Kubu navštívil poprvé od konce 19. století španělský král

Nahrávám video
Horizont: Kuba bude mít premiéra a utužuje vztahy s Madridem
Zdroj: ČT24

Už v sobotu jmenuje kubánský prezident Miguel Díaz-Canel vůbec poprvé v komunistické historii ostrova premiéra. O dějinná prvenství není na Kubě v poslední době nouze. Uplynulo jen pár týdnů od chvíle, kdy do země přicestoval po 121 letech španělský král ku příležitosti pětistého výročí založení Havany.

Před pěti sty lety předkové poddaných španělského panovníka zakládali Havanu. Odsud pak králové ovládali své obrovské zámořské kolonie. O Kubu přišli jako o poslední v roce 1898. Od té doby na ostrově žádný španělský monarcha na státní návštěvě nebyl.

V posledních letech vedou Španěly na Kubu hlavně mimořádné ekonomické zájmy. Třeba v těsné blízkosti španělského velvyslanectví vyrostl jeden z neluxusnějších hotelů v celé karibské oblasti.

Královská návštěva měla proto mimo jiné podpořit právě španělské podnikatele. I na ně doléhají nové americké sankce vůči Kubě, které se mají vztahovat i na jiné než americké firmy.

„Španělsko coby svrchovaný stát zmobilizuje všechny diplomatické a právní prostředky, aby zavrhlo uplatňování amerických zákonů ve třetích zemích,“ zdůraznil španělský ministr zahraničí Josep Borell.

Španělský premiér navíc králi Filipovi VI. zakázal jakékoli schůzky s kubánskou opozicí. Cestu mu připravoval i královský institut Elcano.

Podle ředitele tohoto ústavu Charlese Powella postoj vlády odpovídá náladám Španělů, kteří většinou k vládě bratrů Castrových nechovají žádné zvláštní sympatie. „Španělé by ale zároveň těžko chápali, kdyby jejich vláda byla nějak mimořádně bojovně naladěná proti kubánskému režimu,“ míní.

Také Kubánci vnímají své bývalé kolonizátory vzhledem ke společné minulosti jinak než ostatní národy. Španělská stopa je i po pěti stech letech v kubánské metropoli nesmazatelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 8 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 27 mminutami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
před 2 hhodinami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 4 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 9 hhodinami
Načítání...