Ukrajina kvůli dopadům ruské agrese devalvovala měnu o 25 procent

Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců. Banka dále zvýšila výhled inflace, úrokové sazby nechala beze změny.

K devalvaci hřivny centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.

„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.

Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.

Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv.

Banka očekává, že inflace přesáhne třicet procent

Ukrajinská centrální banka dále ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne třicet procent. Dosud počítala s inflací kolem dvaceti procent.

Ukrajinskou ekonomiku devastuje válka s Ruskem, ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně snížil asi o 40 procent, uvedla centrální banka. „Základní scénář makroekonomické předpovědi počítá s tím, že hlavní sazba zůstane na 25 procentech minimálně do druhého čtvrtletí 2024,“ dodala.

Centrální banka také předpokládá, že ekonomika v letošním roce klesne asi o třetinu, na příští dva roky ale počítá s růstem v rozsahu pět až šest procent. Klíčovým faktorem při obnově ekonomiky bude spolupráce se zahraničními partnery.

Dlouhá válka s Ruskem, jehož vojska zahájila invazi na Ukrajinu 24. února, je hlavním rizikovým faktorem ve výhledu. Míra inflace bude v následujících letech klesat, centrální banka ale nepředpokládá, že se dostane pod pět procent. Na příští rok aktuálně počítá s inflací 20,7 procenta a v roce následujícím 9,4 procenta, než v roce 2025 inflace klesne na pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 1 hhodinou

EK pochybila, rozhodl soud v kauze textových zpráv von der Leyenové

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur. Unijní exekutiva sdělila, že rozhodnutí tribunálu bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků.
09:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Další balík protiruských sankcí se soustředí na stínovou flotilu

Zástupci členských států EU se shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který se má soustředit na jeho stínovou flotilu. Dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.
před 3 hhodinami

Černá Hora zablokovala majetek motolského exnáměstka Budinského

Černá Hora na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) zablokovala majetek bývalého náměstka motolské nemocnice Pavla Budinského. Jde o vilu poblíž přímořského letoviska Tivat a akcie v Černé Hoře registrované firmy. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle pondělních informací serveru Odkryto.cz se tak stalo na základě žádosti vyšetřovatelů z Česka. K podobnému kroku podle serveru přistoupily i úřady v Kostarice.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet migrantů mířících nelegálně do EU významně klesl

Počet migrantů mířících nelegálně do Evropské unie klesl za první čtyři měsíce letošního roku o čtvrtinu, uvedla ve středu unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvíce podle jejích statistik proti stejnému období loňska ubylo lidí přicházejících balkánskou cestou, nejčastější trasou bylo centrální Středomoří, kde se počet migrantů téměř nezměnil.
před 3 hhodinami

USA chtějí dohodu s Íránem, ten ale musí přestat živit teror, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump hodlá uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně. Šéf Bílého domu to uvedl na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu.
před 4 hhodinami
Načítání...