Jmenování zmocněnce pro euro bude řešit koalice, Fiala svolal dohodovací řízení

Nahrávám video
Události: Jmenování zmocněnce pro euro Zahradníka
Zdroj: ČT24

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) svolal po jmenování ekonoma Petra Zahradníka novým zmocněncem pro zavedení eura koaliční dohodovací řízení. Stalo se tak na základě žádosti jedné z koaličních stran, informovala mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Zahradník není „velkým“ koordinátorem vybraným vládou, člena Národní ekonomické rady vlády jmenoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nad tím se pozastavila opozice, podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka Dvořák takovým krokem hrozí zesměšněním premiéra, od nějž nyní očekává rázný krok vůči ministrovi.

Martin Dvořák řekl České televizi, že zmocněnce jmenoval, protože potřebuje ohledně eura pomoci. „Agenda debat (...) nabyla obrovských rozměrů a jeden člověk už to není schopen zvládnout. Takže jsem požádal pana Zahradníka, jestli by nebyl ochoten se toho zhostit a nějakým způsobem mně pomoci – ať už tím, že by mi připravoval podklady, nebo tím, že by se sám účastnil debat, panelů, diskusí a vnášel do toho objektivnější pohled, než mohu dávat já, jako politik,“ zdůvodnil.

Připomněl, že Zahradník již byl jeho poradcem a jako takový by měl působit i dál. „Nový název neznamená, že by vznikaly nové povinnosti, nová práce, nová místa. Nic takového se neděje,“ řekl Dvořák. Rozdíl bude podle něj hlavně v tom, že se bude Dvořák více soustředit na euro.

Nahrávám video
Rozhovor s Martinem Dvořákem o jmenování koordinátora pro euro
Zdroj: ČT24

Petr Zahradník by měl mít v nové funkci na starost v prvé řadě přípravu na vstup do systému směnných kurzů ERM II, což je předstupeň přijetí společné měny euro. Za úkol bude mít i komunikaci s veřejností. Ministr Dvořák označil jmenování zmocněnce pro euro snahou podpořit společenskou odbornou debatu o výhodách a rizicích přijetí měny.

„Hlavní úkoly zahrnují zapojení se do debaty o plnění Maastrichtských kritérií, monitoring a analýzu ekonomické stránky věci, vedení diskuse a také poskytování odborné podpory ministru pro evropské záležitosti,“ shrnula Dvořákova mluvčí Veronika Lukášová. Spolupracovat bude Zahradník například na připomínkování materiálů mířících do vlády.

Novou debatu o euru rozvířil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel, jeho apel k přípravě přechodu na společnou měnu však narazil u části vládní koalice. Zatímco čtyři vládní strany – STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti – jsou pro, negativně se k tomu staví občanští demokraté.

Zahradník je ekonom a analytik, který se specializuje právě na Evropskou unii. Je členem NERV a také EuroTeamu při Evropské komisi (DG ECFIN).

Protože na euru není mezi koaličními stranami shoda, nevybral kabinet ani žádného národního koordinátora. Tato funkce není obsazena od roku 2017, dříve byl koordinátorem Oldřich Dědek. Část jeho agendy by ale mohl zastat nový zmocněnec, kterého si vybral ministr pro evropské záležitosti. Jeho úřad ujistil, že vznikem nové funkce „nevznikají žádné další finanční náklady, neboť Petr Zahradník již v současné době působí jako poradce ministra“.

Ekonom sám řekl webu E15, že původně vláda uvažovala i o významnějším postavení pro člověka, který by měl přípravu eura na starost. „Byl jsem původně navržen jako kandidát na koordinační pozici na ministerstvu financí. Ale, jak vím pouze z doslechu, neboť jsem se těchto diskusí nikdy přímo neúčastnil, strany pětikoalice nebyly schopné se dohodnout na tom, zda má tato pozice smysl,“ uvedl Zahradník. Zároveň podotkl, že by považoval za lepší, kdyby se na koordinátorovi shodla celá pětikoalice.

Neshody v koalici

Koaliční strany, včetně těch, které se k myšlence zavedení eura hlásí, se jmenováním spokojeny nejsou. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by bylo potřeba, aby se na koordinátorovi shodla celá koalice. Petra Zahradníka bude dál vnímat jen jako Dvořákova poradce. „Nejde o zmocněnce vlády jako celku, vláda jeho jmenování ani neprojednávala, ani to s námi nebylo konzultováno,“ zdůraznil Bartoš.

I předseda KDU-ČSL Marian Jurečka považuje takovou funkci za smysluplnou jen tehdy, když se na ní shodne celá vláda. „V tento okamžik to lze chápat, že je to někdo, koho můžeme nazvat jako poradce daného ministra,“ poznamenal.

Nahrávám video
Reakce Mariana Jurečky na jmenování koordinátora pro euro
Zdroj: ČT24

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu prohlásil, že každý člen vlády má právo poradce mít. Logické by ale prý bylo, aby to bylo pro oblasti spadající do jeho portfolia. Nazývat poradce zmocněncem je podle ministra „komické“. Stanjura dříve uvedl, že by vláda neměla do voleb stanovovat termín pro vstup Česka do eurozóny, musí se zaměřit především na splnění kritérií pro přijetí společné evropské měny.

Pekarová Adamová varuje před „slovenským scénářem“

Podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové bude předmětem svolaného dohodovacího řízení i debata o kompetencích a nutnosti udržet společnou koaliční pozici v klíčových politických tématech.

Předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že cestou k euru není poradce jednoho ministra, ale vládní zmocněnec. „Dohodovací řízení se však primárně neuskuteční kvůli poradci pro euro ministra Dvořáka. Jde v první řadě o celkové fungování v koalici,“ prohlásila.

„Slovenský scénář“ v koalici považuje za významnou výstrahu. „Ti, kteří vyvolávali spory, navzájem se neinformovali a podnikali čistě marketingové kroky, tam rozbili vládní koalici a pomohli k návratu populistických a extremistických sil. Nechceme, aby kroky hnutí STAN vedly k tomu stejnému,“ dodala.

Podrobné informace o dohodovacím řízení obsahuje povolební smlouva mezi koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráty se STAN. S jeho využitím se počítá u přípravy zásadních návrhů nebo při hledání společného postupu koalice v případě, že některou otázku dostatečně neřeší programové prohlášení či koaliční smlouva. V dohodovacím či smírčím řízení se mají řešit i případné rozpory vyplývající z koaliční smlouvy.

Dohodovací jednání se vede na úrovni K15, která se skládá z předsedů a dvou dalších zástupců každé strany. Smírčí jednání je vyhrazené koaliční radě, kterou tvoří předsedové a místopředsedové stran, předsedové parlamentních klubů a hlavní manažer či generální sekretář. Podle Ješátkové bude předmětem jednání i debata o „kompetencích a potřebě udržet společnou koaliční pozici v klíčových politických tématech“.

Je to moje pravomoc, ne rozbíjení koalice, říká Dvořák

Martin Dvořák se nedomnívá, že by jmenováním svého zmocněnce pro euro překvapil koaliční partnery. Řekl, že je předem upozornil, i když jen s krátkým předstihem. Upozornil, že své zmocněnce mají i jiní šéfové resortů.

„Budu se snažit vysvětlit, že to není akce na rozbití koalice, ale že je to moje vrcholná pravomoc, abych posílil svoji kapacitu, co se týče debaty, která se rozběhla víc, než jsme čekali,“ řekl Dvořák. Míní zároveň, že kdyby vláda znovu obsadila prázdný post národního koordinátora pro euro, bylo by možné zmocněnce zrušit.

Dvořákův krok hájil místopředseda STAN Jan Farský. „Pan Zahradník je člověk, který je odborníkem, který je členem NERVu – poradního orgánu vlády, jeho erudice je nezpochybnitelná,“ poznamenal. Česko podle něj v debatě o euru zaspalo, Zahradník prý dokáže „přizvat ke stolu i příznivce, i odpůrce a debatu moderovat“.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu a maximální míru zadlužení na šedesát procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Fiala ztrácí kontrolu, musí „rázně jednat“, míní Havlíček

Že ministr pro evropské záležitosti jmenoval zmocněnce pro euro, vnímají vesměs negativně i opoziční strany. Předseda SPD Tomio Okamura se ohradil proti samotné myšlence přijetí eura. Domnívá se, že jmenování znamená, že chce pětikoalice za každou cenu prosadit euro v Česku. „Hnutí SPD zásadně odmítá přijetí eura, protože to není výhodné,“ uvedl Okamura.

Místopředseda ANO a šéf jeho stínové vlády Karel Havlíček se pozastavil hlavně nad tím, že byl zmocněnec pro euro jmenován jedním ministrem, a ne celou vládou. Je přesvědčen, že to ukazuje na politickou slabost premiéra Petra Fialy (ODS). „Ministr pro EU se mu vysmívá, když navzdory stanovisku vlády zřídí zmocněnce pro euro,“ uvedl. Míní, že pokud nechce být Fiala směšný, „musí razantně jednat“. Naznačil, že od premiéra očekává, že proti Dvořákovi zasáhne.

Havlíček soudí, že jmenování zmocněnce pro přijetí eura je zbytečné, obdobně jako funkce ministra pro evropské záležitosti. Vadí mu prý neshody ohledně přijetí eura ve vládě.

Nahrávám video
Studio ČT24: Místopředseda hnutí STAN Jan Farský a místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček v debatě o jmenování zmocněnce pro euro
Zdroj: ČT24

Nikoli nepodobně vnímají Dvořákův krok někteří politologové. Zatímco Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jej vidí jako součást předvolební kampaně STAN, Petr Kaniok z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity označil jmenování zmocněnce jako procesně špatné. Zapochyboval, zda vůbec má být ve vládě ministr pro evropské záležitosti. Poukázal, že evropskou politiku by měl formulovat výbor pro EU a premiér. „Ministr pro EU v tom systému nemá žádné místo, které by mu zásadní prvky unijní politiky – což pozice k euru bezesporu je – umožňovalo takto razantně formulovat,“ poukázal politolog.

Je to víc politika než ekonomie, soudí ekonom Stroukal

„Nemyslím si, že to je špatně. Máme mít někoho, kdo to koordinuje,“ uvedl ke jmenování zmocněnce pro euro ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. Řekl to v pořadu Interview ČT24. Zahradník je na tuto roli ideální, míní.

„Je to víc politika než ekonomie,“ řekl k současné debatě. Podle Stroukala je škoda, že se debata vede emotivně. Zmínil, že na mikroekonomické úrovni je to výhodné pro firmy, které obchodují se zahraničím – ušetří transakční náklady, podobně to je i u občanů při směně peněz.

Debatuje se třeba nad tím, jestli Česku neujíždí vlak nebo jestli se nestaneme „provincií Bruselu“. „Na konci dne je to politické rozhodnutí, ale mělo by být dělané na základě rozumných ekonomických argumentů. Pokud politici budou, nebo nebudou chtít, tak s tím nic neuděláme.“

Nahrávám video
Ekonom Dominik Stroukal byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Debata o euru se posune na odbornější rovinu, míní analytik

Vytvoření pozice zmocněnce pro euro by mělo debatu kolem eura koordinovat a vnášet stabilní argumenty pro jeho zavedení, což je přesně to, co současné vládě chybělo, soudí analytik XTB Štěpán Hájek. Vláda v prohlášeních podle jeho mínění nepůsobila kompaktně.

Partner analytické společnosti PwC Jan Brázda má za to, že debata o přijetí eura z principu „nikdy nejde úplně odpolitizovat“. Je prý dobře, že se diskuze posune na odbornější rovinu. „Tomu by příchod Petra Zahradníka mohl pomoct,“ míní. Na druhou stranu skutečnost, že jde o zmocněnce jednoho ministerstva, ne celé vlády, nesvědčí podle něj o tom, že by mělo toto téma ve vládních kruzích vysokou prioritu.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal pak doplnil, že Zahradník je pro post zmocněnce pro euro „velmi dobrou volbou“. Ocenil jeho zkušenosti ve vztazích Českem a EU.

Pro proces přijímání eura jmenování Zahradníka zmocněncem neznamená nic, míní analytik skupiny Natland Petr Bartoň. O způsobilosti vstupu Česka do eurozóny podle něj rozhodne objektivní makroekonomický stav hospodářství, který nemá nový zmocněnec sílu ani pravomoc jakkoli ovlivnit.

Pražský rodák Petr Zahradník vystudoval obor finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. V letech 1992 a 1993 studoval i program hospodářské politiky na Columbia University v New Yorku a evropská studia na Katolické univerzitě v Lovani v Belgii. Zároveň prováděl ekonomický výzkum v rámci projektu Světové banky. Předtím krátce působil jako stipendista na katedře ekonomie na Queen Maryand Westfield College na Londýnské univerzitě.

Po studiích pracoval ve výzkumných ústavech v Lucembursku a Rakousku, po návratu do Česka působil jako makroekonomický analytik v soukromých společnostech aktivních na kapitálovém trhu (Conseq Finance, Patria Finance). V letech 1995 až 1999 byl také konzultantem Kanceláře prezidenta republiky.

Od roku 2006 je členem EuroTeam při Evropské komisi, působí také v Národní ekonomické radě vlády a expertní poradní skupině při ministerstvu pro místní rozvoj. Je také poradcem Hospodářské komory.

Zahradník je činný i v akademickém prostředí, přednáší na pražském centru New York University, Vysoké škole ekonomické a působí v řadě dalších univerzitních a výzkumných institucí v Česku i zahraničí. Je autorem odborných i populárních ekonomických článků, přednášek na odborných konferencích, kapitol v knižních publikacích a dvou knižních monografií, má množství citací.

V únoru 2024 ho jmenoval ministr pro evropské záležitosti zmocněncem pro euro. Nestal se tedy vládním zmocněncem, případně národním koordinátorem, což je funkce neobsazená od roku 2017. Zatím posledním koordinátorem byl někdejší viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek, který rezignoval v souvislosti se svým opětovným jmenováním do bankovní rady ČNB. Před ním byl koordinátorem krátce manažer a ekonom Petr Očko. Prvním národním koordinátorem pro zavedení eura byl v letech 2005 a 2006 tehdejší náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš očekává mimořádná opatření v Česku, bezpečnostní rada bude řešit i repatriace

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich podobu neupřesnil, bude podle něj záležet na návrhu ministerstva vnitra a policie. Novinářům to řekl před jednáním Bezpečnostní rady státu, která mimořádně zasedá od 7:00. Jde o reakci na dění po americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly v sobotu ráno.
01:38Aktualizovánopřed 22 mminutami

Léčba závislých na alkoholu stojí stovky milionů. Pojišťovny nabízejí příspěvky na terapii

Největší zdravotní pojišťovna v zemi Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vydala v loňském roce za léčbu lidí závislých na alkoholu více než miliardu korun. Lékařskou pomoc kvůli problémům s pitím vyhledalo 27 tisíc jejích klientů. Stovky milionů korun zaplatilo také dalších pět zdravotních pojišťoven. V programech na podporu duševního zdraví proto nabízejí příspěvky určené na terapii, které mohou využít i lidé, kteří mají s alkoholem problém.
před 54 mminutami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 1 hhodinou

Do Ománu v pondělí odletí čtyři repatriační lety, řekl Babiš

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVotápek nemá s úderem na Írán problém. Může založit velký požár, míní Svoboda

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) míní, že existuje mnoho důvodů k tomu, aby západní svět udeřil na íránský režim, který ničil nejen vlastní lidi, ale byl i hrozbou pro mezinárodní pořádek. „Já s tím úderem, přestože je v rozporu s mezinárodním právem, velký problém nemám, zvlášť pokud se podaří svrhnout íránský režim,“ řekl. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není pochyb o tom, že došlo k porušení mezinárodního práva. Zda byly důvody americko-izraelského úderu na Írán zcela oprávněné, nedokáže říct, protože není známý konkrétní cíl operace. „Je to pocit nejistoty, protože další oheň, který se rozhořel, může založit velký požár. A každý další konflikt je horší. To, co ve mně budí nejistotu, je, že nevidím scénář tohoto útoku,“ uvedl Svoboda. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou bylo také dosažení míru na Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi.
před 11 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Buď se režim do 48 hodin rozpadne, nebo gardy nastolí diktaturu, míní Macinka

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00
Načítání...