Na Kubě končí éra bratrů Castrových. Raúl na sjezdu potvrdil, že předává vedení mladší generaci

3 minuty
Události: Havanští komunisté zvolí nové vedení
Zdroj: ČT24

Kubánský vůdce Raúl Castro na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je „plná vášně a protiimperialistického ducha“. Mnozí Kubánci ale od této výměny praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude dál ovlivňovat dění na tomto karibském ostrově.

Čtyřdenní sjezd PCC se koná za zavřenými dveřmi, ale kubánská televize odvysílala úryvky Castrova úvodního projevu. Devětaosmdesátiletý Raúl Castro v něm vyjádřil spokojenost s tím, že může předat vedení skupině věrných, kteří za sebou mají desítky let zkušeností, během nichž stoupali po stranickém žebříčku.

Předáním moci formálně skončí éra bratrů Castrových na Kubě. Ve vedení PCC má na sjezdu Raúla Castra vystřídat kubánský prezident Manuel Díaz-Canel (61).

„Vroucně věřím v sílu, příkladný charakter a porozumění svých krajanů. Dokud budu žít, budu připravený s nohama ve třmenech bránit vlast, revoluci a socialismus,“ řekl Castro stovkám stranických delegátů, kteří se sešli ve sjezdovém centru v Havaně.

Mnozí Kubánci ale od této výměny vedení PCC praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude dál ovlivňovat dění na tomto karibském ostrově.

Změny se nečekají

„Vím, že se sjezd koná, ale detaily neznám a ani mě příliš nezajímají. Chtěl bych věřit, že se soustředí na hlavní problémy země, ale moc si od toho neslibuju,“ řekl agentuře EFE dvaadvacetiletý kubánský student chemie, který si nepřál zveřejnit jméno. Také další oslovení studenti chtěli zůstat v anonymitě. „Na těchto akcích se mluví a hodně slibuje, ale změny to nepřinese,“ řekla třiadvacetiletá studentka. „Cílem je aktualizovat ekonomický model, který už máme a který většině rodin nijak nepomohl,“ míní další studentka z Havany.

Odborník na Latinskou Ameriku z FF UK Josef Opatrný je také přesvědčen, že Raúl Castro z pozadí nezmizí. Myslí si, že bude pokračovat v tom, co před šedesáti lety bratři začali. I letošní sjezd se dle něj neustále odvolává na Fidela Castra.

„Já jsem skeptický, myslím, že velká změna se konat nebude. Ty ekonomické problémy jsou dané vývojem. Dalším aspektem je pandemie, Kuba se covidu relativně úspěšně bránila, v posledních týdnech se ale i tato bariéra láme. Čeká se masivní očkování kubánskou vakcínou a tato kampaň bude prezentována jako cesta k lepším zítřkům,“ řekl.

9 minut
Horizont ČT24: Josef Opatrný ke kubánskému sjezdu
Zdroj: ČT24

Kuba je nyní v nejhorší ekonomické krizi za 30 let, hrubý domácí produkt (HDP) loni klesl o 11 procent, v zemi je nedostatek potravin i základního zboží. Přispělo k tomu hospodářské embargo, jež USA zavedly v 60. letech minulého století ve snaze přivodit pád komunistické vlády, a také pandemie covidu-19, která omezila cesty turistů i do této země závislé na cestovním ruchu.

Díaz-Canel bude teprve třetím lídrem PCC od jejího vzniku v roce 1965. Prvním byl Fidel Castro, který vedení země (v roce 2006) i strany (v roce 2011) kvůli zdravotním potížím předal mladšímu bratrovi Raúlovi. Předchozí sjezd v dubnu 2016, na který zavítal za bouřlivého potlesku ještě i Fidel Castro, jenž téhož roku v listopadu zemřel, zvolil do vedení strany opět staré revolucionáře.

Nynější sjezd by měl zvolit už generaci narozenou po revoluci z roku 1959. Otázkou ale je, zda se Raúl Castro bude věnovat už jen svým vnoučatům a četbě knih, jak tvrdil, či zda bude dál ovlivňovat dění v zemi. Podle kubánského diplomata Carlose Alzugaraye jsou tématem, které bude Díaz-Canel dál konzultovat s Castrem, například vztahy s USA.

Změny na Kubě

Americko-kubánské vztahy se od předchozího sjezdu v roce 2016 změnily. Před pěti lety byl v Bílém domě ještě demokratický prezident Barack Obama, který v roce 2015 po půlstoletí obnovil diplomatické vztahy s Havanou a zrušil některé sankce. Jeho republikánský nástupce Donald Trump linii znovu přitvrdil a Kubánci s nadějí očekávali opětovné oteplení vztahů s příchodem demokrata Joea Bidena. Ten ale ani po třech měsících v úřadu vstřícné kroky k Havaně neavizoval.

Za Raúla Castra se na Kubě jisté věci změnily, například Kubánci mohou soukromě podnikat a mají dostupnější internet, od roku 2018 i v mobilech. Nová ústava z roku 2019 zakotvila roli trhu a zahraničních investic, ale znovu zdůrazňuje, že socialistický systém v zemi je nezvratný a komunistická strana má vůdčí úlohu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...