci. Takzvané karavany uprchlíků sliboval Trump zastavit na hranici s Mexikem, sankcemi také hrozil státům, odkud migranti přicházejí. „Spojené státy nebudou migračním táborem a nebudou zařízením pro zadržování uprchlíků. Nebudou,“ hřímal před dvěma lety.
Například z Guatemaly nebo Hondurasu lidé odchází za nadějnější budoucností do USA zejména kvůli chudobě a vysoké míře násilí. Biden už před lety vsadil na ekonomickou spolupráci a pomoc dotčeným zemím. Před šesti lety prohlásil: „Loni zamířily do Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru přímé zahraniční investice ve výši 2,4 miliardy dolarů.“
Komplikovaná Florida
O dva roky později jeho šéf Barack Obama navštívil Kubu a v Havaně tamním obyvatelům vzkázal, že Spojené státy chtějí být jejich partnerem. Pozvolné uvolňování vztahů mezi Washingtonem a Havanou nakonec trvalo pouze dva roky, Trump totiž znovu zavedl řadu restrikcí.
To mu vyneslo hlasy kubánských přistěhovalců na Floridě. Získat si je na svou stranu ale budou chtít za čtyři roky i demokraté. V amerických volbách je důležitá. Citlivé volební bojiště tedy může sbližování USA a zemí Střední Ameriky zbrzdit.
V kurzu nastaveném za Obamovy administrativy nicméně bude chtít Biden pokračovat. Důkazem jsou plánované čtyři miliardy dolarů na pomoc zemím Střední Ameriky. Prozatím zvolený prezident plánuje uvolnit pravidla pro cestování.
Tlak na Bolsonara kvůli odlesňování Amazonie
Komplikované vztahy mají USA i se zeměmi Jižní Ameriky. Jako první například na začátku roku 2019 uznaly venezuelského opozičního předáka Juana Guaidóa za oficiální hlavu státu. Trump tehdy nevylučoval ani vojenskou intervenci, která by svrhla autoritativní režim Nicoláse Madura.
Nakonec Washington vsadil na ekonomické sankce. Ty prohloubily chudobu v zemi, Madurův režim se ale pevně drží dál. Hlavně díky podpoře armády, která údajně vydělává i na obchodu s drogami. Biden může podle pozorovatelů vsadit na vyjednávání. Se stejným cílem, jaký měl Trump – svobodné volby ve Venezuele.
Napjaté vzájemné vztahy rodící se nové americké administrativy se očekávají také s Brazílií, kupříkladu kvůli postoji ke klimatické změně. Biden navrhuje mezinárodní fond s 20 miliardami dolarů na ochranu amazonských pralesů. Těch rekordně ubylo za vlády Jaira Bolsonara, jemuž se přezdívá také „tropický Trump“. Pokud Brazílie odlesňování nezastaví, má podle Bidena počítat s následky.