Kuba se potýká s vážnou ekonomickou krizí. Komunistický režim kvůli tomu zavedl přídělový systém na kuřata, vejce, rýži, fazole, ale i mýdlo a další zboží. Píše o tom agentura AP s odvoláním na kubánskou státní tiskovou agenturu. Havana ze zhoršení situace obvinila Trumpovu administrativu, která zpřísnila obchodní embargo. Podle ekonomů je ale problém i v tom, že Kuba je závislá na dovozu z Venezuely, která se sama zmítá v hluboké krizi.
Venezuelská krize začala v plné síle dusit Kubu. Země spouští přídělový systém
Kuba dováží zhruba dvě třetiny potravin za asi dvě miliardy dolarů ročně (46 miliard korun). Krátké výpadky v dostupnosti jednotlivých položek jsou běžné již roky, v posledních měsících však chybí stále větší množství výrobků.
Na nedostatkové zboží, jako jsou kuřata nebo mouka, se tvoří fronty do několika minut, a v mnoha částech země je tak zboží na příděl už nyní. Obchody omezují množství, jaké si jedinec může zakoupit. To se týká třeba kuchyňského oleje. Nové opatření se podle AP patrně dotkne celé země, kde žije 11 milionů lidí.
Obchody s potravinami jsou na Kubě státní a každý Kubánec má k dispozici potravinové lístky. Položky jako kuřata, mýdlo, rýži, fazole, vejce a podobně si nově Kubánci budou moci zakoupit jen v omezeném množství.
„Jsme závislí na dovozu ze Spojených států. A to znamenalo, že jsme museli hledat alternativy, abychom mohli produkty na trhu zajistit. Naším cílem je prolomit všechna opatření, která vláda Spojených států zavádí, určujeme priority, hledáme alternativní produkty,“ prohlásila kubánská ministryně obchodu Betsy Diazová.
Kubánci dostávají z Venezuely výrazně méně ropy
Situaci zhoršuje krize ve spřátelené socialistické Venezuele, která ostrovní zemi navzdory zoufalé situaci vlastní ekonomiky stále poskytuje surovou ropu. Dodávky této suroviny, kterou Kuba využívá v energetice a pro získávání tvrdé měny na otevřených trzích, však klesly o dvě třetiny.
Kubánský parlament nedávno vyhlásil novou ústavu, která má vládě pomoci modernizovat tamní zaostalou centrálně plánovanou ekonomiku. Země strádá i kvůli finanční krizi, která ji zasáhla v posledních třech letech a která vedla k řadě úsporných opatření. Kvůli nedostatku papíru se musel omezit i tisk státních novin.
Trump hrozí Havaně tvrdými sankcemi
Krizi na Kubě prohlubuje také přístup šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který po svém nástupu nechal zpřísnit některé obchodní a turistické sankce. Americký prezident koncem dubna pohrozil Kubě embargem a tvrdými restrikcemi, pokud „kubánské vojenské jednotky ve Venezuele neskončí se zabíjením lidí a protiústavními činy“.
Americká vláda podle AP uvádí, že ve Venezuele Madurův režim podporuje asi dvacet tisíc kubánských vojáků a agentů. „Doufejme, že všichni kubánští vojáci se rychle a spořádaně vrátí na svůj ostrov,“ zdůraznil Trump. Havana takto vysoký počet svých vojáků v zemi zpochybňuje.
Embargo trvá od 60. let minulého století
Kuba již americkému embargu čelí. Zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin, zavedla v říjnu 1960 vláda prezidenta Dwighta Eisenhowera rok a půl po vítězství kubánské revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou.
Ke zrušení embarga opakovaně vyzývá Valné shromáždění OSN. Podle většiny zemí restrikce jen zhoršuje ekonomickou situaci Kubánců. Svůj hlavní cíl, pád komunistické vlády na Kubě, embargo zatím nesplnilo.
Embargo může zrušit pouze Kongres USA, který se k tomu ani přes obnovení diplomatických vztahů s Kubou za někdejšího amerického demokratického prezidenta Baracka Obamy nechystá.
