Euro za dolar. Unijní měna se propadla na dvacetileté minimum

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.

Jednotná evropská měna se do této situace dostala kvůli obavám, že by se ekonomika kvůli energetické krizi mohla propadnout do recese. „Od začátku roku vůči dolaru oslabilo euro o třináct procent. V posledních týdnech tlačí měnu níže obavy z dodávek energií, horší ekonomický výhled a celkově vyšší averze k riziku na finančních trzích,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

Dolar podporují očekávání, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat v agresivním zvyšování úrokových sazeb, kterým se snaží zmírnit inflaci. Evropská centrální banka (ECB) signalizovala, že zahájí zvyšování úrokových sazeb tento měsíc. Podle analytiků však zhoršující se hospodářské vyhlídky vyvolávají nejistotu ohledně plánů ECB na zvyšování úroků.

Investoři nyní čekají na středeční údaje o červnovém vývoji spotřebitelských cen ve Spojených státech. Analytici podle ankety agentury Reuters předpokládají, že meziroční míra inflace v USA v červnu dosáhla 8,8 procenta. 

Posilování dolaru není pro ekonomiku dobré, zdražuje suroviny

Analytici oslovení ČTK se shodli na tom, že posilování dolaru na světových trzích není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, protože dále zdražuje suroviny a nutí centrální banku bránit oslabování koruny.

Dražší dolar znamená podle analytika XTB Jiřího Tylečka tlak na růst inflace. „Dočkáme se zvýšených nákladů na energie a další komodity. Například přes pokles cen ropy by se kvůli nepříznivému kurzu mohly opět začít brzy zvedat ceny paliv. Vítězná jízda dolaru na páru s eurem může znamenat, že koruna bude mít tendenci oslabovat i na společné evropské měně a ČNB by tak mohla mít více práce s udržením kurzu koruny na přijatelných úrovních,“ dodal.

„Vzhledem k tomu, že třeba za suroviny se platí převážně v dolarech, posilování americké měny dobrou zprávou není,“ souhlasil analytik banky Creditas Petr Dufek. A podobné to podle něj může být s dovozem spotřebního zboží či součástek z asijských zemí. Koruna vůči dolaru od začátku roku ztrácí zhruba jedenáct procent, což podle něj v dovozních cenách nepochybně postupně bude vidět. Vzhledem k vysoké inflaci by se české ekonomice hodila spíše silnější koruna vůči oběma měnám, dodal.

„Samotné dosažení parity pro Česko mnoho neznamená, pokud se nestane spouštěčem dalších procesů na finančních trzích a světové ekonomice obecně,“ míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. Parita eura k dolaru je ale významnou psychologickou hranicí a teoreticky by tedy její prolomení mohlo dodat dolaru další vítr do plachet. To by z pohledu Česka již problematické být mohlo, jelikož by to působilo proti koruně.

Vliv parity eura a dolaru na českou ekonomiku se bude odvíjet od dalších kroků Evropské centrální banky a ČNB, uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. ECB bude zřejmě zvyšovat úrokové sazby na zasedání 21. července, pouze však o 25 bazických bodů. To prý neudělá euro ve srovnání s americkým dolarem příliš atraktivnější, v USA se očekává ke konci měsíce další zvýšení sazeb o 50 až 75 bodů. Vzhledem k přetrvávající válce na Ukrajině a sílících hovorech o blížící se recesi tak bude americký dolar pravděpodobně dále posilovat, odhadl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 22 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...