Dodávky plynu pokračují, řekl mluvčí Kremlu Peskov. Gazprom oznámil odchod z Německa

2 minuty
Události: Gazprom se stahuje z Německa
Zdroj: ČT24

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Peskov uvedl, že dekret o novém systému plateb by mohl být v budoucnosti zrušen, pokud by nastaly „jiné podmínky“. Za současných okolností je ale podle něj pro Rusko rubl nejvýhodnější a nejbezpečnější měnou. V reakci na dotazy novinářů Peskov také uvedl, že dekret není retroaktivní. To znamená, že Rusko nebude požadovat rubly za plyn, který byl do Evropy již dodaný.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek uvedl, že Rusko nabídlo západním zemím spravedlivý systém placení za plyn v rublech, jehož podmínky jsou přijatelné. „Důvodem přechodu na národní měnu je naprostá nespolehlivost západních protějšků, nechceme být závislí na systému, který nám může být kdykoli uzavřen. A nechceme být závislí na systému, jehož provozovatelé nás mohou okrást o peníze,“ citovala Lavrova agentura TASS. 

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně, za kterou pak Gazprombank nakoupí rubly a uloží je na klientův rublový účet. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. Západní představitelé tento model odmítají.

Analytici upozorňují, že na dosavadním způsobu placení se toho dekretem příliš nezmění, protože odběratelské země budou dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly. Pro Rusko by měl mít systém tu výhodu, že rubl, který se v poslední době dostal pod tlak kvůli západním sankcím, by mohl díky tomu výrazně posílit.

Německo bude platit v eurech

Německo nadále platí za dodávky ruského plynu v eurech. V pátek to novinářům na tiskové konferenci řekla mluvčí německého ministerstva hospodářství Beate Baronová s tím, že Berlín trvá na dodržování uzavřených smluv. Mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner k tomu řekl, že kabinet kancléře Olafa Scholze Putinův dekret podrobně zkoumá.

„Dekret nyní zevrubně prověříme a vyhodnotíme. Pro nás je zcela jasné, že soukromé smlouvy platí. Německo nadále platí v eurech,“ řekla Baronová. Připomenula, že skupina států G7 se rovněž shodla na tom, že je nezbytné znění dohod dodržet.

„Mohu k tomu obecně říci, že německá vláda se v posledních dnech jasně vyjádřila, že většina dohod na dodávky energií stanovuje jako měnu platby euro, případně americké dolary,“ uvedl Büchner. „Spolková vláda nyní dekret prověřuje, a to včetně konkrétních následků,“ řekl.  

 O dopadech dekretu mluvčí odmítli hovořit, neboť toto téma považují za spekulace. Nereagovali ani na otázky možného vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť, což ve čtvrtek naznačil německý list Handelsblatt. „Takové zprávy nekomentuji a nebudu spekulovat,“ řekla Baronová.

Mluvčí také řekla, že dodávky plynu do Německa jsou stabilní. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů u zásobování plynem. Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a se zmíněným ruským požadavkem platit za plyn v rublech.

EK: Evropské podniky by neměly přistoupit na placení v rublech

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to Evropská komise (EK). „Sjednané kontrakty musí být respektovány,“ citovala agentura Reuters mluvčího Komise.

Ten upozornil, že 97 procent příslušných kontraktů výslovně stanovuje platby v dolarech a eurech. „Firmy s takovými kontrakty by neměly ustupovat ruským požadavkům,“ dodal.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela již dopoledne uvedl, že firmy z EU budou pokračovat v platbách za energie Rusku v té měně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Gazprom oznámil odchod z Německa

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram.

Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení, ale Gazprom Marketing & Trading v tiskové zprávě sdělil, že zůstává provozně nezávislý. „Plyn čerpáme na evropském trhu stejným způsobem jako další tržní účastníci,“ uvedla společnost s tím, že novou vlastnickou strukturu nemůže komentovat.

Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.

Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.

O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami

Minoritní akcionáři ČEZu podali žalobu na stát kvůli windfall tax

Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila, uvedl ve čtvrtek server iRozhlas.cz.
před 12 hhodinami

Meziroční inflace zvolnila na 2,1 procenta, odhadl ČSÚ

Meziroční inflace je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta. Konečnou hodnotu listopadové inflace zveřejní ČSÚ 10. prosince, v předchozích měsících její hodnotu pokaždé potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Ukrajina uskutečnila v Rusku další útok na ropovod Družba, píší média

Ukrajina v pondělí zasáhla v ruské Tambovské oblasti ropovod Družba, uvedl podle několika ukrajinských médií zdroj z ukrajinské vojenské tajné služby HUR. Podle agentury Reuters jde letos o pátý útok na toto potrubí, kterým teče ruská ropa na Slovensko a do Maďarska. Slovenský přepravce ropy Transpetrol nicméně neeviduje žádné výpadky dodávek. Ty do Maďarska jsou zajištěny, uvedl následně dle agentury MTI maďarský premiér Viktor Orbán.
3. 12. 2025Aktualizováno3. 12. 2025
Načítání...