Kurz koruny spadl nejníž od roku 2022. Analytici očekávají, že měna posílí až v druhé polovině roku

Nahrávám video
Události: Koruna oslabila
Zdroj: ČT24

Na čtvrteční snížení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) ihned reagoval kurz koruny, která oslabila o 24 haléřů, na 25,21 korun za euro. Česká měna tak byla nejslabší od května 2022. K dolaru si pohoršila o 23 haléřů na 23,44 korun za dolar. V pátek ale opět posílila, k euru o tři haléře a k dolaru o devět haléřů. Právě politika centrální banky je jedním z klíčových faktorů, které mají na kurz vliv, ale působí na něj i další vlivy. Například dění na zahraničních trzích, kdy se investoři zbavují investic v rizikovějších zemích. Analytici snížení sazeb očekávali, nyní ale hovoří o tom, že trh takto razantní změnu nejspíš neočekával. Důležitá bude také lednová inflace, kterou má centrální banka oznámit příští čtvrtek.

Podle analytiků tak česká měna v pátek lehce korigovala čtvrteční ztráty. „Koruna zakončuje týden slabší o zhruba jedno procento, lehce pod 25,20 koruny za euro. Po čtvrtečním zasedání ČNB, které vyznělo holubičím směrem, se krátce vyhoupla až na 25,25 koruny za euro. Část ztrát ale v závěru týdne umazala,“ podotkl Jaromír Gec z Komerční banky. Další vývoj koruny bude podle něj důležitý i z pohledu ČNB.

Vývoj kurzu koruny za poslední týden
Zdroj: Tradingeconomics.com

„Na aktuálním setkání s analytiky radní Jan Kubíček uvedl, že pokud by koruna letos neobnovila svoje posilování, mohl by to být pro některé členy bankovní rady signál pro obezřetnější přístup k dalšímu uvolňování měnové politiky,“ vysvětlil.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. ČNB tak zrychlila uvolňování měnové politiky, se kterým začala v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Nynější sazba je na nejnižší úrovni od předloňského června. Po oznámení pak koruna prudce oslabila.

Mnozí ekonomové hovoří o tom, že snížení o půl procentního bodu bylo razantní. „Kurz koruny od včerejšího (čtvrtečního) rozhodnutí zřetelně oslabil, což naznačuje, že trh čekal ze strany ČNB menší snížení sazeb. Korunová úroková sazba, tedy jakási míra přitažlivosti koruny, klesla víc, než se čekalo – trh čekal pokles o čtvrt procentního bodu, ČNB snížila o půl procentního bodu,“ podotýká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Pro snížení o půl procentního bodu bylo šest ze sedmi členů bankovní rady, přičemž jeden byl dokonce pro razantnější pokles sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Podle Skořepy to značí, že už nikdo z členů bankovní rady neměl obavy z ledna ani z toho, že by cenový vývoj mohl přinést výrazná překvapení. „Dosavadní rétorika, která byla velmi opatrná, se tak zřejmě rychle vypařila,“ zamýšlí se s tím, že byla nyní v bankovní radě patrná změna nálady. „Je vidět, že naplno otevřela dveře pro další snižování, která nás čekají během letošního roku,“ odhaduje.

Obavy z inflace

Snižování úroků však není jediným důvodem oslabování koruny, protože její kurz se už v minulém týdnu dostal na 25 korun za euro. „Jedním z primárních důvodů jsou obavy z inflace, které ale už vyprchávají. (...) Lednová inflace je nejdůležitější a je dost pravděpodobné, že průměrná inflace v tomto roce bude v rozmezí 2,5 až třech procent. A to už je nižší než na poli eurozóny či sousedních zemí, (...) pak nedává smysl, že by sazby byly na tak vysoké úrovni. Tento výhled tak tlačí proti koruně a bude způsobovat dost možná i další oslabování v průběhu roku,“ dodává analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Nahrávám video
Studio ČT24: Ekonomové Michal Skořepa a Petr Lajsek komentují oslabení koruny
Zdroj: ČT24

Podle něj vzhledem k očekávanému agresivnímu snižování úrokových sazeb může letos česká koruna oslabovat i nadále. V takovém případě však již může ČNB zakročit ve prospěch domácí měny pomocí devizových rezerv. „Příliš slabá koruna by totiž mohla opět rozvířit inflaci,“ uvedl.

Na kurz koruny však mají vliv i zahraniční faktory. „Například pokud český obchodník doveze zboží, musí zaplatit v eurech. Musí tedy tato eura nakoupit, neboli prodat koruny, takže koruna oslabí. Z této sféry ale velké šoky do kurzu nepřicházejí, protože toky plateb za vývoz a dovoz se mění jen pomalu,“ dodává Skořepa s tím, že oba faktory jsou však úzce propojeny, protože vývoj ekonomiky má vliv i na úrokové sazby.

Vývoj kurzu české měny za poslední půlrok
Zdroj: Tradingeconomics.com

„V posledních měsících přicházely ohledně stavu české ekonomiky spíš nepříznivé zprávy. Z těch plynulo očekávání spíš rychlejšího poklesu českých úrokových sazeb, a výsledkem bylo oslabování koruny,“ míní.

V dalších měsících se očekává, že ČNB bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat. „Toto snižování už je v kurzu koruny do značné míry zahrnuto. Pokud začnou klesat sazby i v eurozóně a v USA, což se také čeká – a to už od jara nebo brzkého léta – i když to zatím není vůbec jisté, pak by to mohlo koruně pomoci, a její hodnota by mohla mírně stoupat,“ uzavírá Skořepa.

Také podle Gece je pro budoucí kurz koruny důležité to, jak bude centrální banka postupovat. „Důležité ale možná více bude to, zda se budou její budoucí kroky shodovat s aktuálním tržním očekáváním. Momentálně tržní kontrakty zaceňují do konce letošního roku pokles dvoutýdenní repo sazby na zhruba třech procentech. To je z našeho pohledu příliš ambiciózní, když očekáváme snížení klíčové sazby ČNB v letošním roce „pouze“ na procenta čtyři,“ odhaduje Gec.

Vývoj kurzu koruny za posledních pět let
Zdroj: Tradingeconomics.com

Podle něj by aktuální přílišná agresivita tržních očekávání mohla vyústit v určitou korekci skokového oslabení koruny k euru. „I tak by se ale podle naší prognózy koruna v páru s eurem měla v první polovině roku pohybovat poblíž 25 korun za jedno euro. Obnovení trendového posilování očekáváme spíše až ve druhé polovině letošního roku v souvislosti s oživením tuzemské ekonomiky a zahraniční poptávky a obecně i zlepšeným sentimentem vůči měnám rozvíjejících se trhů, mezi které koruna patří,“ konstatuje analytik.

Lidé jsou tak nyní v útratách opatrní a kupují spíš levnější výrobky. Zdražit by je museli ve chvíli, kdy by koruna vůči euru ztratila víc než pět procent. „Oslabení koruny by se mohlo propsat jednak do zvýšení cen potravin, ale především do zvýšení cen pohonných hmot, které aktuálně podporuje i rostoucí cena ropy,“ podotýká analytik XTB Tomáš Cverna.

Koruna by mohla být dokonce slabší než v květnu před dvěma lety. „Myslím si, že když bychom se dostali za úroveň 25 korun a 50 haléřů za euro, tak česká bankovní rada by mohla zasáhnout a intervenovat ve prospěch koruny,“ dodává také Cverna.

Průměrný kurz koruny za celý letošní rok Česká národní banka odhaduje na úrovni 24 korun a 60 haléřů. V příštím roce čeká posílení o třicet haléřů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...