Archeologové identifikovali vrak otrokářské lodi, která převážela Maye

Mexičtí archeologové v úterý oznámili, že identifikovali loď, jež v 19. století odvážela členy mayské civilizace na otrockou práci na Kubu. Vrak parníku se našel v roce 2017. Nyní historici z národního ústavu antropologie a dějin zjistili, že šlo o loď La Unión, která sloužila k přepravě Mayů pochytaných v době vzpoury na Yucatánu.

Boji Mayů z období 1847 až 1901 se říká Válka kast. La Unión zajatce přepravovala na Kubu, aby zde pracovali na polích s cukrovou třtinou. Podle agentury AP to bylo v době, kdy už na Kubě bylo otroctví nelegální. Provozovatelé lodí proto Mayům dávali podepsat dokument, jímž přistupovali na to, že se nechají najmout jako dělníci. Ve skutečnosti se s nimi ale jednalo jako s otroky.

La Unión se potopila v roce 1861 po výbuchu palubního kotle u břehů kdysi významného yucatánského přístavu Sisal.

Vědci parník identifikovali po prozkoumání ohořelého dřeva a také kotlů, na nichž byl patrný výbuch. Také místo, kde se parník potopil, odpovídalo dobovým zprávám o neštěstí. Dochovala se informace, že tehdy zahynula polovina osmdesátičlenné posádky a 60 pasažérů. 

Předtím, v říjnu 1860, byl parník zadržen v sousedním státě Campeche, kde vzal na palubu 29 Mayů včetně sedmiletých dětí. Tato akce byla sice zmařena, avšak parník v cestách na Kubu pokračoval a bral na palubu i platící pasažéry.

Zda na něm byly v době jeho poslední plavby Mayové, není jasné. Většinou byli v dokumentech zapisováni jako náklad, nikoli jako pasažéři.

Marný boj Mayů

Archeoložka Helena Barbaová Meineckeová řekla, že mayští vzbouřenci byli často posíláni na Kubu, odkud se mnozí z nich nevrátili. „Každý otrok byl prodán zprostředkovateli za 25 pesos. Potom byl prodán znovu v Havaně –⁠ muži za 160, ženy za 120 pesos,“ přiblížila.

Mayové na Yucatánu zahájili v roce 1847 jednu z posledních vzpour původního obyvatelstva, píše AP. Bojovali proti nadvládě bělochů a míšenců, kteří je vykořisťovali. Mexická vláda proti rebelům postupovala brutálně, avšak poslední odpor zlomila až v roce 1901.

K vraku parníku La Unión dovedl archeology místní rybář. Zbytek lodě byl necelé čtyři kilometry od přístavu Sisal v hloubce zhruba sedmi metrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 10 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...