Milion dětí zemře po porodu zbytečně. Vědci představili sérii opatření, která by tomu mohla zabránit

Zbytečně mnoho dětí se po celém světě rodí příliš malých anebo moc brzy, upozorňuje série odborných článků, které vyšly v časopise The Lancet. Přišly současně s návrhem na deset opatření, která by mohla levně a přitom účinně zachránit milion dětských životů ročně.

Dětská úmrtnost za posledních sto let po celém světě dramaticky poklesla a klesala i od začátku 21. století. Celosvětová úmrtnost dětí mladších pěti let klesla od začátku století o polovinu, úmrtnost starších dětí a mládeže klesla o 36 procent a míra mrtvorozenosti (tedy narození mrtvého dítěte) se snížila o 35 procent.  

Dětská úmrtnost v letech 1800, 1950 a 2015
Zdroj: Our World In Data

Přesto stále umírá příliš mnoho dětí při porodu, při nedobrovolném potracení plodu nebo krátce po porodu. Smrt dítěte je výjimečně ničivá pro celou rodinu, následky této bolestné události navíc přetrvávají celé roky. Mezinárodní vědecká skupina teď v odborném časopise Lancet představila několik opatření, která by mohla levně a přitom účinně spoustu dětských životů zachránit.

Největší problém s dětskou úmrtností mají země s nízkými a středními příjmy – a právě jich se nová opatření týkají. V těchto 81 státech by uplatnění pravidel mohlo podle Lancetu zabránit ročně přibližně 566 tisícům porodů dětí, které se narodí již mrtvé. Navíc by se podařilo předejít 5,2 milionu předčasným porodům, při nichž dítě přichází na svět s rizikově nízkou hmotností. To by mělo pozitivní dopad i na dlouhodobé zdraví těchto lidí a také by to pomohlo ekonomicky. Třetím pozitivním dopadem by bylo zabránění 476 tisícům úmrtí dětí ve věku do jednoho roku.

Deset kroků pro záchranu dětí

Podle studie je nejúčinnější prevencí dětských úmrtí v době kolem porodu deset intervencí. Osm z nich se týká snahy, aby se děti nerodily mrtvé nebo neumíraly krátce po porodu:

  • vícenásobné doplňky mikronutrientů
  • vyvážené bílkovinné energetické doplňky
  • aspirin
  • léčba syfilis
  • osvěta pro odvykání kouření
  • prevence malárie v těhotenství
  • léčba asymptomatické bakteriurie
  • progesteron podávaný vaginálně

Dvě další mají snížit komplikace předčasných porodů:

  • předporodní kortikosteroidy
  • odložené zavinování pupečníku o několik minut

Autoři studie odhadují, že náklady na zavedení těchto intervencí by do roku 2030 přišly na 1,1 miliardy dolarů.

Nejzranitelnější etapa života

Plody v mateřském těle i děti krátce po narození jsou extrémně citlivé na nepříznivé vnější vlivy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se ze 135 milionů živě narozených dětí v roce 2020 asi každé čtvrté narodilo předčasně nebo s nízkou porodní hmotností. To je 35,3 milionů dětí, které vcházejí do života s potenciální zdravotní komplikací.

Takové děti se rodí ve všech zemích, ale většina z nich v subsaharské Africe a jižní Asii.

Autoři zdůrazňují, že ve všech regionech se pokrok ve snižování počtu předčasných porodů a případů nízké porodní hmotnosti v posledních několika letech v podstatě zastavil a neodpovídá cílům, které vědci měli. 

Vědci upozorňují na další významnou změnu, která se za poslední desetiletí odehrála – a která jim významně pomáhá. V současné době se totiž přes 80 procent porodů odehrává v porodnicích a jiných lékařských zařízeních, což vědcům umožňuje přístup k vynikajícím datům, s nimiž mohou pracovat. A na základě jejich analýzy pak mohou doporučovat opatření, která jednak rodičkám a jejich potomkům pomohou, a současně nezruinují porodnice.

„Přesto, že si země světa daly několik závazků, které měly zlepšit tento jev, tak se každé čtvrté dítě na světě narodí příliš malé nebo příliš brzy. Náš výzkum naznačuje, že už máme znalosti, které nám umožňují to zvrátit,“ komentoval výsledky profesor Per Ashorn z univerzity ve finském Tampere, který výzkum vedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled