Kupní síla Čechů po čtyřech letech růstu klesla

Nahrávám video

Češi si toho mohou v průměru dovolit finančně méně než loni, jejich kupní síla poprvé po čtyřech letech klesla. Důvodem je hlavně oslabení koruny vůči euru. Průměrně má každý Čech ročně k dispozici asi čtrnáct tisíc eur, tedy necelých 360 tisíc korun. To je skoro o dvě stě euro méně než loni. Navíc se asi o desetinu prohloubil odstup od dalších evropských států. Průměrný Evropan hospodaří zhruba s devatenácti tisíci eury.

V posledních letech kupní síla Čechů nejvýrazněji vzrostla mezi lety 2021 a 2022, a sice o více než dva tisíce eur. V přepočtu na koruny mírně stoupá i letos.

„Tím, že koruna za poslední rok celkem výrazně poklesla vůči euru, vlastně došlo v celoevropském porovnání k poklesu kupní síly relativně výrazně, respektive nejvýrazněji ze všech zemí v Evropě,“ uvedl senior konzultant společnosti GfK Šimon Dvorský.

V příštím roce by podle odborníků mohla kupní síla znovu růst – i když možná mírnějším tempem než v předchozích letech.

Rozdíly napříč státem

Z výsledků analýzy společnosti GfK vyplývá, že ze všech okresů v republice je vůbec nejnižší úroveň kupní síly v Ostravě, a to 86,4 procenta. „Myslím si, že lidé opravdu šetří a kupují jen to nejnutnější, anebo potom nastává druhá možnost, že prostě lidé ty peníze až tak moc nemají,“ myslí si Pavlína Šolcová z obchodního oddělení papírnictví ARBO, které v Ostravě eviduje od začátku roku o pětinu nižší tržby než loni.

Nejvyššími příjmy dlouhodobě disponují obyvatelé Prahy, kupní síla tam dosahuje 132 procent celorepublikového průměru. Ještě o třetinu vyšší je v první městské části, naopak pod pražským průměrem je třeba v části Řepy.

Rozdíly v přístupu k nakupování napříč republikou zaznamenaly také některé společnosti. „My jsme se dívali třeba podle velikosti průměrné objednávky. Vidíme dvě města, která jsou takové extrémy – jedno je Bílina v pohraničí, jedno je Přerov v Olomouckém kraji. Tam je průměrná objednávka asi o třicet až čtyřicet procent nižší než v Praze,“ prohlásil ředitel společnosti Foodora Adam Kolesa.

„Lidé z menších měst plánují svou dovolenou letos výrazně pečlivěji. Tento trend je nejpatrnější na severozápadě České republiky,“ popsala mluvčí společnosti Kiwi.com na vyhledávání letenek Daniela Chovancová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
13:20Aktualizovánopřed 1 mminutou

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 21 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 21 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 22 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
včera v 14:53

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026
Načítání...