Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.
Před měsícem ukončil žák svůj život ve škole v Bystřici nad Pernštejnem. Tamní ředitel Libor Veselý na událost dnes nahlíží s odstupem, tehdy ale bojoval s emocemi. „V daný okamžik jsem se cítil zcela sám,“ přiblížil.
„Musíte zabezpečit celou organizaci – policejní pásky, přítomnost složek integrovaného záchranného systému. Měl jsem zajistit chod školy, ale bez přímých kontaktů na organizace, které mohou poskytnout pomoc, to bylo velmi složité,“ popsal.
Vedle podpory hasičů, policistů i charitativních organizací přijal pomoc jihomoravského intervenčního týmu. Ten škole, přestože šlo o jiný kraj, poskytl rady i on-line konzultace.
Tragická událost mimo školu
Krizoví interventi na jihu Moravy zasahovali také na základní škole ve Slavkově u Brna. Jednoho z místních žáků v březnu srazilo na silnici auto jedoucí vysokou rychlostí. Chlapec zraněním podlehl.
„Pomoc té skupiny to značně ulehčila. Rozšířily se možnosti, kdo s dětmi může mluvit. Měly příležitost promluvit si nejen s lidmi, které znají, ale i s těmi, kteří mají odstup, nadhled a profesionální kvality,“ uvedl ředitel školy Jiří Půček. „Nevěděli jsme přesně, co očekávat, ale říkali jsme si, že jakákoli pomoc může být výhodná. Kdyby to pomohlo jednomu z padesáti, už je to dobré,“ dodal.
Ačkoliv se událost stala mimo školu, výrazně ovlivnila atmosféru mezi žáky i pedagogy. Intervence podle Půčka proběhla úspěšně a pozitivně ji hodnotili i rodiče. „Přijeli dvakrát. Nejprve jsme naplánovali postup a poté pracovali s dětmi, které rozdělili do několika skupin,“ popsal.
Šikana, lynč na sítích i tlak veřejnosti
S jiným typem krize se interventi setkali v Hodoníně. Skupina nezletilých tam na začátku roku napadla dívku z jiné školy na hřišti mimo školní areál. Téma rychle rezonovalo na sociálních sítích a veřejnost vinila školu. Inspekce však tento názor vyvrátila.
„Nejhorší byla síla sociálních sítí. Na jakoukoli reakci žáka či pedagoga chodily nechutné zprávy. Děti byly přesvědčené, že musí vzít spravedlnost do vlastních rukou,“ popsal ředitel ZŠ Vančurova v Hodoníně Andrej Pavlík.
Intervenční tým podle něj sehrál klíčovou roli: „Škola musela komunikovat se skoro šesti sty žáky, stovkou zaměstnanců a rodiči. Tým pracoval se skupinami žáků i rodičů a vše proběhlo naprosto profesionálně.“
Externí podpora je podle ředitelů nezastupitelná
Jihomoravský tým fungoval původně dobrovolnicky, od září jej však kraj financuje. „Vysvětlujeme žákům, jak se cítí, proč se tak cítí, jak dlouho to může trvat, jaké zdroje mohou využít. Pomáháme jim dostat se z paralyzovaného stavu zpět do rutiny,“ uvedla krizová školní interventka Magdaléna Valášková.
Podle ní roste počet případů, kdy děti a dospívající potřebují pomoc v oblasti duševního zdraví, která není vždy snadno dostupná. „Podněty dostáváme od rodičů, preventistů, výchovných poradců i školních psychologů,“ doplnila.
Po pozitivní zkušenosti požádal ředitel Veselý hejtmana Kraje Vysočina Martina Kuklu (ANO) o vznik podobného týmu. „V kraji chybí takový intervenční tým, který by poskytl okamžitou pomoc. V Jihomoravském kraji to funguje,“ řekl.
Význam intervenční práce potvrzuje i ředitel hodonínské školy. „Máme psychologa i metodiky prevence, ale potřebovali jsme někoho nezaujatého zvenčí. Tuto službu doporučuji všem, je k nezaplacení,“ uvedl Pavlík.
Interventi mohou vyjet na místo do 72 hodin po incidentu. Vyrážejí v případech náhlých úmrtí, závažných konfliktů, násilí i přírodních katastrof. „Máme dva stálé pracovníky na půl úvazku a deset na smlouvu. I tak jsme plně vytížení,“ uvedl radní Jihomoravského kraje pro školství Karel Jurka (ODS). Od začátku roku tým pomáhal na šestadvaceti školách, z toho na patnácti osobně a v jedenácti případech poskytl metodickou podporu na dálku.
Na Slovensku je systém krizových intervencí legislativně zakotven. „Pokud tam ve škole nastane krize, škola má povinnost povolat intervenční tým. Mají to dobře nastavené a inspirovali jsme se,“ uvedla Valášková. Garantka slovenského systému proškolila jihomoravské pracovníky.
Jihomoravský kraj jako příklad dobré praxe
Ministerstva vnitra a školství plánují vytvořit tři celostátní týmy. „Za nás je tým v Jihomoravském kraji příkladem dobré regionální praxe, která ukazuje, že školy potřebují systematickou podporu při zvládání krizových situací,“ řekl vedoucího oddělení strategické komunikace resortu vnitra Jan Patawa.
Ministerstvo vnitra podle něj jako hlavní gestor a koordinátor vládního programu Bezpečné dětství, který byl schválen v červnu 2025, zajišťuje právě vytvoření celostátního systému podpory.
- Prevence: zajištění nepřetržitého provozu krizové linky pro děti a rodiče a jejích dostatečných kapacit.
- Detekce: rozšíření mobilních týmů duševního zdraví působících ve školském prostředí do všech krajů.
- Intervence: zvýšení kapacit programů pro práci s osobami, které se dopouští násilí, a zajištění koordinace těchto programů.
Zdroj: ministerstvo vnitra
Příklady z dalších regionů
Krizové intervenční týmy fungují různým způsobem i v dalších regionech. Někde spadají pod pedagogicko-psychologické poradny, jinde pod zdravotnickou záchrannou službu, jako například v Moravskoslezském kraji. „Pomoc v těžkých situacích, například při úmrtí spolužáka, konkrétním třídám pomáhá,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová.
„Ve Zlínském kraji působí okresní metodici prevence v rámci krajské pedagogicko-psychologické poradny, kteří procházejí pravidelným vzděláváním v krizové intervenci. Službu poskytují všem školám v regionu,“ uvedla mluvčí kraje Soňa Ličková. Podobně je to v Plzeňském kraji.
V Jihočeském kraji fungují tři týmy pro duševní zdraví dětí, jejich cílovou skupinou jsou děti ve věku šesti až šestnácti let. „Hlavní činností těchto týmů je zajistit rychlou, odbornou a komplexní pomoc a posílit prevenci ve školách,“ řekl mluvčí kraje David Hocke.
V Olomouckém kraji je primární prevence v rámci individuálních intervencí podle mluvčí Evy Knajblové nejčastěji řešena s využitím poradenského pracoviště, které je zřízeno na každé škole a kde klíčovou roli plní školní metodik prevence, často doplněný o pomoc školního psychologa či speciálního pedagoga. „Dlouhodobá praxe ukazuje, že tento tým je schopen vyřešit drtivou většinu případů,“ uvedla.
Ve Středočeském kraji funguje krajský intervenční tým při pedagogicko-psychologické poradně tři roky. „Intervence provádíme na základě požadavků škol, kraj zajišťuje pravidelné vzdělávání pracovníků,“ uvedl radní pro oblast vzdělávání Milan Vácha (STAN).
Liberecký kraj přispívá ročně 800 tisíc korun na odborníky, kteří pomáhají školám řešit náročné situace formou krizové intervence. Další finance míří z oblasti sociálních věcí na prevenci v rámci protidrogové politiky.
V Pardubickém kraji je několik různých týmů, které vyjíždějí do škol v případě závažných situací, a které mohou školy požádat o součinnost, například Multidisciplinární tým včasné intervence Amalthea z Krajského centra primární prevence. „Kraj také připravuje centrum duševního zdraví pro děti,“ dodal mluvčí Dominik Barták.
V Ústeckém kraji vznikly intervenční týmy před třemi lety. Tvoří je osmnáct pracovníků krajské pedagogicko-psychologické poradny a zařízení pro další vzdělávání pedagogů. „Kraj ročně vyčleňuje 150 tisíc korun na výcvik krizové intervence. Cílem je, aby učitelé dokázali základní intervenci poskytovat vlastními silami,“ uvedla vedoucí oddělení mediální komunikace Magdalena Fraňková.
