Prezident Petr Pavel opět rozvířil v Česku debatu o euru, když v novoročním projevu vyzval k jeho přijetí. Většina odborníků se shoduje, že ekonomické výhody evropské měny nebudou tak veliké, například firmy díky ní ale mohou snížit své náklady. Například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pak jeho přijetí považuje za závazek České republiky vůči Evropské unii, uvedl v pořadu 90' ČT24.
Měli bychom plnit závazek, říká ministr Dvořák k přijetí eura. Koruna nám nijak neškodí, argumentuje Skopeček
75 minut
90′ ČT24 – Čas na euro v Česku?
Dvořák vítá, že se debata opět otevřela a myslí si, že by se mohla nyní dál posunout. Sám vidí přijetí eura jako vhodné a spíše výhodné. „Máme na stole materiál vlády, (…) který vyhodnocuje naši připravenost, tak jak to ukládá usnesení vlády z loňského roku. Materiál překvapivě konstatuje, že jsme v podstatě připraveni v letošním nebo příštím roce všechna kritéria splnit,“ uvedl.
Uznává ale, že přijetí má jistá rizika, ale má za to, že většina debat na ekonomické úrovni o euru končí víceméně remízou. „Měli bychom si přiznat, že ten zásadní aspekt je politický,“ řekl. Fungování ekonomiky ve dvou rozdílných měnách je podle něj nevýhodné pro firmy, nucené kalkulovat s případným kurzovým rizikem, či pro lidi cestující do zahraničí. Jedna měna by výrazně zjednodušila administrativu. České firmy spolu dnes již běžně obchodují v eurech, dodal. Samostatná měnová politika podle něj neznamenala v posledních letech žádnou velkou prosperitu. „Máme nějaký závazek, tak bychom ho měli plnit,“ podotkl.
Také se podivil nad odmítáním eura ze strany ODS, která je v tomto názoru ve vládnoucí koalici osamocená. „Nerozumím argumentům ODS a už vůbec ne argumentům, že to lidi nechtějí. Oni to nechtějí proto, že neslyší od politiků rozumné slovo, proč by bylo správné to mít. To je úkol správných politiků,“ řekl.
Nesouhlasí s ním ale místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Podle něj se Česko při vstupu do Evropské unie v roce 2004 zavázalo vstoupit do úplně jiné eurozóny, než jaká existuje dnes, její architektura se měnila zejména v souvislosti s dluhovou krizí. Dodal, že ze strany EU Česko nikdo do eurozóny netlačí. „Měli bychom k euru přistupovat až ve chvíli, kdy výnosy toho kroku převýší náklady, a nás v tuto chvíli česká koruna nijak nebrzdí, nijak nám neškodí, nijak nás nepoškozuje, není tedy důvod vstupovat do eurozóny, o které ani nevíme, jak ve finále bude vypadat,“ prohlásil. Také dodal, že euro podle něj není zárukou nízké inflace, jak se někdy zmiňuje, poukázal přitom na Slovensko.
Ekonomický redaktor magazínu Reportér Jiří Štický si nemyslí, že by se na problému přijetí eura vláda štěpila. Euro je jednou z logických otázek před volbami do Evropského parlamentu, řekl. Je jasné, že se k tomu musí všichni postavit, zvlášť poté, co se k věci vyjádřil prezident Pavel. Část ODS se podle něj bojí, že s přijetím eura dojde k tlaku na federalizaci.
Euro se na Slovensku osvědčilo, říká Mikloš
Bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš, který byl také hostem pořadu, zmínil, že Slovensko z jednotné měny profitovalo například díky stabilizaci měny, také se snížily transakční náklady a euro je znakem pro investory, že je země integrovaná. Lidé, experti a podnikatelé se dle jeho slov v zásadě shodují, že šlo o dobrý krok.
Zmínil zpomalení růstu ekonomiky Slovenska po roce 2012, které ale podle něj nesouvisí s přijetím eura. „To souvisí s tím, že na Slovensku po většinu toho období od roku 2006 vládl Robert Fico a jeho vlády, které nedělaly absolutně žádné reformy, naopak deformovaly systém a bujela korupce,“ řekl. Kdyby Slovensko v eurozóně nebylo, byl by vývoj ještě horší, myslí si.
Výhody eura v pořadu hájil i finanční ředitel firmy vyrábějící nemocniční lůžka Milan Švec. Zmínil, že jeho společnost už v euru prakticky žije nyní, například v eurech vystavuje faktury, protože je to při podnikání v EU jednodušší. „V loňském fiskálním roce jsme utrpěli ztrátu z pohybu koruny k euru ve výši jednotek milionů euro,“ uvedl.
Inflace v Česku
„Kurz sám od sebe má nějakou vyrovnávací funkci, usnadňuje mezinárodně ekonomický vývoj a slouží jako nárazník, aby ty šoky nebyly moc velké,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Nejde ale například říci, že koruna způsobila v Česku velkou inflaci, tak jednoduchý problém prý není.
Něco málo podle něj je i na argumentu, že po vstupu do eurozóny by se Česko muselo podílet na placení dluhů jiných států. „Zároveň se na to dá koukat z té lepší stránky: to znamená, že jste dobře chráněni stejným mechanismem všemi okolo vás,“ konstatoval. Připomněl, že k podobné situaci přitom zatím nedošlo.
Fakt, že koruna s nedávnou vysokou inflací nepomohla, je argument k možnému přijetí eura podle bývalého národního koordinátora pro zavedení eura v Česku Oldřicha Dědka. Mnoho zemí bylo schopno euro úspěšně přijmout, zatímco v Česku se neustále řešilo, co všechno se ještě musí zlepšit, než se ke kroku přistoupí, prohlásil. „Myslím si, že bychom se měli víc dívat na tu empirii než na tu šedou teorii.“ Podle něj politici málo naslouchají české hospodářské sféře a jejím prorůstovým argumentům.
Také zmínil, že dle jeho pozorování víceméně obyvatelstvo každé země bylo před zavedením eura skeptické. Podpora eura se v těchto zemích ale s odstupem času pohybuje kolem sedmdesáti až osmdesáti procent. Připomněl, že i zástupci evropské krajní pravice, například francouzská Marine Le Penová, vypustili ze svých programů opuštění eurozóny.
