Na Kubě končí éra bratrů Castrových. Raúl na sjezdu potvrdil, že předává vedení mladší generaci

Nahrávám video

Kubánský vůdce Raúl Castro na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je „plná vášně a protiimperialistického ducha“. Mnozí Kubánci ale od této výměny praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude dál ovlivňovat dění na tomto karibském ostrově.

Čtyřdenní sjezd PCC se koná za zavřenými dveřmi, ale kubánská televize odvysílala úryvky Castrova úvodního projevu. Devětaosmdesátiletý Raúl Castro v něm vyjádřil spokojenost s tím, že může předat vedení skupině věrných, kteří za sebou mají desítky let zkušeností, během nichž stoupali po stranickém žebříčku.

Předáním moci formálně skončí éra bratrů Castrových na Kubě. Ve vedení PCC má na sjezdu Raúla Castra vystřídat kubánský prezident Manuel Díaz-Canel (61).

„Vroucně věřím v sílu, příkladný charakter a porozumění svých krajanů. Dokud budu žít, budu připravený s nohama ve třmenech bránit vlast, revoluci a socialismus,“ řekl Castro stovkám stranických delegátů, kteří se sešli ve sjezdovém centru v Havaně.

Mnozí Kubánci ale od této výměny vedení PCC praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude dál ovlivňovat dění na tomto karibském ostrově.

Změny se nečekají

„Vím, že se sjezd koná, ale detaily neznám a ani mě příliš nezajímají. Chtěl bych věřit, že se soustředí na hlavní problémy země, ale moc si od toho neslibuju,“ řekl agentuře EFE dvaadvacetiletý kubánský student chemie, který si nepřál zveřejnit jméno. Také další oslovení studenti chtěli zůstat v anonymitě. „Na těchto akcích se mluví a hodně slibuje, ale změny to nepřinese,“ řekla třiadvacetiletá studentka. „Cílem je aktualizovat ekonomický model, který už máme a který většině rodin nijak nepomohl,“ míní další studentka z Havany.

Odborník na Latinskou Ameriku z FF UK Josef Opatrný je také přesvědčen, že Raúl Castro z pozadí nezmizí. Myslí si, že bude pokračovat v tom, co před šedesáti lety bratři začali. I letošní sjezd se dle něj neustále odvolává na Fidela Castra.

„Já jsem skeptický, myslím, že velká změna se konat nebude. Ty ekonomické problémy jsou dané vývojem. Dalším aspektem je pandemie, Kuba se covidu relativně úspěšně bránila, v posledních týdnech se ale i tato bariéra láme. Čeká se masivní očkování kubánskou vakcínou a tato kampaň bude prezentována jako cesta k lepším zítřkům,“ řekl.

Nahrávám video

Kuba je nyní v nejhorší ekonomické krizi za 30 let, hrubý domácí produkt (HDP) loni klesl o 11 procent, v zemi je nedostatek potravin i základního zboží. Přispělo k tomu hospodářské embargo, jež USA zavedly v 60. letech minulého století ve snaze přivodit pád komunistické vlády, a také pandemie covidu-19, která omezila cesty turistů i do této země závislé na cestovním ruchu.

Díaz-Canel bude teprve třetím lídrem PCC od jejího vzniku v roce 1965. Prvním byl Fidel Castro, který vedení země (v roce 2006) i strany (v roce 2011) kvůli zdravotním potížím předal mladšímu bratrovi Raúlovi. Předchozí sjezd v dubnu 2016, na který zavítal za bouřlivého potlesku ještě i Fidel Castro, jenž téhož roku v listopadu zemřel, zvolil do vedení strany opět staré revolucionáře.

Nynější sjezd by měl zvolit už generaci narozenou po revoluci z roku 1959. Otázkou ale je, zda se Raúl Castro bude věnovat už jen svým vnoučatům a četbě knih, jak tvrdil, či zda bude dál ovlivňovat dění v zemi. Podle kubánského diplomata Carlose Alzugaraye jsou tématem, které bude Díaz-Canel dál konzultovat s Castrem, například vztahy s USA.

Změny na Kubě

Americko-kubánské vztahy se od předchozího sjezdu v roce 2016 změnily. Před pěti lety byl v Bílém domě ještě demokratický prezident Barack Obama, který v roce 2015 po půlstoletí obnovil diplomatické vztahy s Havanou a zrušil některé sankce. Jeho republikánský nástupce Donald Trump linii znovu přitvrdil a Kubánci s nadějí očekávali opětovné oteplení vztahů s příchodem demokrata Joea Bidena. Ten ale ani po třech měsících v úřadu vstřícné kroky k Havaně neavizoval.

Za Raúla Castra se na Kubě jisté věci změnily, například Kubánci mohou soukromě podnikat a mají dostupnější internet, od roku 2018 i v mobilech. Nová ústava z roku 2019 zakotvila roli trhu a zahraničních investic, ale znovu zdůrazňuje, že socialistický systém v zemi je nezvratný a komunistická strana má vůdčí úlohu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled