Měna strana 2 z 4

Česká měna oslabuje. Rychleji začala ztrácet na začátku srpna, kdy Česká národní banka (ČNB) formálně ukončila intervence na její podporu. Aktuálně už euro stojí zhruba 24 korun a padesát haléřů. Obecně platí, že silná měna zlevňuje zboží z dovozu a brzdí inflaci. Pro vývozce je ale výhodnější opačný trend.

Rusku, na nějž Západ po obnovené invazi Moskvy na Ukrajinu uvalil sankce, největší čínské banky půjčily miliardy dolarů, napsal list Financial Times (FT). Zatímco západní věřitelé většinou pod tlakem regulátorů a politiků působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo nastupuje Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru. Expozice čtyř největších čínských bank vůči ruskému bankovnímu sektoru se za čtrnáct měsíců do letošního března zvýšila čtyřnásobně, ukazují data Kyjevské ekonomické školy (KSE).

Česká koruna dál oslabuje. Euro Češi v pátek kupovali až o třicet haléřů dráž než ve čtvrtek. Důvodem je rozhodnutí centrální banky ukončit režim intervencí, který měl bránit českou měnu před velkým oslabováním. Část oslovených analytiků odhaduje, že kurz může v následujících měsících vystoupat až k pětadvaceti korunám za euro.

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.

Česká měna je vůči euru nejsilnější za posledních čtrnáct a půl roku. Nyní už je možné koupit jedno euro i za méně než 23,70 koruny. Zlevňuje to nákupy v zahraničí a třeba i dovolené. Naopak komplikace je to pro tuzemské exportéry. Pokud koruna zůstane silná, tržby vývozců mohou klesnout o 210 miliard korun, varuje Asociace exportérů.

Tisíce Čechů čekaly od časného středečního rána ve frontě před pobočkami České národní banky (ČNB), aby získaly speciální tisícikorunu s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny a vzniku české koruny. Kromě Prahy se tvořily dlouhé fronty rovněž v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem či Hradci Králové. Banka postupně fronty uzavírala, protože ty, kdo přišli pozdě, by již neodbavila. Ujistila však, že výroční bankovky budou k dispozici i ve čtvrtek. Každý zájemce může koupit nanejvýš pět bankovek. Centrální banka jich vydala 200 tisíc. Lidé už mezitím na internetu tyto bankovky nabízeli za několikanásobně vyšší ceny.

Česká měna je nyní k euru nejsilnější za posledních více než 14 let. V pátek zpevnila proti předchozímu závěru o dva haléře na 23,90 Kč/EUR, což je nejlepší úroveň od 29. října 2008. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Koruna si polepšila také k dolaru, a to o 13 haléřů na 22,05 Kč/USD, což je nejsilnější kurz od konce loňského března.

Už bezmála dva týdny platí Chorvaté ve své zemi eurem. Řada z nich si ale hlavně na internetových fórech stěžuje na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Vláda už obchodníky před umělým zdražováním varovala a hrozí třeba cenovými stropy. Někteří odborníci ale růst cen přičítají spíš vysoké inflaci. Jednotná evropská měna nahradila 1. ledna domácí kunu, se kterou mohou Chorvaté platit už jen do soboty 14. ledna.

Japonská vláda začala na devizových trzích intervenovat na obranu domácí měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi třicet procent hodnoty. K intervenci japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. V reakci na vládní intervence japonská měna prudce posílila. Analytici však varují, že Tokio může mít problém s udržením silného jenu delší dobu.

Po úmrtí královny Alžběty II., která své zemi vládla rekordních sedmdesát let, se bude muset ve Velké Británii hodně věcí změnit – od bankovek až po státní hymnu. Některé se uskuteční ihned, jiné potrvají roky. Smrt panovnice představuje pro Brity tíživý, ale i převratný moment. Podle ostrovních médií dosáhnou náklady na pohřeb a následnou korunovaci odhadem šesti miliard liber. Bude to však jen zlomek peněz, které bude muset země vynaložit na další inovace.

Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců. Banka dále zvýšila výhled inflace, úrokové sazby nechala beze změny.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech.

Summit Evropské unie schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Chorvatsko ve středu udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou.

Spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Novelu zákona o spotřebních daních, která snížení sazby přináší, podepsal prezident Miloš Zeman. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při schvalování novely v Senátu připustil, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé.

Bankovní rada České národní banky na mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu.

Takzvaní veksláci, postávající před obchodem Tuzex a nabízející bony, i to byl obrázek konce socialismu. Ale takzvané bony, peněžní poukázky, za něž si člověk mohl koupit nedostatkové západní zboží, s listopadovou revolucí nezmizely. Začátek jejich konce nastal až na jaře 1992, kdy vláda rozhodla o jejich likvidaci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Česká národní banka (ČNB) začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, v jaké se momentálně nacházíme, je plně opodstatněné, uvedla banka na svém webu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že tento krok má zabránit nestabilitě a znehodnocení. Koruna po intervencích ČNB začala posilovat k euru i dolaru.

Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.

Ruský rubl klesl po vyhlášení nových ekonomických sankcí proti Rusku o téměř třicet procent a dostal se na nové historické minimum vůči americkému dolaru. Později začal část ztrát mazat. Rusové čekají dlouhé fronty před bankami v obavách, že jim přestanou fungovat platební karty, informoval web BBC News. Ruská akciová burza v pondělí neotevřela, neobchoduje se ani na trhu s finančními deriváty. Ruská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na dvacet procent. EU a USA na ni uvalily sankce a odstřihly ji od aktiv.