Kurdové odrazili turecký útok u syrského hraničního města Tal Abjád. Hlásí civilní oběti

Nahrávám video
Události: Turecko zahájilo ofenzivu na severovýchodě Sýrie
Zdroj: ČT24

Turecká armáda zahájila operaci Pramen míru proti kurdským ozbrojencům na severu Sýrie. Francie útok odsoudila a spolu s Velkou Británií a Německem požádala o schůzku Rady bezpečnosti OSN. Ta se uskuteční ve čtvrtek. Operace se nelíbí ani šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který přitom Turkům nechal volnou ruku, když stáhl z oblasti vojáky. Erdogan chce zřídit v Sýrii bezpečné pásmo, kam se budou moci vrátit uprchlíci. Kurdské milice nyní ovládají čtvrtinu země.

  • 23:04

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Dění na syrsko-turecké hranici budeme dál bedlivě monitorovat.

  • 23:02

    Město Tal Abjád, které kontrolují kurdské milice YPG, bylo prvotním terčem pozemní ofenzivy, řekl agentuře AFP mluvčí syrských protureckých povstalců. Agentura AP s odvoláním na nejmenovaný turecký zdroj uvedla, že turečtí vojáci a proturečtí povstalci zahájili ofenzivu o čtyřech větvích.

  • 22:47

    Turecká pozemní ofenziva u syrského hraničního města Tal Abjád byla odražena, oznámila podle agentury AFP na Twitteru arabsko-kurdská koalice SDF.

Turecká armáda operaci odstartovala společně s protureckými povstalci, uvedl turecký prezident. Nejprve kurdské cíle ostřelovali, v noci pak zahájili pozemní operaci u syrského hraničního města Tal Abjád. Byla odražena, oznámila podle agentury AFP na Twitteru arabsko-kurdská koalice SDF.

Město Tal Abjád, které kontrolují kurdské milice YPG, bylo prvotním terčem pozemní ofenzivy, řekl agentuře AFP mluvčí syrských protureckých povstalců. Agentura AP s odvoláním na nejmenovaný turecký zdroj uvedla, že turečtí vojáci a proturečtí povstalci zahájili ofenzivu o čtyřech větvích.

Ofenziva začala ostřelováním

Turecký útok začal ve středu odpoledne. Střely z houfnic nejprve začaly dopadat na základny a muniční sklady kurdských milic. Dalšími cíli byly pozice kurdských ostřelovačů. Údery byly údajně vedeny i na cíle vzdálené od obytných oblastí, píše Reuters s odkazem na turecký bezpečnostní zdroj. Podle Kurdů ale zemřeli první civilisté.

Městem Rás al-Ajn na severovýchodě Sýrie a u hranice s Tureckem otřáslo několik velkých explozí už v době, kdy Erdogan oznamoval začátek ofenzivy. Nad městem byl slyšet hluk z letadel a z budov stoupal dým. Podle arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) podnikají nálety turecké vojenské letouny a mezi lidmi propukla panika.

Dalším cílem bylo pohraniční město Tal Abjád. „Obě menší města se nacházejí v poměrně řídce osídlené oblasti. V minulých dnech zde vyklidily své posty americké jednotky,“ připomněl zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský. Turecko údajně bombardovalo také pohraniční město Kobani, projektily dopadaly i do města Kámišlí, které má asi 400 tisíc obyvatel.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na severu Sýrie panuje chaos, jak se lidé snaží utéct do bezpečí. Pro civilisty v Kurdy ovládané oblasti je to noční můra, jež se stala realitou, protože lidé do poslední chvíle věřili, že se USA postaví za své kurdské spojence a zabrání invazi, informovala ze severu Sýrie zpravodajka CNN Clarissa Wardová.

Podle tureckých vládních médií kurdské síly odpověděly na ofenzivu palbou přes hranice. Nejméně šest raket dopadlo do centra města Nusaybin.

Konec americké ochrany

O plánech zahájit úder informoval Erdogan amerického prezidenta Donalda Trumpa telefonicky o víkendu. Šéf Bílého domu pak ohlásil stažení amerických vojáků z míst, jichž se může ofenziva týkat. Kurdové to označili za zradu.

Trump později varoval Ankaru, že pokud uskuteční neadekvátní zásah, „zničí tureckou ekonomiku“. Samotné kurdské bojovníky chválil. Pentagon také podle tureckého tisku vyřadil Turecko z koaličního mechanismu, jenž umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií.

Po zahájení turecké ofenzivy Trump zdůraznil, že Spojené státy nepodporují útok v Sýrii a že daly Ankaře najevo, že jde o „špatný nápad“. Vyzval Turecko, aby chránilo náboženské minority.

„Senát USA připravuje rezoluci, která by měla krok Donalda Trumpa zvrátit – a tedy možná vrátit americké jednotky do oblasti na syrsko-turecké hranici,“ upozornil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. V Senátu přitom mají převahu Trumpovi republikáni.

Šrafovaně vyznačena oblast v Sýrii, kterou chtějí dostat pod kontrolu Turci
Zdroj: ČT24

Koalice Syrských demokratických sil (SDF), jejíž páteří jsou kurdské milice YPG, pomohla mezinárodní koalici v čele s USA porazit Islámský stát, který od roku 2014 obsazoval sever Sýrie i sousedního Iráku. Ankara syrské Kurdy pokládá za spojence v Turecku zakázané a za teroristickou organizaci pokládané Strany kurdských pracujících (PKK).

„Je vidět, že Turecko se snaží stát regionální velmocí a Kurdové představují pro Turky pořád to hlavní nebezpečí pro budování tureckého státu, který bude především pro Turky. Kurdové v Sýrii jim trošku zamotali hlavu, protože i když bojovali proti Asadovi, tak jejich útvar v Sýrii je Turkům trnem v oku,“ konstatoval politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

„Turecko se snaží z té oblasti vytlačit ozbrojence. Největší problém té operace je, že se neví, jaké dopady to může mít na civilní obyvatelstvo. Ve zmíněné oblasti žijí asi dva miliony lidí,“ podotkl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. „Turecko ví, že může zajít poměrně hodně daleko a že Západ je ve své kritice zatím poměrně bezzubý,“ dodal.

Kurdové tvrdí, že zadržují v táborech na severu Sýrie asi 12 tisíc islamistů a jejich rodinných příslušníků. Údajně jsou mezi nimi asi čtyři tisíce džihádistů ze zahraničí. Podle Bílého domu se nyní těchto lidí ujme Turecko, protože evropské země to odmítly.

Turecko chce vybudovat bezpečnostní zónu

Erdogan zdůrazňuje, že pro Turecko zůstává hlavním cílem vytvoření „mírového koridoru“ pro návrat uprchlíků na sever Sýrie. Do Turecka přišlo podle tisku na 3,6 milionu Syřanů. Erdogan už pohrozil, že pokud Unie a další velmoci budou s vybudováním bezpečnostní zóny otálet, bude nucen běžence pustit do Evropy.

Podle Ankary by se tato zóna měla rozprostírat do hloubi 30 kilometrů syrského území a měla by být zbavena kurdských milicí.

Svět se obává o osud Kurdů

Rusko jako spojenec Damašku vyzývá k zachování územní celistvosti Sýrie. Ministr zahraničí Sergej Lavrov poukázal na pochybné počínání USA v regionu a vyzval Damašek, aby s Kurdy vyjednával. Kurdové už v úterý naznačili, že budou možná jednat s vládou prezidenta Bašára Asada nebo i s Ruskem.

Situaci sleduje také Írán, jehož představitelé se v minulosti vyslovili proti vojenskému řešení situace s Kurdy. Ve středu jeho armáda zahájila manévry u turecké hranice. Podle agentury ISNA se cvičení účastní oddíly rychlé reakce, mobilní a útočené brigády a vrtulníky íránského letectva.

Za syrské Kurdy se jasně postavila Francie. Proti vpádu Turecka do Sýrie se dříve vyjádřil také český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj nejvíc utrpí nevinní civilisté. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně v září po schůzce s Erdoganem v OSN uvedl, že země Visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření bezpečné zóny pro uprchlíky v severní Sýrii podporují. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ale později v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.

Obavy z humanitární katastrofy vyjádřila v souvislosti s plánovanou tureckou operací organizace OSN. Šéf NATO Jens Stoltenberg chce o situaci jednat v pátek s Erdoganem. Podle něj ofenziva musí skončit, stejně jako další destabilizace regionu.

„Rád bych apeloval na Turecko a další aktéry, aby jednali zdrženlivě a aby přestali s operacemi, které už teď běží. Armádní činy nevedou k dobrým výsledkům a chceme na to své turecké přátele upozorňovat. Pokud je součástí tureckého plánu vytvoření bezpečné zóny, tak potom nečekejte, že za to EU bude platit. Protože syrský konflikt se dá vyřešit trvale udržitelným způsobem pouze politickou transformací,“ varoval končící šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 22 mminutami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 3 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 5 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 7 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...