Milion dětí zemře po porodu zbytečně. Vědci představili sérii opatření, která by tomu mohla zabránit

Zbytečně mnoho dětí se po celém světě rodí příliš malých anebo moc brzy, upozorňuje série odborných článků, které vyšly v časopise The Lancet. Přišly současně s návrhem na deset opatření, která by mohla levně a přitom účinně zachránit milion dětských životů ročně.

Dětská úmrtnost za posledních sto let po celém světě dramaticky poklesla a klesala i od začátku 21. století. Celosvětová úmrtnost dětí mladších pěti let klesla od začátku století o polovinu, úmrtnost starších dětí a mládeže klesla o 36 procent a míra mrtvorozenosti (tedy narození mrtvého dítěte) se snížila o 35 procent.  

Dětská úmrtnost v letech 1800, 1950 a 2015
Zdroj: Our World In Data

Přesto stále umírá příliš mnoho dětí při porodu, při nedobrovolném potracení plodu nebo krátce po porodu. Smrt dítěte je výjimečně ničivá pro celou rodinu, následky této bolestné události navíc přetrvávají celé roky. Mezinárodní vědecká skupina teď v odborném časopise Lancet představila několik opatření, která by mohla levně a přitom účinně spoustu dětských životů zachránit.

Největší problém s dětskou úmrtností mají země s nízkými a středními příjmy – a právě jich se nová opatření týkají. V těchto 81 státech by uplatnění pravidel mohlo podle Lancetu zabránit ročně přibližně 566 tisícům porodů dětí, které se narodí již mrtvé. Navíc by se podařilo předejít 5,2 milionu předčasným porodům, při nichž dítě přichází na svět s rizikově nízkou hmotností. To by mělo pozitivní dopad i na dlouhodobé zdraví těchto lidí a také by to pomohlo ekonomicky. Třetím pozitivním dopadem by bylo zabránění 476 tisícům úmrtí dětí ve věku do jednoho roku.

Deset kroků pro záchranu dětí

Podle studie je nejúčinnější prevencí dětských úmrtí v době kolem porodu deset intervencí. Osm z nich se týká snahy, aby se děti nerodily mrtvé nebo neumíraly krátce po porodu:

  • vícenásobné doplňky mikronutrientů
  • vyvážené bílkovinné energetické doplňky
  • aspirin
  • léčba syfilis
  • osvěta pro odvykání kouření
  • prevence malárie v těhotenství
  • léčba asymptomatické bakteriurie
  • progesteron podávaný vaginálně

Dvě další mají snížit komplikace předčasných porodů:

  • předporodní kortikosteroidy
  • odložené zavinování pupečníku o několik minut

Autoři studie odhadují, že náklady na zavedení těchto intervencí by do roku 2030 přišly na 1,1 miliardy dolarů.

Nejzranitelnější etapa života

Plody v mateřském těle i děti krátce po narození jsou extrémně citlivé na nepříznivé vnější vlivy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se ze 135 milionů živě narozených dětí v roce 2020 asi každé čtvrté narodilo předčasně nebo s nízkou porodní hmotností. To je 35,3 milionů dětí, které vcházejí do života s potenciální zdravotní komplikací.

Takové děti se rodí ve všech zemích, ale většina z nich v subsaharské Africe a jižní Asii.

Autoři zdůrazňují, že ve všech regionech se pokrok ve snižování počtu předčasných porodů a případů nízké porodní hmotnosti v posledních několika letech v podstatě zastavil a neodpovídá cílům, které vědci měli. 

Vědci upozorňují na další významnou změnu, která se za poslední desetiletí odehrála – a která jim významně pomáhá. V současné době se totiž přes 80 procent porodů odehrává v porodnicích a jiných lékařských zařízeních, což vědcům umožňuje přístup k vynikajícím datům, s nimiž mohou pracovat. A na základě jejich analýzy pak mohou doporučovat opatření, která jednak rodičkám a jejich potomkům pomohou, a současně nezruinují porodnice.

„Přesto, že si země světa daly několik závazků, které měly zlepšit tento jev, tak se každé čtvrté dítě na světě narodí příliš malé nebo příliš brzy. Náš výzkum naznačuje, že už máme znalosti, které nám umožňují to zvrátit,“ komentoval výsledky profesor Per Ashorn z univerzity ve finském Tampere, který výzkum vedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili místo, kde tokali dinosauři

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.
před 17 hhodinami

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
20. 6. 2025

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
19. 6. 2025
Načítání...