Havana uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Proměna Kuby má však velké háčky

Nahrávám video

Kuba poprvé od roku 1976 změní ústavu. Nový základní zákon státu uzná soukromé vlastnictví a volný trh, na podnikání bude ovšem dál dohlížet komunistický režim. Země by do budoucna měla mít také premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Režim ale bude dál omezovat svobodu projevu či médií.

Národní shromáždění má o návrhu nové ústavy hlasovat do konce týdne, následovat bude celonárodní referendum. Chudý stát uzná po půlstoletí soukromé vlastnictví a volný trh, které zakázal Fidel Castro po vítězství revoluce v roce 1959.

Částečné uvolnění přišlo teprve před sedmi lety, kdy moc převzal jeho mladší bratr Raúl, jenž povolil prodej bytů a soukromé podnikání. Počet samostatně výdělečných osob už vzrostl na 600 tisíc, tedy na 13 procent z celkové pracovní síly.

„Soukromníci a jejich podnikání jsou tím, co žene zemi vpřed. Rozvíjejí ji, dávají lidem práci, tlačí zemi dopředu. Skoncovat s ním byla obrovská chyba,“ míní provozní v soukromé restauraci Aylin Andinová.

Režim chce dostat podnikatele pod kontrolu, omezí licence

Dosavadní ústava z roku 1976 zakazuje příjmy „z vykořisťování práce druhých“. To z ní nejspíš zmizí, ale režim chce mít pod kontrolou i soukromé podnikání – na konci roku proto sníží počet živností téměř o polovinu a omezí výdej licencí na osobu.

Nový prezident Miguel Díaz-Canel, který úřad převzal v dubnu, chce tak zabránit bohatnutí jednotlivců a prohlubování sociálních rozdílů. Výdělky některých soukromých podnikatelů převyšují nízké příjmy většiny samostatně výdělečně činných a skromné mzdy ve veřejném sektoru. Vláda si také stěžuje, že se podnikatelé vyhýbají placení daní a kupují zboží na černém trhu.

Kubánská ekonomika má navíc problémy kvůli poklesu podpory z Venezuely, přísnějším regulacím obchodu a cestování s USA, nižšímu vývozu a dopadu různých bouří.

I v nové ústavě přitom zůstane vůdčí role komunistické strany, státních podniků a centrálního plánování. „Existuje hodně lidí, kteří mají obchody, ale ještě jsou stále zavřené. Soukromé domy, restaurace, bary čekají jen na povolení,“ upozornil soukromý taxikář Yasser Llera.

„Pakliže bude ekonomika spočívat na velkých podnicích, které budou v rukou státu, tak se pro tu ekonomiku změní málo. Samozřejmě změní se pro jednotlivce, kteří budou mít právo zřídit si dílnu, kde budou opravovat kola, nebo miniaturní restauraci, kde budou zaměstnávat své rodinné příslušníky, popřípadě kamarády, ale to s tou ekonomikou podle mého názoru neudělá nic,“ míní hispanista Josef Opatrný z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Reforma ústavy připravená skupinou poslanců v čele s šéfem komunistů Raúlem Castrem má přesto mírně nakročeno k demokracii – vznikne funkce premiéra, posílí parlament, naopak vládu prezidenta omezí jen na dvě pětiletá období s věkovým limitem.

Konec diskriminace a možné sňatky homosexuálů

Změny mají kromě ekonomických otázek nastat i ve společenské sféře. Nová ústava zakáže diskriminaci na základě pohlaví, etnického původu či fyzického postižení. Organizace bojující za práva sexuálních menšin doufají, že ústava rovněž legalizuje sňatky lidí stejného pohlaví, napsal zpravodajský server BBC News.

Povolení dvojího občanství by pak Kubáncům usnadnilo kontakt s příbuznými v exilu. Naproti tomu svoboda projevu, shromažďování i médií bude i dál omezována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 5 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami
Načítání...