V čele Kuby nebude poprvé od revoluce Castro. Disidenti neslaví, změna je podle nich kosmetická

3 minuty
Horizont ČT24: Končí na Kubě éra Castrů?
Zdroj: ČT24

Rok po smrti Fidela Castra začala na Kubě série voleb na nejrůznějších úrovních, které mají v únoru vynést do čela země nového lídra. Poprvé od revoluce to nebude nikdo z rodiny Castrů. Mladší Fidelův bratr Raúl se rozhodl nejvyšší post opustit. Změna přichází v okamžiku, kdy se znovu zhoršily vztahy se Spojenými státy.

Dosavadní kubánský viceprezident Miguel Díaz-Canel je hodně vidět. Naposledy si spolu se studenty připomněl první výročí smrti kubánského vůdce Fidela Castra.

Miguel Díaz-Canel
Zdroj: Reuters

Nová krev má za tři měsíce okysličit vedení země. Šestaosmdesátiletý Fidelův bratr Raúl se hodlá z nejvyšší funkce stáhnout, nahradit by ho měl právě viceprezident. „Tato otázka není na pořadu dne. Kuba bude vždy mít prezidenty, kteří hájí revoluci a jsou soudruhy z lidu,“ tvrdí Díaz-Canel.

Formální proces předání moci už začal. O víkendu proběhly první volby. Sedm milionů Kubánců v nich vybíralo obecní zastupitele. Právě ti v dalším kole voleb určí kandidáty do národního shromáždění, jehož členové nakonec rozhodnou o prezidentovi Kuby a jeho zástupci.

Zemi oficiálně po šedesáti letech nepovede nikdo z Castrovy rodiny a nejspíš ani žádný přímý účastník revoluce z roku 1959.

Castro bude dál tahat za nitky, očekává Kubánec žijící v Česku

Kubánský umělec Reynier Lazcano Pérez, který už devět let žije v Praze, je ovšem stejně jako statisíce Kubánců žijících mimo ostrov přesvědčen, že Raúl Castro se moci ještě nevzdá. Podle něj zůstane předsedou komunistické strany a ze zákulisí bude dál tahat za nitky.

„Díaz-Canel je jednou z kosmetických změn, která se ukazuje světu. Nevidím v něm osobu, která by byla stoupencem změn. On je nechce,“ tvrdí Pérez.

Reynier Lazcano Pérez
Zdroj: ČT24

Změnu směru nenaznačuje ani průběh voleb. Přestože se o místa na kandidátkách ucházely stovky disidentů, nakonec se na ně nedostal jediný představitel opozice. Nechystají se ani zásadnější ekonomické reformy, které opatrně zavádí končící prezident. Díky nim se rozvinulo malé soukromé podnikání v cestovním ruchu a Kuba se aspoň trochu otevřela světu. Po letech zlepšování vztahů se Spojenými státy ale nová americká administrativa znovu přitvrdila.

„Ocitli jsme se v nejistotě. Mnoho amerických firem se bojí hrozeb ze strany amerických úřadů,“ vysvětluje ředitel kubánské dopravní společnosti Eduardo Aparicio.

Donald Trump nově zavedl pro Kubu přísnější cestovní a obchodní omezení. Vedení ostrova se navíc musí vypořádat s výrazným poklesem pomoci z krizí zmítané Venezuely a nedostatkem peněz. Navenek to ale vypadá, že režim se zatím o své přežití bát nemusí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...