VIDEO: Vrak Titanicu se rozpadá rychleji, než se čekalo. Během deseti let zmizí ze dna oceánu úplně

Vrak Titanicu je v mnohem horším stavu, než vědci předpokládali. Potvrdily to záběry expedice, která se k lodi vydala v miniponorkách letos v srpnu. Vrak je téměř kompletně zničený bakteriemi požírajícími kovy, korozí způsobenou mořskou solí a silnými oceánskými proudy. Luxusní parník se potopil v dubnu 1912. Jeho zkázu nepřežilo kolem 1500 lidí.

Titanic leží zhruba 3800 metrů pod hladinou a je velmi špatně dostupný. První ponor po patnácti letech ukázal, že se slavná loď rozpadá mnohem rychleji, než experti očekávali. Předpokládá se, že do roku 2030 z ní nezbude nic. „Vrak se bude rozkládat, je to zcela přirozený proces,“ říká členka expedice Lori Johnsonová.

Zásadně poškozena jsou už i ta nejikoničtější místa lodi, například kapitánova kajuta. Její interiér moře v podstatě rozpustilo. „Kapitánova vana je už úplně zničená,“ potvrzuje Parks Stephenson, expert na historii Titanicu, který se výpravy k vraku účastnil. „Vlastně celá paluba na té straně kolabuje,“ dodal.

První záběry, které filmaři zveřejnili, ukazují příď Titanicu, na níž se odehrávala slavná romantická scéna ve stejnojmenném filmu Jamese Camerona. Nyní už je téměř k nepoznání. Zábradlí pokrývají „kovové rampouchy“ vznikající rozkladem kovu požíraného bakteriemi.

Loď leží příliš hluboko na to, aby ji dokázal využívat nějaký složitější život, zato bakterie jsou zde všudypřítomné. Mění 50 tisíc tun vážící plavidlo na rez, která se pomalu proměňuje v prach a ten pak mořské proudy roznášejí dál. „Titanic se vrací do přírody,“ komentuje proces profesor Stephenson.

Vznikne virtuální model vraku

Výpravu k vraku Titanicu financovala společnost Caladan Oceanic. Její šéf Victor Vescovo se letos v květnu ponořil na nejhlubší místo planety a má zkušenosti s těmi nejnáročnějšími ponory. I pro jeho tým ale byla cesta k Titanicu mimořádně složitá. Miniponorky měly potíže se silnými proudy ztěžujícími plavbu kolem vraku i při proniknutí do něj. Expedici navíc nepřálo ani počasí na hladině.

„Je to velký vrak, nebyl jsem připravený na to, jak velký bude,“ popisuje zážitek z ponoru Vescovo. „Nejzajímavější pro mě bylo, když jsem plul podél boku Titanicu a silná světla z ponorky se odrazila od okénka rovnou na mě. Bylo to, jako by na mě ta loď mrkla.“

Kromě zachycení změn vraku tým také natáčel dokument v produkci společnosti Atlantic Productions. Díky speciálním kamerám na ponorkách navíc bude možné vytvořit model vraku ve virtuální realitě.

100 let od potopení Titaniku
Zdroj: ČT24/Gettyimages

Nepotopitelná legenda

Když v roce 1912 luxusní Titanic navždy pohltily ledové vody severního Atlantiku, vznikla legenda. Stejně jako katastrofa samotná, přitahoval pozornost po dlouhá desetiletí i vrak lodi, který až 1. září 1985 objevil americký oceánograf Robert Ballard. Peníze na expedici získal jako odměnu od amerického námořnictva, pro které dřív našel dvě ztracené jaderné ponorky.

Během několika následných průzkumných výprav byly z lodi vyzdviženy tisíce předmětů. Dnes ale převládá názor, že vrak měl být respektován jako mezinárodní památník. 

Nahrávám video
Roku 1912 pohltily Titanic vody severního Atlantiku
Zdroj: ČT24

Ballard se o vraky ztroskotaných lodí začal zajímat na počátku 70. let, kdy se při práci v oceánografickém institutu podílel na vývoji speciálních podmořských robotů. S jedním z nich se pokusil vrak Titanicu vypátrat už v roce 1977.

Úspěch se ale dostavil až o osm let později, když 1. září 1985 kamery ponorky Argo narazily na lodní kotel. Následující den průzkumníci nalezli přední část trupu Titanicu a o několik dní později i jeho záď ležící asi 650 metrů od přídě.

Ballard objevením vraku zrušil do té doby přežívající mýtus, že se Titanic potopil „neporušený“. Podrobnější zkoumání vraku také potvrdilo, že zkázu kolosu po střetu s ledovcem zřejmě způsobilo šest malých otvorů o velikosti necelého jednoho metru čtverečního, nikoli stometrová trhlina na pravoboku lodi, jak ji prezentoval i oscarový velkofilm Jamese Camerona.

K potopení Titanicu dle šetření přispěla použitá křehká ocel s vysokým obsahem síry, která nevydržela obrovský tlak vody. Loď kvůli nabrané vodě těžkla, nakláněla se a klesala pod hladinu, kde pak náhlé vyrovnání tlaku způsobilo výbuch, jenž následně Titanic rozdělil na několik částí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...