Kurz koruny spadl nejníž od roku 2022. Analytici očekávají, že měna posílí až v druhé polovině roku

Nahrávám video
Události: Koruna oslabila
Zdroj: ČT24

Na čtvrteční snížení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) ihned reagoval kurz koruny, která oslabila o 24 haléřů, na 25,21 korun za euro. Česká měna tak byla nejslabší od května 2022. K dolaru si pohoršila o 23 haléřů na 23,44 korun za dolar. V pátek ale opět posílila, k euru o tři haléře a k dolaru o devět haléřů. Právě politika centrální banky je jedním z klíčových faktorů, které mají na kurz vliv, ale působí na něj i další vlivy. Například dění na zahraničních trzích, kdy se investoři zbavují investic v rizikovějších zemích. Analytici snížení sazeb očekávali, nyní ale hovoří o tom, že trh takto razantní změnu nejspíš neočekával. Důležitá bude také lednová inflace, kterou má centrální banka oznámit příští čtvrtek.

Podle analytiků tak česká měna v pátek lehce korigovala čtvrteční ztráty. „Koruna zakončuje týden slabší o zhruba jedno procento, lehce pod 25,20 koruny za euro. Po čtvrtečním zasedání ČNB, které vyznělo holubičím směrem, se krátce vyhoupla až na 25,25 koruny za euro. Část ztrát ale v závěru týdne umazala,“ podotkl Jaromír Gec z Komerční banky. Další vývoj koruny bude podle něj důležitý i z pohledu ČNB.

Vývoj kurzu koruny za poslední týden
Zdroj: Tradingeconomics.com

„Na aktuálním setkání s analytiky radní Jan Kubíček uvedl, že pokud by koruna letos neobnovila svoje posilování, mohl by to být pro některé členy bankovní rady signál pro obezřetnější přístup k dalšímu uvolňování měnové politiky,“ vysvětlil.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. ČNB tak zrychlila uvolňování měnové politiky, se kterým začala v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Nynější sazba je na nejnižší úrovni od předloňského června. Po oznámení pak koruna prudce oslabila.

Mnozí ekonomové hovoří o tom, že snížení o půl procentního bodu bylo razantní. „Kurz koruny od včerejšího (čtvrtečního) rozhodnutí zřetelně oslabil, což naznačuje, že trh čekal ze strany ČNB menší snížení sazeb. Korunová úroková sazba, tedy jakási míra přitažlivosti koruny, klesla víc, než se čekalo – trh čekal pokles o čtvrt procentního bodu, ČNB snížila o půl procentního bodu,“ podotýká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Pro snížení o půl procentního bodu bylo šest ze sedmi členů bankovní rady, přičemž jeden byl dokonce pro razantnější pokles sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Podle Skořepy to značí, že už nikdo z členů bankovní rady neměl obavy z ledna ani z toho, že by cenový vývoj mohl přinést výrazná překvapení. „Dosavadní rétorika, která byla velmi opatrná, se tak zřejmě rychle vypařila,“ zamýšlí se s tím, že byla nyní v bankovní radě patrná změna nálady. „Je vidět, že naplno otevřela dveře pro další snižování, která nás čekají během letošního roku,“ odhaduje.

Obavy z inflace

Snižování úroků však není jediným důvodem oslabování koruny, protože její kurz se už v minulém týdnu dostal na 25 korun za euro. „Jedním z primárních důvodů jsou obavy z inflace, které ale už vyprchávají. (...) Lednová inflace je nejdůležitější a je dost pravděpodobné, že průměrná inflace v tomto roce bude v rozmezí 2,5 až třech procent. A to už je nižší než na poli eurozóny či sousedních zemí, (...) pak nedává smysl, že by sazby byly na tak vysoké úrovni. Tento výhled tak tlačí proti koruně a bude způsobovat dost možná i další oslabování v průběhu roku,“ dodává analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Nahrávám video
Studio ČT24: Ekonomové Michal Skořepa a Petr Lajsek komentují oslabení koruny
Zdroj: ČT24

Podle něj vzhledem k očekávanému agresivnímu snižování úrokových sazeb může letos česká koruna oslabovat i nadále. V takovém případě však již může ČNB zakročit ve prospěch domácí měny pomocí devizových rezerv. „Příliš slabá koruna by totiž mohla opět rozvířit inflaci,“ uvedl.

Na kurz koruny však mají vliv i zahraniční faktory. „Například pokud český obchodník doveze zboží, musí zaplatit v eurech. Musí tedy tato eura nakoupit, neboli prodat koruny, takže koruna oslabí. Z této sféry ale velké šoky do kurzu nepřicházejí, protože toky plateb za vývoz a dovoz se mění jen pomalu,“ dodává Skořepa s tím, že oba faktory jsou však úzce propojeny, protože vývoj ekonomiky má vliv i na úrokové sazby.

Vývoj kurzu české měny za poslední půlrok
Zdroj: Tradingeconomics.com

„V posledních měsících přicházely ohledně stavu české ekonomiky spíš nepříznivé zprávy. Z těch plynulo očekávání spíš rychlejšího poklesu českých úrokových sazeb, a výsledkem bylo oslabování koruny,“ míní.

V dalších měsících se očekává, že ČNB bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat. „Toto snižování už je v kurzu koruny do značné míry zahrnuto. Pokud začnou klesat sazby i v eurozóně a v USA, což se také čeká – a to už od jara nebo brzkého léta – i když to zatím není vůbec jisté, pak by to mohlo koruně pomoci, a její hodnota by mohla mírně stoupat,“ uzavírá Skořepa.

Také podle Gece je pro budoucí kurz koruny důležité to, jak bude centrální banka postupovat. „Důležité ale možná více bude to, zda se budou její budoucí kroky shodovat s aktuálním tržním očekáváním. Momentálně tržní kontrakty zaceňují do konce letošního roku pokles dvoutýdenní repo sazby na zhruba třech procentech. To je z našeho pohledu příliš ambiciózní, když očekáváme snížení klíčové sazby ČNB v letošním roce „pouze“ na procenta čtyři,“ odhaduje Gec.

Vývoj kurzu koruny za posledních pět let
Zdroj: Tradingeconomics.com

Podle něj by aktuální přílišná agresivita tržních očekávání mohla vyústit v určitou korekci skokového oslabení koruny k euru. „I tak by se ale podle naší prognózy koruna v páru s eurem měla v první polovině roku pohybovat poblíž 25 korun za jedno euro. Obnovení trendového posilování očekáváme spíše až ve druhé polovině letošního roku v souvislosti s oživením tuzemské ekonomiky a zahraniční poptávky a obecně i zlepšeným sentimentem vůči měnám rozvíjejících se trhů, mezi které koruna patří,“ konstatuje analytik.

Lidé jsou tak nyní v útratách opatrní a kupují spíš levnější výrobky. Zdražit by je museli ve chvíli, kdy by koruna vůči euru ztratila víc než pět procent. „Oslabení koruny by se mohlo propsat jednak do zvýšení cen potravin, ale především do zvýšení cen pohonných hmot, které aktuálně podporuje i rostoucí cena ropy,“ podotýká analytik XTB Tomáš Cverna.

Koruna by mohla být dokonce slabší než v květnu před dvěma lety. „Myslím si, že když bychom se dostali za úroveň 25 korun a 50 haléřů za euro, tak česká bankovní rada by mohla zasáhnout a intervenovat ve prospěch koruny,“ dodává také Cverna.

Průměrný kurz koruny za celý letošní rok Česká národní banka odhaduje na úrovni 24 korun a 60 haléřů. V příštím roce čeká posílení o třicet haléřů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 11 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...