Havana uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Proměna Kuby má však velké háčky

Kuba poprvé od roku 1976 změní ústavu. Nový základní zákon státu uzná soukromé vlastnictví a volný trh, na podnikání bude ovšem dál dohlížet komunistický režim. Země by do budoucna měla mít také premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Režim ale bude dál omezovat svobodu projevu či médií.

Video Horizont ČT24
video

Kuba uzná soukromé vlastnictví

Národní shromáždění má o návrhu nové ústavy hlasovat do konce týdne, následovat bude celonárodní referendum. Chudý stát uzná po půlstoletí soukromé vlastnictví a volný trh, které zakázal Fidel Castro po vítězství revoluce v roce 1959.

Částečné uvolnění přišlo teprve před sedmi lety, kdy moc převzal jeho mladší bratr Raúl, jenž povolil prodej bytů a soukromé podnikání. Počet samostatně výdělečných osob už vzrostl na 600 tisíc, tedy na 13 procent z celkové pracovní síly.

„Soukromníci a jejich podnikání jsou tím, co žene zemi vpřed. Rozvíjejí ji, dávají lidem práci, tlačí zemi dopředu. Skoncovat s ním byla obrovská chyba,“ míní provozní v soukromé restauraci Aylin Andinová.

Režim chce dostat podnikatele pod kontrolu, omezí licence

Dosavadní ústava z roku 1976 zakazuje příjmy „z vykořisťování práce druhých“. To z ní nejspíš zmizí, ale režim chce mít pod kontrolou i soukromé podnikání – na konci roku proto sníží počet živností téměř o polovinu a omezí výdej licencí na osobu.

Nový prezident Miguel Díaz-Canel, který úřad převzal v dubnu, chce tak zabránit bohatnutí jednotlivců a prohlubování sociálních rozdílů. Výdělky některých soukromých podnikatelů převyšují nízké příjmy většiny samostatně výdělečně činných a skromné mzdy ve veřejném sektoru. Vláda si také stěžuje, že se podnikatelé vyhýbají placení daní a kupují zboží na černém trhu.

Kubánská ekonomika má navíc problémy kvůli poklesu podpory z Venezuely, přísnějším regulacím obchodu a cestování s USA, nižšímu vývozu a dopadu různých bouří.

I v nové ústavě přitom zůstane vůdčí role komunistické strany, státních podniků a centrálního plánování. „Existuje hodně lidí, kteří mají obchody, ale ještě jsou stále zavřené. Soukromé domy, restaurace, bary čekají jen na povolení,“ upozornil soukromý taxikář Yasser Llera.

„Pakliže bude ekonomika spočívat na velkých podnicích, které budou v rukou státu, tak se pro tu ekonomiku změní málo. Samozřejmě změní se pro jednotlivce, kteří budou mít právo zřídit si dílnu, kde budou opravovat kola, nebo miniaturní restauraci, kde budou zaměstnávat své rodinné příslušníky, popřípadě kamarády, ale to s tou ekonomikou podle mého názoru neudělá nic,“ míní hispanista Josef Opatrný z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Reforma ústavy připravená skupinou poslanců v čele s šéfem komunistů Raúlem Castrem má přesto mírně nakročeno k demokracii – vznikne funkce premiéra, posílí parlament, naopak vládu prezidenta omezí jen na dvě pětiletá období s věkovým limitem.

Konec diskriminace a možné sňatky homosexuálů 

Změny mají kromě ekonomických otázek nastat i ve společenské sféře. Nová ústava zakáže diskriminaci na základě pohlaví, etnického původu či fyzického postižení. Organizace bojující za práva sexuálních menšin doufají, že ústava rovněž legalizuje sňatky lidí stejného pohlaví, napsal zpravodajský server BBC News.

Povolení dvojího občanství by pak Kubáncům usnadnilo kontakt s příbuznými v exilu. Naproti tomu svoboda projevu, shromažďování i médií bude i dál omezována.