Na čtvrteční snížení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) ihned reagoval kurz koruny, která oslabila o 24 haléřů, na 25,21 korun za euro. Česká měna tak byla nejslabší od května 2022. K dolaru si pohoršila o 23 haléřů na 23,44 korun za dolar. V pátek ale opět posílila, k euru o tři haléře a k dolaru o devět haléřů. Právě politika centrální banky je jedním z klíčových faktorů, které mají na kurz vliv, ale působí na něj i další vlivy. Například dění na zahraničních trzích, kdy se investoři zbavují investic v rizikovějších zemích. Analytici snížení sazeb očekávali, nyní ale hovoří o tom, že trh takto razantní změnu nejspíš neočekával. Důležitá bude také lednová inflace, kterou má centrální banka oznámit příští čtvrtek.
Kurz koruny spadl nejníž od roku 2022. Analytici očekávají, že měna posílí až v druhé polovině roku
Události: Koruna oslabila (zdroj: ČT24)
Podle analytiků tak česká měna v pátek lehce korigovala čtvrteční ztráty. „Koruna zakončuje týden slabší o zhruba jedno procento, lehce pod 25,20 koruny za euro. Po čtvrtečním zasedání ČNB, které vyznělo holubičím směrem, se krátce vyhoupla až na 25,25 koruny za euro. Část ztrát ale v závěru týdne umazala,“ podotkl Jaromír Gec z Komerční banky. Další vývoj koruny bude podle něj důležitý i z pohledu ČNB.
Vývoj kurzu koruny za poslední týden
„Na aktuálním setkání s analytiky radní Jan Kubíček uvedl, že pokud by koruna letos neobnovila svoje posilování, mohl by to být pro některé členy bankovní rady signál pro obezřetnější přístup k dalšímu uvolňování měnové politiky,“ vysvětlil.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. ČNB tak zrychlila uvolňování měnové politiky, se kterým začala v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Nynější sazba je na nejnižší úrovni od předloňského června. Po oznámení pak koruna prudce oslabila.
Mnozí ekonomové hovoří o tom, že snížení o půl procentního bodu bylo razantní. „Kurz koruny od včerejšího (čtvrtečního) rozhodnutí zřetelně oslabil, což naznačuje, že trh čekal ze strany ČNB menší snížení sazeb. Korunová úroková sazba, tedy jakási míra přitažlivosti koruny, klesla víc, než se čekalo – trh čekal pokles o čtvrt procentního bodu, ČNB snížila o půl procentního bodu,“ podotýká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Pro snížení o půl procentního bodu bylo šest ze sedmi členů bankovní rady, přičemž jeden byl dokonce pro razantnější pokles sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Podle Skořepy to značí, že už nikdo z členů bankovní rady neměl obavy z ledna ani z toho, že by cenový vývoj mohl přinést výrazná překvapení. „Dosavadní rétorika, která byla velmi opatrná, se tak zřejmě rychle vypařila,“ zamýšlí se s tím, že byla nyní v bankovní radě patrná změna nálady. „Je vidět, že naplno otevřela dveře pro další snižování, která nás čekají během letošního roku,“ odhaduje.
Obavy z inflace
Snižování úroků však není jediným důvodem oslabování koruny, protože její kurz se už v minulém týdnu dostal na 25 korun za euro. „Jedním z primárních důvodů jsou obavy z inflace, které ale už vyprchávají. (...) Lednová inflace je nejdůležitější a je dost pravděpodobné, že průměrná inflace v tomto roce bude v rozmezí 2,5 až třech procent. A to už je nižší než na poli eurozóny či sousedních zemí, (...) pak nedává smysl, že by sazby byly na tak vysoké úrovni. Tento výhled tak tlačí proti koruně a bude způsobovat dost možná i další oslabování v průběhu roku,“ dodává analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Studio ČT24: Ekonomové Michal Skořepa a Petr Lajsek komentují oslabení koruny (zdroj: ČT24)
Podle něj vzhledem k očekávanému agresivnímu snižování úrokových sazeb může letos česká koruna oslabovat i nadále. V takovém případě však již může ČNB zakročit ve prospěch domácí měny pomocí devizových rezerv. „Příliš slabá koruna by totiž mohla opět rozvířit inflaci,“ uvedl.
Na kurz koruny však mají vliv i zahraniční faktory. „Například pokud český obchodník doveze zboží, musí zaplatit v eurech. Musí tedy tato eura nakoupit, neboli prodat koruny, takže koruna oslabí. Z této sféry ale velké šoky do kurzu nepřicházejí, protože toky plateb za vývoz a dovoz se mění jen pomalu,“ dodává Skořepa s tím, že oba faktory jsou však úzce propojeny, protože vývoj ekonomiky má vliv i na úrokové sazby.
Vývoj kurzu české měny za poslední půlrok
„V posledních měsících přicházely ohledně stavu české ekonomiky spíš nepříznivé zprávy. Z těch plynulo očekávání spíš rychlejšího poklesu českých úrokových sazeb, a výsledkem bylo oslabování koruny,“ míní.
V dalších měsících se očekává, že ČNB bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat. „Toto snižování už je v kurzu koruny do značné míry zahrnuto. Pokud začnou klesat sazby i v eurozóně a v USA, což se také čeká – a to už od jara nebo brzkého léta – i když to zatím není vůbec jisté, pak by to mohlo koruně pomoci, a její hodnota by mohla mírně stoupat,“ uzavírá Skořepa.
Také podle Gece je pro budoucí kurz koruny důležité to, jak bude centrální banka postupovat. „Důležité ale možná více bude to, zda se budou její budoucí kroky shodovat s aktuálním tržním očekáváním. Momentálně tržní kontrakty zaceňují do konce letošního roku pokles dvoutýdenní repo sazby na zhruba třech procentech. To je z našeho pohledu příliš ambiciózní, když očekáváme snížení klíčové sazby ČNB v letošním roce „pouze“ na procenta čtyři,“ odhaduje Gec.
Vývoj kurzu koruny za posledních pět let
Podle něj by aktuální přílišná agresivita tržních očekávání mohla vyústit v určitou korekci skokového oslabení koruny k euru. „I tak by se ale podle naší prognózy koruna v páru s eurem měla v první polovině roku pohybovat poblíž 25 korun za jedno euro. Obnovení trendového posilování očekáváme spíše až ve druhé polovině letošního roku v souvislosti s oživením tuzemské ekonomiky a zahraniční poptávky a obecně i zlepšeným sentimentem vůči měnám rozvíjejících se trhů, mezi které koruna patří,“ konstatuje analytik.
Lidé jsou tak nyní v útratách opatrní a kupují spíš levnější výrobky. Zdražit by je museli ve chvíli, kdy by koruna vůči euru ztratila víc než pět procent. „Oslabení koruny by se mohlo propsat jednak do zvýšení cen potravin, ale především do zvýšení cen pohonných hmot, které aktuálně podporuje i rostoucí cena ropy,“ podotýká analytik XTB Tomáš Cverna.
Koruna by mohla být dokonce slabší než v květnu před dvěma lety. „Myslím si, že když bychom se dostali za úroveň 25 korun a 50 haléřů za euro, tak česká bankovní rada by mohla zasáhnout a intervenovat ve prospěch koruny,“ dodává také Cverna.
Průměrný kurz koruny za celý letošní rok Česká národní banka odhaduje na úrovni 24 korun a 60 haléřů. V příštím roce čeká posílení o třicet haléřů.
