Pokud není datum vstupu do eurozóny, nemá smysl ani obsazovat místo národního koordinátora pro přijetí unijní měny, podotkla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Stanovení data navíc podle ní vyžaduje širokou politickou shodu, aby příští vláda třeba proces nezastavila. Také náměstek ministra financí Marek Mora míní, že pokud nejsme rozhodnuti o přijetí eura, nemělo by smysl mít koordinátora.
Na přijetí eura musí být širší politická shoda, proces je dlouhý, upozorňuje viceguvernérka ČNB
Otázky Václava Moravce: Diskuse Marka Mory a Evy Zamrazilové (zdroj: ČT24)
Česko se vstupem do Evropské unie zavázalo i k přijetí eura. Zatím ale tento krok odkládá. Prezident Petr Pavel při novoročním projevu vyzval k přijetí unijní měny a rozpoutal tím celospolečenskou debatu o přínosech i negativech. Premiér Petr Fiala (ODS) později řekl, že s takovým krokem v nynějším volebním období nepočítá. Debaty se v poslední době vedou i o tom, zda je vzhledem k tomu, že země v letošním roce podle ekonomů splní většinu konvergenčních kritérií, tedy podmínek k přijetí společné evropské měny, na místě obsadit post národního koordinátora pro přijetí eura.
Morovi neobsazení koordinátora pro euro nevadí, podle něj se na tom musí shodnout vládnoucí koalice a vyjasnit si, co by měl přesně dělat. „Jelikož nejsme zatím rozhodnuti, že chceme přijmout euro, nevím, jestli by mělo smysl takového koordinátora mít,“ podotkl.
S tím souhlasí i Eva Zamrazilová. „Pokud není datum vstupu, tak nemá smysl obsazovat pozici,“ řekla. K případnému stanovení data by podle ní musela být širší politická shoda, bez ní to nedává smysl i kvůli tomu, že jde o dlouhodobý a náročný proces. „I vstup do ERM II je vážný krok s řadou legislativních podmínek a v tu chvíli přichází na řadu parlament, který ty změny neodsouhlasí, pokud nebude široká politická shoda,“ upozornila.
Vstup do eurozóny se za dva roky nestihne, tak dlouho by trvala jen samotná příprava vstupu do režimu měnových kurzů (ERM II). Nejhorší možností by podle Zamrazilové bylo se do mechanismu ERM II dostat s tím, že by to mohla další politická reprezentace zastavit.
Podle Mory je pak debata kolem eura zmatená a obě strany používají zavádějící argumenty. Na debatě o společné měně je prý divné i to, v jaké míře tuto debatu vedeme. Podle náměstka se plusy a minusy jeho přijetí v ostatních státech eurozóny v době před jeho zavedením takto nevedly. Mora míní, že souhrnně se dá říct, že euro tuzemskou ekonomiku ekonomicky nespasí, ale zároveň nám neublíží.
Klíčová je i dlouhodobá stabilita veřejných financí
Podle Zamrazilové je zase v debatě třeba říct, co všechno je pro vstup do eurozóny třeba udělat – je to zejména absolutní stabilizace veřejných financí, s tím, že stabilita musí být dlouhodobá. Myslí si také, že z tohoto důvodu by se měl zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšit na ústavní zákon. S tím souhlasí i Mora.
Mora míní, že bychom měli horší inflaci, kdybychom byli v eurozóně. Na kvalitní zhodnocení toho, zda bychom byli k vysoké inflaci s eurem odolnější, je podle náměstka potřeba delší odstup. V průměru zemí eurozóny byl však růst cen během posledních dvou let podstatně nižší než u nás. Pro letošek ministerstvo financí očekává, že se většinu roku bude růst cen pohybovat pod třemi procenty.