Kurdové žádají Asada o ochranu před tureckou invazí. Syrská armáda už vstoupila do Manbidže

3 minuty
Události: Syrská armáda na výzvu kurdských milic vstoupila do Manbidže
Zdroj: ČT24

Syrská armáda uvedla, že vstoupila do města Manbidž na severu země. Podle místních médií se na tom dohodla s kurdskými milicemi. Ty předtím vyzvaly vládu prezidenta Bašára Asada, aby převzala kontrolu nad územím na severu Sýrie. Chtějí, aby zamezila turecké invazi v regionu, v němž dosud působí i americké jednotky. Ty by se ale měly podle nedávného oznámení USA stáhnout.

„Vyzýváme syrskou vládu, aby její armáda převzala kontrolu nad územím, z nějž jsme se stáhli, zejména nad městem Manbidž, a aby tak ochránila tyto oblasti před tureckou invazí,“ uvádí se v prohlášení YPG, zveřejněném na jejich twitterovém účtu.

Krátce poté oznámila syrská armáda, že vstoupila do Manbidže. „Zajistíme plnou bezpečnost všem syrským občanům i ostatním v tomto městě,“ citovala agentura Reuters z prohlášení syrské armády.

Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha konflikt mezi Sýrií a Tureckem bezprostředně nehrozí. „Dochází zde k určitému přeskupení sil, nicméně je to doprovázeno i diplomatickou aktivitou,“ upozornil ve vysílání ČT24.

Rusko krok syrské vlády ocenilo

Vstup syrské armády do Manbidže přivítal spojenec syrské vlády Rusko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to označil za „pozitivní krok“, který může pomoci „stabilizovat situaci“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v reakci připomněl už dříve domluvenou sobotní schůzku v Moskvě, kde mají o situaci na severu Sýrie v souvislosti s chystaným stažením USA jednat turečtí ministři obrany a zahraničí a šéf turecké tajné služby.

Erdogan také řekl, že nejnovější situace v Manbidži není jasná. Zatímco syrská vláda tvrdí, že její armáda vstoupila do města, syrská exilová organizace SOHR uvedla, že vládní jednotky jsou na okraji města. Erdogan zdůraznil, že Turecko ze severu Sýrie neodejde, dokud odtamtud „nevyžene teroristy“. Za ně Ankara považuje milice YPG. „Až z oblasti odejdou, pak teprve tam nebudeme mít co dělat,“ uvedl Erdogan.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že kurdské milice YPG nejsou oprávněné k tomu, aby zvaly kohokoli dalšího do Manbidže. Vyzval také všechny strany, aby se zdržely kroků destabilizujících region.

8 minut
Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych: Vztah Turecka a Kurdů sahá daleko do minulosti
Zdroj: ČT24

Kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci, dosud bojovaly s podporou USA na severu Sýrie proti organizaci Islámský stát (IS) a během občanské války v Sýrii ovládly na severu značná území.

Ankara tam už v roce 2016 poslala své jednotky, protože se obávala nárůstu vlivu Kurdů u svých hranic, na jihovýchodě Turecka totiž působí separatistická kurdská organizace PKK.

Arabsko-kurdské jednotky v roce 2016 Manbidž osvobodily

Arabsko-kurdské milice SDF, jejichž hlavní součástí jsou YPG, s podporou USA v roce 2016 osvobodily od IS i město Manbidž, které leží na severu Sýrie nedaleko tureckých hranic.

„Islámský stát prochází transformací. Není entitou, která by na nějakém území nyní vládla. Povstalecké aktivity ale trvají, na území Iráku rostou,“ uvedl Ditrych.

Letos v červnu se USA a Turecko dohodly v rámci zmírnění napětí v oblasti, že YPG se z města stáhnou. Od listopadu v něm společně hlídkují americké a turecké jednotky.

Minulý týden ale americký prezident Donald Trump překvapivě oznámil, že nařídil stáhnout americké jednotky ze Sýrie. Už krátce předtím ohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, že s podporou místních povstalců zahájí na severu Sýrie další ofenzivu proti milicím YPG.

Turecký deník Yeni Safak v pátek uvedl, že v pondělí posílili své postavení u města Manbidž místní povstalci podporovaní Ankarou.

Syrská armáda se z kurdského regionu na severu Sýrie stáhla v roce 2012, když tam YPG dobyly větší území. V oblasti pak vznikla de facto autonomní kurdská oblast a mezi režimem a Kurdy panoval křehký mír. Letos v létě, když se začalo hovořit o stažení amerických jednotek z regionu, se kurdská Sjednocená demokratická strana (PYD), jejímž ozbrojeným křídlem jsou YPG, pokoušela s režimem neúspěšně jednat o uznání autonomie. Tu ale Kurdům vláda prezidenta Bašára Asada přiznat odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 41 mminutami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 2 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 2 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 4 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 6 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 7 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 8 hhodinami
Načítání...