Intervence strana 2 z 2

Běloruský politolog Arťom Šrajbman analyzoval rusko-běloruské vztahy v kontextu současných demonstrací proti Alexandru Lukašenkovi. Zformuloval deset důvodů, proč Rusko vojensky nezasáhne, a text publikoval na svém kanále v síti Telegram a na opozičním běloruském webu tut.by. Mimo jiné uvádí, že na rozdíl od Ukrajiny není běloruská opozice naladěna protirusky.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

Akcie po pondělním hlubokém propadu obnovily na některých trzích růst. Zpevnily asijské. Zpočátku se dařilo i těm evropským, které však nakonec den zakončily ve ztrátě. Výrazně naopak vzrostly v úterý americké indexy. Naději investorům dává vyhlídka na vládní opatření pro povzbuzení ekonomiky, která v pondělí avizoval americký prezident Donald Trump.

Všechny lesní požáry, které zuřily v posledních týdnech v nejhůře postiženém australském státě Nový Jižní Wales, mají už hasiči pod kontrolou a příroda se začíná sama pomalu obnovovat. Ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Jan Frouz předpovídá, že návrat zeleně do lesů může v některých případech trvat pouhé týdny, někde naopak i celé roky. Radí, že by lidé při obnově přírody měli být velice opatrní.

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.

Devizové intervence – tedy to, že v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB) „přivázala“ kurz koruny k euru nad hranici 27 korun – budou rozdělovat ekonomickou komunitu patrně už napořád. Z podkladů pro jednání bankovní rady vyplývá, že experti ČNB původně doporučovali tento krok už na počátku srpna i na konci září téhož roku. Tehdy byl ale proti tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl, který hlasoval pro až na jednání 7. listopadu, čímž poměr hlasů převážil.

Turecký parlament na mimořádném zasedání schválil vyslání vojáků do Libye. Mají tam podpořit mezinárodně uznávanou Vládu národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže v boji proti Libyjské národní armádě (LNA) generála Chalífy Haftara, která od května postupuje v ofenzivě.

Turecká armáda zahájila operaci Pramen míru proti kurdským ozbrojencům na severu Sýrie. Francie útok odsoudila a spolu s Velkou Británií a Německem požádala o schůzku Rady bezpečnosti OSN. Ta se uskuteční ve čtvrtek. Operace se nelíbí ani šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který přitom Turkům nechal volnou ruku, když stáhl z oblasti vojáky. Erdogan chce zřídit v Sýrii bezpečné pásmo, kam se budou moci vrátit uprchlíci. Kurdské milice nyní ovládají čtvrtinu země.

Bílý dům v neděli potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie. Spojené státy už začaly z oblasti stahovat své vojáky. Intervence vzbuzuje obavy o osud syrských Kurdů, kteří s Američany bojovali proti Islámskému státu (IS). Turecko je řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Kurdové už krok USA odsoudili. Podle Washingtonu nyní Ankara převezme zajatce z řad IS, které si evropské státy odmítly převzít.

Přátelé na Karla Gotta vzpomínají jako na laskavého a skromného člověka, který se choval k druhým vždy slušně a nikdy nikomu neublížil. Mnohým se naopak snažil pomáhat. Za socialismu se zastával i kolegů z branže, kteří byli zakázáni a ocejchováni jako protirežimní. Při sepisování nové knihy to zjistil zpěvák a klávesista v 80. letech zakázaného Pražského výběru Michael Kocáb. Sám Gott se svou intervencí nikdy nechlubil, ocenil jej Kocáb v mimořádném vysílání ČT24.

Venezuelský parlament ovládaný opozicí odsouhlasil opětovné připojení země k takzvanému Rijskému paktu. Ten mimo jiné umožňuje vojenskou pomoc amerických států včetně USA při obraně signatářského státu. Podle španělského deníku El País jde hlavně o varovný vzkaz Madurovu režimu, stejně jako o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci. Ta by však nebyla automatická. Země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

Venezuelský prozatímní prezident Juan Guaidó je připraven v případě nutnosti povolit vojenskou intervenci USA ke zbavení moci stávajícího šéfa státu Nicoláse Madura a k ukončení humanitární krize v zemi. Guaidó to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP.

Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2018 je znám necelý měsíc, porota ale už vybrala a představila finalisty aktuálního, třicátého ročníku. Veřejnost se tak s jejich tvorbou bude moci seznamovat celý rok, než bude vyhlášeno vítězné jméno. Finálových tvůrců je nezvykle šest a prestižní ocenění určené pro vizuální umělce do pětatřiceti let může letos získat i umělec ze zahraničí.

Evropská komise zkoumá další polský zákon, tentokrát kvůli státnímu zásahu do cen elektřiny. Parlament je na konci roku narychlo zmrazil pro koncové spotřebitele. Jinak hrozilo, že se výdaje domácností na proud zvýší až o třetinu. Stát bude rozdíl dotovat, intervenci ale nenahlásil unijním úřadům. Opozice mluví s odkazem na blížící se parlamentní volby o populismu.