V čele Kuby nebude poprvé od revoluce Castro. Disidenti neslaví, změna je podle nich kosmetická

Nahrávám video

Rok po smrti Fidela Castra začala na Kubě série voleb na nejrůznějších úrovních, které mají v únoru vynést do čela země nového lídra. Poprvé od revoluce to nebude nikdo z rodiny Castrů. Mladší Fidelův bratr Raúl se rozhodl nejvyšší post opustit. Změna přichází v okamžiku, kdy se znovu zhoršily vztahy se Spojenými státy.

Dosavadní kubánský viceprezident Miguel Díaz-Canel je hodně vidět. Naposledy si spolu se studenty připomněl první výročí smrti kubánského vůdce Fidela Castra.

Miguel Díaz-Canel
Zdroj: Reuters

Nová krev má za tři měsíce okysličit vedení země. Šestaosmdesátiletý Fidelův bratr Raúl se hodlá z nejvyšší funkce stáhnout, nahradit by ho měl právě viceprezident. „Tato otázka není na pořadu dne. Kuba bude vždy mít prezidenty, kteří hájí revoluci a jsou soudruhy z lidu,“ tvrdí Díaz-Canel.

Formální proces předání moci už začal. O víkendu proběhly první volby. Sedm milionů Kubánců v nich vybíralo obecní zastupitele. Právě ti v dalším kole voleb určí kandidáty do národního shromáždění, jehož členové nakonec rozhodnou o prezidentovi Kuby a jeho zástupci.

Zemi oficiálně po šedesáti letech nepovede nikdo z Castrovy rodiny a nejspíš ani žádný přímý účastník revoluce z roku 1959.

Castro bude dál tahat za nitky, očekává Kubánec žijící v Česku

Kubánský umělec Reynier Lazcano Pérez, který už devět let žije v Praze, je ovšem stejně jako statisíce Kubánců žijících mimo ostrov přesvědčen, že Raúl Castro se moci ještě nevzdá. Podle něj zůstane předsedou komunistické strany a ze zákulisí bude dál tahat za nitky.

„Díaz-Canel je jednou z kosmetických změn, která se ukazuje světu. Nevidím v něm osobu, která by byla stoupencem změn. On je nechce,“ tvrdí Pérez.

Reynier Lazcano Pérez
Zdroj: ČT24

Změnu směru nenaznačuje ani průběh voleb. Přestože se o místa na kandidátkách ucházely stovky disidentů, nakonec se na ně nedostal jediný představitel opozice. Nechystají se ani zásadnější ekonomické reformy, které opatrně zavádí končící prezident. Díky nim se rozvinulo malé soukromé podnikání v cestovním ruchu a Kuba se aspoň trochu otevřela světu. Po letech zlepšování vztahů se Spojenými státy ale nová americká administrativa znovu přitvrdila.

„Ocitli jsme se v nejistotě. Mnoho amerických firem se bojí hrozeb ze strany amerických úřadů,“ vysvětluje ředitel kubánské dopravní společnosti Eduardo Aparicio.

Donald Trump nově zavedl pro Kubu přísnější cestovní a obchodní omezení. Vedení ostrova se navíc musí vypořádat s výrazným poklesem pomoci z krizí zmítané Venezuely a nedostatkem peněz. Navenek to ale vypadá, že režim se zatím o své přežití bát nemusí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 32 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled