Kurz koruny spadl nejníž od roku 2022. Analytici očekávají, že měna posílí až v druhé polovině roku

2 minuty
Události: Koruna oslabila
Zdroj: ČT24

Na čtvrteční snížení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) ihned reagoval kurz koruny, která oslabila o 24 haléřů, na 25,21 korun za euro. Česká měna tak byla nejslabší od května 2022. K dolaru si pohoršila o 23 haléřů na 23,44 korun za dolar. V pátek ale opět posílila, k euru o tři haléře a k dolaru o devět haléřů. Právě politika centrální banky je jedním z klíčových faktorů, které mají na kurz vliv, ale působí na něj i další vlivy. Například dění na zahraničních trzích, kdy se investoři zbavují investic v rizikovějších zemích. Analytici snížení sazeb očekávali, nyní ale hovoří o tom, že trh takto razantní změnu nejspíš neočekával. Důležitá bude také lednová inflace, kterou má centrální banka oznámit příští čtvrtek.

Podle analytiků tak česká měna v pátek lehce korigovala čtvrteční ztráty. „Koruna zakončuje týden slabší o zhruba jedno procento, lehce pod 25,20 koruny za euro. Po čtvrtečním zasedání ČNB, které vyznělo holubičím směrem, se krátce vyhoupla až na 25,25 koruny za euro. Část ztrát ale v závěru týdne umazala,“ podotkl Jaromír Gec z Komerční banky. Další vývoj koruny bude podle něj důležitý i z pohledu ČNB.

Vývoj kurzu koruny za poslední týden
Zdroj: Tradingeconomics.com

„Na aktuálním setkání s analytiky radní Jan Kubíček uvedl, že pokud by koruna letos neobnovila svoje posilování, mohl by to být pro některé členy bankovní rady signál pro obezřetnější přístup k dalšímu uvolňování měnové politiky,“ vysvětlil.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. ČNB tak zrychlila uvolňování měnové politiky, se kterým začala v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Nynější sazba je na nejnižší úrovni od předloňského června. Po oznámení pak koruna prudce oslabila.

Mnozí ekonomové hovoří o tom, že snížení o půl procentního bodu bylo razantní. „Kurz koruny od včerejšího (čtvrtečního) rozhodnutí zřetelně oslabil, což naznačuje, že trh čekal ze strany ČNB menší snížení sazeb. Korunová úroková sazba, tedy jakási míra přitažlivosti koruny, klesla víc, než se čekalo – trh čekal pokles o čtvrt procentního bodu, ČNB snížila o půl procentního bodu,“ podotýká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Pro snížení o půl procentního bodu bylo šest ze sedmi členů bankovní rady, přičemž jeden byl dokonce pro razantnější pokles sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Podle Skořepy to značí, že už nikdo z členů bankovní rady neměl obavy z ledna ani z toho, že by cenový vývoj mohl přinést výrazná překvapení. „Dosavadní rétorika, která byla velmi opatrná, se tak zřejmě rychle vypařila,“ zamýšlí se s tím, že byla nyní v bankovní radě patrná změna nálady. „Je vidět, že naplno otevřela dveře pro další snižování, která nás čekají během letošního roku,“ odhaduje.

Obavy z inflace

Snižování úroků však není jediným důvodem oslabování koruny, protože její kurz se už v minulém týdnu dostal na 25 korun za euro. „Jedním z primárních důvodů jsou obavy z inflace, které ale už vyprchávají. (...) Lednová inflace je nejdůležitější a je dost pravděpodobné, že průměrná inflace v tomto roce bude v rozmezí 2,5 až třech procent. A to už je nižší než na poli eurozóny či sousedních zemí, (...) pak nedává smysl, že by sazby byly na tak vysoké úrovni. Tento výhled tak tlačí proti koruně a bude způsobovat dost možná i další oslabování v průběhu roku,“ dodává analytik Purple Trading Petr Lajsek.

19 minut
Studio ČT24: Ekonomové Michal Skořepa a Petr Lajsek komentují oslabení koruny
Zdroj: ČT24

Podle něj vzhledem k očekávanému agresivnímu snižování úrokových sazeb může letos česká koruna oslabovat i nadále. V takovém případě však již může ČNB zakročit ve prospěch domácí měny pomocí devizových rezerv. „Příliš slabá koruna by totiž mohla opět rozvířit inflaci,“ uvedl.

Na kurz koruny však mají vliv i zahraniční faktory. „Například pokud český obchodník doveze zboží, musí zaplatit v eurech. Musí tedy tato eura nakoupit, neboli prodat koruny, takže koruna oslabí. Z této sféry ale velké šoky do kurzu nepřicházejí, protože toky plateb za vývoz a dovoz se mění jen pomalu,“ dodává Skořepa s tím, že oba faktory jsou však úzce propojeny, protože vývoj ekonomiky má vliv i na úrokové sazby.

Vývoj kurzu české měny za poslední půlrok
Zdroj: Tradingeconomics.com

„V posledních měsících přicházely ohledně stavu české ekonomiky spíš nepříznivé zprávy. Z těch plynulo očekávání spíš rychlejšího poklesu českých úrokových sazeb, a výsledkem bylo oslabování koruny,“ míní.

V dalších měsících se očekává, že ČNB bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat. „Toto snižování už je v kurzu koruny do značné míry zahrnuto. Pokud začnou klesat sazby i v eurozóně a v USA, což se také čeká – a to už od jara nebo brzkého léta – i když to zatím není vůbec jisté, pak by to mohlo koruně pomoci, a její hodnota by mohla mírně stoupat,“ uzavírá Skořepa.

Také podle Gece je pro budoucí kurz koruny důležité to, jak bude centrální banka postupovat. „Důležité ale možná více bude to, zda se budou její budoucí kroky shodovat s aktuálním tržním očekáváním. Momentálně tržní kontrakty zaceňují do konce letošního roku pokles dvoutýdenní repo sazby na zhruba třech procentech. To je z našeho pohledu příliš ambiciózní, když očekáváme snížení klíčové sazby ČNB v letošním roce „pouze“ na procenta čtyři,“ odhaduje Gec.

Vývoj kurzu koruny za posledních pět let
Zdroj: Tradingeconomics.com

Podle něj by aktuální přílišná agresivita tržních očekávání mohla vyústit v určitou korekci skokového oslabení koruny k euru. „I tak by se ale podle naší prognózy koruna v páru s eurem měla v první polovině roku pohybovat poblíž 25 korun za jedno euro. Obnovení trendového posilování očekáváme spíše až ve druhé polovině letošního roku v souvislosti s oživením tuzemské ekonomiky a zahraniční poptávky a obecně i zlepšeným sentimentem vůči měnám rozvíjejících se trhů, mezi které koruna patří,“ konstatuje analytik.

Lidé jsou tak nyní v útratách opatrní a kupují spíš levnější výrobky. Zdražit by je museli ve chvíli, kdy by koruna vůči euru ztratila víc než pět procent. „Oslabení koruny by se mohlo propsat jednak do zvýšení cen potravin, ale především do zvýšení cen pohonných hmot, které aktuálně podporuje i rostoucí cena ropy,“ podotýká analytik XTB Tomáš Cverna.

Koruna by mohla být dokonce slabší než v květnu před dvěma lety. „Myslím si, že když bychom se dostali za úroveň 25 korun a 50 haléřů za euro, tak česká bankovní rada by mohla zasáhnout a intervenovat ve prospěch koruny,“ dodává také Cverna.

Průměrný kurz koruny za celý letošní rok Česká národní banka odhaduje na úrovni 24 korun a 60 haléřů. V příštím roce čeká posílení o třicet haléřů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 11 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 22 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...