Kurdové odrazili turecký útok u syrského hraničního města Tal Abjád. Hlásí civilní oběti

Nahrávám video

Turecká armáda zahájila operaci Pramen míru proti kurdským ozbrojencům na severu Sýrie. Francie útok odsoudila a spolu s Velkou Británií a Německem požádala o schůzku Rady bezpečnosti OSN. Ta se uskuteční ve čtvrtek. Operace se nelíbí ani šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který přitom Turkům nechal volnou ruku, když stáhl z oblasti vojáky. Erdogan chce zřídit v Sýrii bezpečné pásmo, kam se budou moci vrátit uprchlíci. Kurdské milice nyní ovládají čtvrtinu země.

  • 23:04

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Dění na syrsko-turecké hranici budeme dál bedlivě monitorovat.

  • 23:02

    Město Tal Abjád, které kontrolují kurdské milice YPG, bylo prvotním terčem pozemní ofenzivy, řekl agentuře AFP mluvčí syrských protureckých povstalců. Agentura AP s odvoláním na nejmenovaný turecký zdroj uvedla, že turečtí vojáci a proturečtí povstalci zahájili ofenzivu o čtyřech větvích.

  • 22:47

    Turecká pozemní ofenziva u syrského hraničního města Tal Abjád byla odražena, oznámila podle agentury AFP na Twitteru arabsko-kurdská koalice SDF.

Turecká armáda operaci odstartovala společně s protureckými povstalci, uvedl turecký prezident. Nejprve kurdské cíle ostřelovali, v noci pak zahájili pozemní operaci u syrského hraničního města Tal Abjád. Byla odražena, oznámila podle agentury AFP na Twitteru arabsko-kurdská koalice SDF.

Město Tal Abjád, které kontrolují kurdské milice YPG, bylo prvotním terčem pozemní ofenzivy, řekl agentuře AFP mluvčí syrských protureckých povstalců. Agentura AP s odvoláním na nejmenovaný turecký zdroj uvedla, že turečtí vojáci a proturečtí povstalci zahájili ofenzivu o čtyřech větvích.

Ofenziva začala ostřelováním

Turecký útok začal ve středu odpoledne. Střely z houfnic nejprve začaly dopadat na základny a muniční sklady kurdských milic. Dalšími cíli byly pozice kurdských ostřelovačů. Údery byly údajně vedeny i na cíle vzdálené od obytných oblastí, píše Reuters s odkazem na turecký bezpečnostní zdroj. Podle Kurdů ale zemřeli první civilisté.

Městem Rás al-Ajn na severovýchodě Sýrie a u hranice s Tureckem otřáslo několik velkých explozí už v době, kdy Erdogan oznamoval začátek ofenzivy. Nad městem byl slyšet hluk z letadel a z budov stoupal dým. Podle arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) podnikají nálety turecké vojenské letouny a mezi lidmi propukla panika.

Dalším cílem bylo pohraniční město Tal Abjád. „Obě menší města se nacházejí v poměrně řídce osídlené oblasti. V minulých dnech zde vyklidily své posty americké jednotky,“ připomněl zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský. Turecko údajně bombardovalo také pohraniční město Kobani, projektily dopadaly i do města Kámišlí, které má asi 400 tisíc obyvatel.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na severu Sýrie panuje chaos, jak se lidé snaží utéct do bezpečí. Pro civilisty v Kurdy ovládané oblasti je to noční můra, jež se stala realitou, protože lidé do poslední chvíle věřili, že se USA postaví za své kurdské spojence a zabrání invazi, informovala ze severu Sýrie zpravodajka CNN Clarissa Wardová.

Podle tureckých vládních médií kurdské síly odpověděly na ofenzivu palbou přes hranice. Nejméně šest raket dopadlo do centra města Nusaybin.

Konec americké ochrany

O plánech zahájit úder informoval Erdogan amerického prezidenta Donalda Trumpa telefonicky o víkendu. Šéf Bílého domu pak ohlásil stažení amerických vojáků z míst, jichž se může ofenziva týkat. Kurdové to označili za zradu.

Trump později varoval Ankaru, že pokud uskuteční neadekvátní zásah, „zničí tureckou ekonomiku“. Samotné kurdské bojovníky chválil. Pentagon také podle tureckého tisku vyřadil Turecko z koaličního mechanismu, jenž umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií.

Po zahájení turecké ofenzivy Trump zdůraznil, že Spojené státy nepodporují útok v Sýrii a že daly Ankaře najevo, že jde o „špatný nápad“. Vyzval Turecko, aby chránilo náboženské minority.

„Senát USA připravuje rezoluci, která by měla krok Donalda Trumpa zvrátit – a tedy možná vrátit americké jednotky do oblasti na syrsko-turecké hranici,“ upozornil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. V Senátu přitom mají převahu Trumpovi republikáni.

Šrafovaně vyznačena oblast v Sýrii, kterou chtějí dostat pod kontrolu Turci
Zdroj: ČT24

Koalice Syrských demokratických sil (SDF), jejíž páteří jsou kurdské milice YPG, pomohla mezinárodní koalici v čele s USA porazit Islámský stát, který od roku 2014 obsazoval sever Sýrie i sousedního Iráku. Ankara syrské Kurdy pokládá za spojence v Turecku zakázané a za teroristickou organizaci pokládané Strany kurdských pracujících (PKK).

„Je vidět, že Turecko se snaží stát regionální velmocí a Kurdové představují pro Turky pořád to hlavní nebezpečí pro budování tureckého státu, který bude především pro Turky. Kurdové v Sýrii jim trošku zamotali hlavu, protože i když bojovali proti Asadovi, tak jejich útvar v Sýrii je Turkům trnem v oku,“ konstatoval politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

„Turecko se snaží z té oblasti vytlačit ozbrojence. Největší problém té operace je, že se neví, jaké dopady to může mít na civilní obyvatelstvo. Ve zmíněné oblasti žijí asi dva miliony lidí,“ podotkl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. „Turecko ví, že může zajít poměrně hodně daleko a že Západ je ve své kritice zatím poměrně bezzubý,“ dodal.

Kurdové tvrdí, že zadržují v táborech na severu Sýrie asi 12 tisíc islamistů a jejich rodinných příslušníků. Údajně jsou mezi nimi asi čtyři tisíce džihádistů ze zahraničí. Podle Bílého domu se nyní těchto lidí ujme Turecko, protože evropské země to odmítly.

Turecko chce vybudovat bezpečnostní zónu

Erdogan zdůrazňuje, že pro Turecko zůstává hlavním cílem vytvoření „mírového koridoru“ pro návrat uprchlíků na sever Sýrie. Do Turecka přišlo podle tisku na 3,6 milionu Syřanů. Erdogan už pohrozil, že pokud Unie a další velmoci budou s vybudováním bezpečnostní zóny otálet, bude nucen běžence pustit do Evropy.

Podle Ankary by se tato zóna měla rozprostírat do hloubi 30 kilometrů syrského území a měla by být zbavena kurdských milicí.

Svět se obává o osud Kurdů

Rusko jako spojenec Damašku vyzývá k zachování územní celistvosti Sýrie. Ministr zahraničí Sergej Lavrov poukázal na pochybné počínání USA v regionu a vyzval Damašek, aby s Kurdy vyjednával. Kurdové už v úterý naznačili, že budou možná jednat s vládou prezidenta Bašára Asada nebo i s Ruskem.

Situaci sleduje také Írán, jehož představitelé se v minulosti vyslovili proti vojenskému řešení situace s Kurdy. Ve středu jeho armáda zahájila manévry u turecké hranice. Podle agentury ISNA se cvičení účastní oddíly rychlé reakce, mobilní a útočené brigády a vrtulníky íránského letectva.

Za syrské Kurdy se jasně postavila Francie. Proti vpádu Turecka do Sýrie se dříve vyjádřil také český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj nejvíc utrpí nevinní civilisté. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně v září po schůzce s Erdoganem v OSN uvedl, že země Visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření bezpečné zóny pro uprchlíky v severní Sýrii podporují. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ale později v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.

Obavy z humanitární katastrofy vyjádřila v souvislosti s plánovanou tureckou operací organizace OSN. Šéf NATO Jens Stoltenberg chce o situaci jednat v pátek s Erdoganem. Podle něj ofenziva musí skončit, stejně jako další destabilizace regionu.

„Rád bych apeloval na Turecko a další aktéry, aby jednali zdrženlivě a aby přestali s operacemi, které už teď běží. Armádní činy nevedou k dobrým výsledkům a chceme na to své turecké přátele upozorňovat. Pokud je součástí tureckého plánu vytvoření bezpečné zóny, tak potom nečekejte, že za to EU bude platit. Protože syrský konflikt se dá vyřešit trvale udržitelným způsobem pouze politickou transformací,“ varoval končící šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 7 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.