Milion dětí zemře po porodu zbytečně. Vědci představili sérii opatření, která by tomu mohla zabránit

Zbytečně mnoho dětí se po celém světě rodí příliš malých anebo moc brzy, upozorňuje série odborných článků, které vyšly v časopise The Lancet. Přišly současně s návrhem na deset opatření, která by mohla levně a přitom účinně zachránit milion dětských životů ročně.

Dětská úmrtnost za posledních sto let po celém světě dramaticky poklesla a klesala i od začátku 21. století. Celosvětová úmrtnost dětí mladších pěti let klesla od začátku století o polovinu, úmrtnost starších dětí a mládeže klesla o 36 procent a míra mrtvorozenosti (tedy narození mrtvého dítěte) se snížila o 35 procent.  

Dětská úmrtnost v letech 1800, 1950 a 2015
Zdroj: Our World In Data

Přesto stále umírá příliš mnoho dětí při porodu, při nedobrovolném potracení plodu nebo krátce po porodu. Smrt dítěte je výjimečně ničivá pro celou rodinu, následky této bolestné události navíc přetrvávají celé roky. Mezinárodní vědecká skupina teď v odborném časopise Lancet představila několik opatření, která by mohla levně a přitom účinně spoustu dětských životů zachránit.

Největší problém s dětskou úmrtností mají země s nízkými a středními příjmy – a právě jich se nová opatření týkají. V těchto 81 státech by uplatnění pravidel mohlo podle Lancetu zabránit ročně přibližně 566 tisícům porodů dětí, které se narodí již mrtvé. Navíc by se podařilo předejít 5,2 milionu předčasným porodům, při nichž dítě přichází na svět s rizikově nízkou hmotností. To by mělo pozitivní dopad i na dlouhodobé zdraví těchto lidí a také by to pomohlo ekonomicky. Třetím pozitivním dopadem by bylo zabránění 476 tisícům úmrtí dětí ve věku do jednoho roku.

Deset kroků pro záchranu dětí

Podle studie je nejúčinnější prevencí dětských úmrtí v době kolem porodu deset intervencí. Osm z nich se týká snahy, aby se děti nerodily mrtvé nebo neumíraly krátce po porodu:

  • vícenásobné doplňky mikronutrientů
  • vyvážené bílkovinné energetické doplňky
  • aspirin
  • léčba syfilis
  • osvěta pro odvykání kouření
  • prevence malárie v těhotenství
  • léčba asymptomatické bakteriurie
  • progesteron podávaný vaginálně

Dvě další mají snížit komplikace předčasných porodů:

  • předporodní kortikosteroidy
  • odložené zavinování pupečníku o několik minut

Autoři studie odhadují, že náklady na zavedení těchto intervencí by do roku 2030 přišly na 1,1 miliardy dolarů.

Nejzranitelnější etapa života

Plody v mateřském těle i děti krátce po narození jsou extrémně citlivé na nepříznivé vnější vlivy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se ze 135 milionů živě narozených dětí v roce 2020 asi každé čtvrté narodilo předčasně nebo s nízkou porodní hmotností. To je 35,3 milionů dětí, které vcházejí do života s potenciální zdravotní komplikací.

Takové děti se rodí ve všech zemích, ale většina z nich v subsaharské Africe a jižní Asii.

Autoři zdůrazňují, že ve všech regionech se pokrok ve snižování počtu předčasných porodů a případů nízké porodní hmotnosti v posledních několika letech v podstatě zastavil a neodpovídá cílům, které vědci měli. 

Vědci upozorňují na další významnou změnu, která se za poslední desetiletí odehrála – a která jim významně pomáhá. V současné době se totiž přes 80 procent porodů odehrává v porodnicích a jiných lékařských zařízeních, což vědcům umožňuje přístup k vynikajícím datům, s nimiž mohou pracovat. A na základě jejich analýzy pak mohou doporučovat opatření, která jednak rodičkám a jejich potomkům pomohou, a současně nezruinují porodnice.

„Přesto, že si země světa daly několik závazků, které měly zlepšit tento jev, tak se každé čtvrté dítě na světě narodí příliš malé nebo příliš brzy. Náš výzkum naznačuje, že už máme znalosti, které nám umožňují to zvrátit,“ komentoval výsledky profesor Per Ashorn z univerzity ve finském Tampere, který výzkum vedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 8 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...