Vláda je ve sporu o národního zmocněnce pro zavedení eura. Obsazení tohoto postu požadují Starostové, Piráti, TOP 09 i lidovci. Podle nich by měl otevřeně vysvětlovat výhody i nevýhody přijetí společné evropské měny. ODS se naopak staví jednoznačně proti. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je funkce v tuto chvíli zbytečná. Starostové a Piráti zároveň chtějí přijímání eura zrychlit a prosazují, aby vláda už příští rok rozhodla o částečném navázání kurzu koruny na společnou evropskou měnu. Brzký vstup do systému takzvaných směnných kurzů ERM II ale ODS zásadně odmítá.
Koalici rozděluje spor o národního zmocněnce pro zavedení eura. Rozdílné názory panují i o systému ERM II
Události: Spor o euro (zdroj: ČT24)
Ekonom Oldřich Dědek byl ve funkci, které lidé i politici přezdívali „pan Euro“, skoro deset let – od března 2007 do února 2017. Jako národní koordinátor pro zavedení eura pracoval pro pět vlád. „Já jsem se hlavně soustředil na komunikaci s veřejností. Poté jsem také hlavně udržoval webovou stránku,“ podotýká Dědek.
Právě jeho před rokem a půl část koalice znovu navrhla do funkce národního koordinátora. „Já bych si počkal, jak ta debata dopadne, jakou představu by vládní strany měly,“ dodává.
Jenže právě spor o to, jestli nového „pana Euro“ vůbec jmenovat a co by měl dělat, nyní rozděluje vládní strany. TOP 09, Starostové, Piráti a lidovci chtějí post rychle obsadit. „Tato pozice zmocněnce pro euro je dlouhodobě neobsazená a já už několik měsíců navrhuji, abychom ji obsadili,“ uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Podobného názoru je i bývalý ministr pro evropské záležitosti a současný ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj bude strana o funkci národního zmocněnce s koaličními partnery diskutovat. „Já jsem přesvědčený o tom, že ta pozice má smysl jak směrem k odborné veřejnosti a té politické sféře, tak k širší veřejnosti,“ dodal s tím, že případné přijetí eura není možné bez dostatečné podpory veřejnosti. „Proto je dobré, když projekt má svoji hlavu,“ míní.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dodal, že by měl být přijat koordinátor, který by cestu směrem k euru pro Česko nastavil.
Obsazení tohoto postu už v pondělí podpořil i prezident Petr Pavel. „To je věc, kterou si myslím, že měla vláda udělat už dávno. (...) Mít vládního pověřence pro přijetí eura, který by dlouhodobě pracoval na demytizaci debaty o euru,“ uvedl.
Fiala i Stanjura odmítají plán Starostů
Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to ale bez stanovení data zavedení eura považují za zbytečné. „Já budu určitě pro, až některá z českých vlád rozhodne o pevném datu přijetí eura. Až rozhodnutí padne, tak ten proces je bezesporu na mnoho let. Ale dokud to rozhodnutí nepadne, tak nepovažuji tuto funkci za potřebnou,“ uvedl Stanjura.
Ze stejného důvodu odmítají plán Starostů a Pirátů, aby Česko už v příštím roce částečně navázalo kurs koruny na euro a vstoupilo do systému směnných kurzů ERM II. „Nemyslím si, že taková věc by se měla rozhodovat v posledním předvolebním roce, pokud by na tom nebyla široká společenská či politická shoda, a to v této chvíli není,“ dodává Stanjura.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) ve večerním vysílání ČT24 zmínil, že v tuto chvíli rizika přijetí eura převažují nad přínosy. „Česká ekonomika není dostatečně ještě sladěná s těmi nejvyspělejšími státy EU, takže ani není připravená na to, aby euro přijala ve chvíli, kdy by si to třeba velká část veřejnosti přála,“ uvedl.
„My jsme pro, abychom do tohoto mechanismu směnných kurzů vstoupili, co nejdříve to bude možné,“ podotýká předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Česká národní banka spolu s ministerstvem financí připravily pro vládu dokument, podle kterého bude Česko plnit většinu ekonomických kritérií pro přijetí eura na konci letošního roku.
Stát tak například po pěti letech sníží svůj deficit veřejných financí pod požadovaná tři procenta HDP. Česko bude plnit téměř všechny podmínky určené Evropskou unií. Jedinou výjimkou bude právě vstup do systému směnných kurzů. Tento zásadní krok kromě ODS odmítá i sněmovní opozice, která nechce ani zavedení eura. „Je to politický projekt, ne ekonomický a je to ztráta svrchovanosti naší země a v podstatě ztráta vlastní měnové politiky,“ komentuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Také podle předsedy SPD Tomia Okamury je hnutí zásadně proti. „Vládní koalice by se měla začít chovat konečně trochu demokraticky. A vyhlásit referendum,“ podotkl také.
Kabinet měl podle ministra financí projednat materiál popisující připravenost Česka na zavedení eura do konce února. Úřad vlády má analýzu k dispozici už od konce prosince. A i proto vládní strany podporující euro požadují, aby kabinet analýzu projednal co nejdříve.