Poslanecká sněmovna ve středu znovu schválila omezení odkladů základní školní docházky i s nahrazením známkování začínajících žáků slovním hodnocením, které odmítl Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Poslanci rovněž rozhodli, že solární elektrárny z let 2009 a 2010 nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Úvod jednání vyplnil předseda ANO Andrej Babiš, který komentoval poslední verdikt odvolacího soudu v kauze Čapí hnízdo.
Sněmovna znovu schválila slovní hodnocení žáků
Novela má také posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Spoluautor poslanecké předlohy Pavel Klíma (TOP 09) v návaznosti na to prosadil i změnu termínu zápisu do mateřských škol, a to z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.
Odklad, který se podle Klímy týká ročně 20 tisíc dětí, by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.
Známkování žáků prvních a druhých tříd chtěl Senát zachovat s argumentem, že by povinné slovní hodnocení omezilo možnost učitelů žáka hodnotit. V poslanecké školské novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky, se také postavil proti záměru zavádět asistenty pedagoga ve třídách s více než patnácti žáky. Senát rovněž z novely doporučoval odstranit pasáž, podle níž by žáci zpravidla nemohli první třídy opakovat a měli by postoupit do druhého ročníku bez ohledu na prospěch.
Slovní hodnocení by podle novely mělo nahradit známkování od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle Klímy pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má podle Jany Berkovcové (ANO) oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.
3 minuty
Studio 6: Poslanci budou debatovat o slovním hodnocení žáků
Změny v Lex plyn
Rozhodnutím ve věci solárních elektráren sněmovna vyhověla pozměňovacímu návrhu Senátu k novele energetického zákona přezdívané Lex plyn. Individuální kontroly byly nástrojem, který měl státu ušetřit peníze ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Pro senátní verzi hlasovalo 145 ze 161 přítomných poslanců a podpořila ji i významná část poslanců vládní koalice. Senát chtěl individuální kontroly ze zákona vypustit již dříve, ale sněmovna ho letos v březnu přehlasovala.
Vypuštění individuálních kontrol výnosnosti prosazoval v Senátu zejména předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN), který je označil za nesmyslné. Varoval před soudními spory a před arbitrážemi. Schválená novela energetického zákona má hlavně urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí.
Sněmovna také schválila armádní misi v africké Keni s mandátem do konce roku 2026. Bude se jí moci účastnit až třicet vojáků, kteří mají pomáhat s výcvikem. Záměrem působení instruktorů a poradců české armády je podle zdůvodnění zdokonalení schopností partnerských jednotek pro boj proti terorismu a zvládání krizových situací. Senát s misí souhlasil už před dvěma týdny. Výdaje na misi mají činit 93 milionů korun ročně, letos budou nižší.
Projevy opozice
Na úvod mimořádné schůze vystoupil jako první z řečníků s přednostním právem šéf ANO Andrej Babiš. Zopakoval, že kvůli verdiktu odvolacího soudu v dotační kauze Čapí hnízdo neodstoupí. Babiš označil předsedkyni senátu odvolacího soudu Evu Brázdilovou za podjatou a dodal, že soudní verdikt pokládá za skandální. „Je to politický proces,“ prohlásil. Brázdilová podle předsedy ANO od začátku věděla, že chce jeho a Nagyovou odsoudit. Nahradila podle něho státního zástupce a postavila se do role, která jí nepřísluší.
Předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl se ve vyjádření pro ČT proti Babišovým výrokům ohradil. „Vrchní soud v Praze se ohrazuje proti výrokům Ing. Babiše na účet soudců rozhodujících v jeho trestní věci. Dotčení soudci pouze plní své zákonné povinnosti, když rozhodují v souladu se zákony a judikaturou Ústavního soudu,“ uvedl.
2 minuty
Události: Jednání sněmovny blokovala vystoupení opozice
Babiš se opřel také do znalce Vítězslava Hálka, který vypracoval soudní posudek ke kauze Čapí hnízdo, a předeslal, že na něj podává trestní oznámení. Podezírá ho prý z činů křivé výpovědi a nepravdivého posudku. Babiš také mluvil o černém dnu pro právní stát. Připomíná podle něj dávné doby, kdy byl rozsudek daný předem bez ohledu na dokazování. Babiš hovořil celkem 3,5 hodiny.
Kvůli délce vystoupení opozičních představitelů se sněmovna ve středu nedostala k závěrečnému schvalování zákonů, k nimž patří zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele a zpřísnění azylových a migračních pravidel. Sejdou se k nim opět v pátek.
Na prohlášení předsedy ANO reagovali představitelé vládní koalice. „Obžalovaný člověk, který podkopává důvěru občanů v právní stát, by měl odejít z politiky, ne se ucházet o pozici předsedy vlády. Chování Andreje Babiše je ostudné a nebezpečné,“ napsal na sociálních sítích premiér Petr Fiala (ODS).
„Je pochopitelné, že řeší svůj dotační podvod, který je mezinárodní ostudou, ale měl by tak činit mimo sněmovnu, a nikoliv zde za peníze daňových poplatníků marnit čas všech poslanců a poslankyň,“ podotkla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Pokud máte závěrečný projev, mohl jste ho říct u soudu,“ vzkázal ve sněmovně po Babišově výstupu od řečnického pultu předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Uvedl, že Babišův projev patřil do soudní síně. Podle něj Babiš kňoural.
