Ukrajina kvůli dopadům ruské agrese devalvovala měnu o 25 procent

Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců. Banka dále zvýšila výhled inflace, úrokové sazby nechala beze změny.

K devalvaci hřivny centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.

„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.

Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.

Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv.

Banka očekává, že inflace přesáhne třicet procent

Ukrajinská centrální banka dále ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne třicet procent. Dosud počítala s inflací kolem dvaceti procent.

Ukrajinskou ekonomiku devastuje válka s Ruskem, ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně snížil asi o 40 procent, uvedla centrální banka. „Základní scénář makroekonomické předpovědi počítá s tím, že hlavní sazba zůstane na 25 procentech minimálně do druhého čtvrtletí 2024,“ dodala.

Centrální banka také předpokládá, že ekonomika v letošním roce klesne asi o třetinu, na příští dva roky ale počítá s růstem v rozsahu pět až šest procent. Klíčovým faktorem při obnově ekonomiky bude spolupráce se zahraničními partnery.

Dlouhá válka s Ruskem, jehož vojska zahájila invazi na Ukrajinu 24. února, je hlavním rizikovým faktorem ve výhledu. Míra inflace bude v následujících letech klesat, centrální banka ale nepředpokládá, že se dostane pod pět procent. Na příští rok aktuálně počítá s inflací 20,7 procenta a v roce následujícím 9,4 procenta, než v roce 2025 inflace klesne na pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záporoží hlásí po ruských útocích šest mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Po úderu balistickými střelami a leteckými pumami na Záporoží zemřelo šest lidí, dalších devatenáct osob utrpělo zranění, oznámil šéf oblastní vojenské správy Ivan Fedorov. Novému útoku ruských balistických střel čelil v noci také Kyjev.
03:03Aktualizovánopřed 1 mminutou

Zemětřesení v Kolumbii má už nejméně 164 obětí

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla agentura Reuters. Raněných jsou podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, protože pátrání po nezvěstných pokračuje. Otřesy zbořily budovy, poškodily nemocnice a infrastrukturu a uvěznily lidi pod troskami. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století.
04:46Aktualizovánopřed 8 mminutami

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Estonsko ruší podporu v nezaměstnanosti pro mladé, kteří dokončili vojenskou službu

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.
před 3 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.