Akcie po pondělním hlubokém propadu obnovily na některých trzích růst. Zpevnily asijské. Zpočátku se dařilo i těm evropským, které však nakonec den zakončily ve ztrátě. Výrazně naopak vzrostly v úterý americké indexy. Naději investorům dává vyhlídka na vládní opatření pro povzbuzení ekonomiky, která v pondělí avizoval americký prezident Donald Trump.
Akcie v Evropě zahájily úterní obchodování svižným růstem, index Stoxx 600 krátce před 10:00 přidával asi 2,8 procenta na 349 bodů. Zvýraznil tak zisky, které měl hned v úvodu dne. K růstu cen akcií přispěla situace na trhu s ropou, kde se ceny stabilizovaly.
Den však evropské akcie končily ve ztrátě. Evropský index Stoxx 600 ztratil 1,14 procenta, německý DAX klesl o 1,4 procenta, francouzský CAC 40 o 1,50 % a britský FTSE 100 jen o 0,09 %. Pokles pražské burzy se po čtyřech dnech téměř zastavil. Index PX v úterý oslabil o 0,08 procenta na 912,76 bodu.
Čekání na velké kroky
Americké akcie začaly úterý jen mírnými vzestupy, ale postupně nabíraly na síle. Index Dow Jones pak uzavřel den nárůstem o 1167,14 bodu, tedy 4,89 procenta, na 25 018,16 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 vzrostl o 135,67 bodu, čili 4,94 procenta, na 2882,23 bodu. Index technologického trhu Nasdaq posílil o 393,58 bodu, neboli 4,95 procenta, na 8344,25 bodu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že podnikne „velké kroky“, aby zmírnil obavy trhu, a požádá kongres o balíček fiskálních pobídek, který bude mimo jiné zahrnovat snížení daně ze mzdy. Obchodníci také všeobecně očekávají tento měsíc další snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed), které by mělo podpořit americkou ekonomiku v době rostoucích globálních nejistot. Měnový výbor Fedu zasedá příští týden.
Akciové trhy ve světě v pondělí přitom zažily nejhlubší propad od finanční krize v roce 2008. Prudký pokles cen ropy a šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem vyvolaly mezi investory paniku a obavy z globální recese.
Dobře si vedly asijské akcie
Zatímco v pondělí se propadl hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 na tříleté minimum, v úterý po počátečním propadu zaznamenal nejprudší jednodenní nárůst od února 2018, když uzavřel se ziskem 0,85 procenta na 19.867,12 bodu.
Naději investorům na akciových trzích dává i Trumpův slib opatření na podporu hospodářství. Šlo by patrně o výrazné snížení daně z příjmu. Index čínských akcií CSI 300 po silných výkyvech na obě strany v úterý přidal 2,14 procenta na 4082,73 bodu.
Japonské akcie uklidnilo prohlášení premiéra Šinzóa Abeho, který řekl, že jeho vláda bude ve snaze povzbudit ekonomiku úzce spolupracovat s centrální bankou.
Podobným vývojem jako v Japonsku v úterý prošly také akcie v Jižní Koreji, které po prvotním poklesu zakončily v plusu. Index jihokorejských akcií Kospi tak posílil o 0,42 procenta na 1962,93 bodu.
Z prudkého dvoudenního poklesu se v úterý vzpamatovaly hongkongské akcie. Jejich hlavní index Hang Seng přidal 1,41 procenta a den uzavřel na 25.392,51 bodu.
Ropa přidávala deset procent
Na světových trzích zpevňuje také ropa. Severomořský Brent přidával skoro deset procent a dostal se nad 38 dolarů za barel. Smazal tak část citelných ztrát z předchozího dne. Obchodníci předpokládají, že vlády připraví opatření na podporu ekonomiky a optimismus na trh vrátil i postoj Ruska, které naznačilo nová jednání s členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
Brent, který je považován za referenční typ pro ceny dalších druhů ropy ve světě, krátce před 16:00 SEČ přidával 8,5 procenta na 37,25 USD za barel. Během úterý se jeho cena vyšplhala až na 38,22 USD. Po sedmé hodině večerní se však Brent pohyboval jen těsně nad 37 dolary za barel.
„Cenové války a pandemie nejsou pro komoditní trhy ničím novým. Ale aby se oba tyto jevy objevily současně, to je něco, s čím jsme se za svou kariéru ještě nesetkali,“ poznamenali v poznámce klientům analytici banky RBC.
Ruská centrální banka připravuje intervenci
Ruská centrální banka připravuje intervenci na podporu měny, protože ruský rubl po kolapsu cen ropy oslabil k dolaru na čtyřleté minimum. Rozhodla se tak poprvé po pěti letech. Banka v úterý uvedla, že začne na devizových trzích preventivně prodávat cizí měny, aby omezila celkovou kolísavost. Není ale jasné, v jak velkém rozsahu bude takto intervenovat, informovala agentura Reuters.
Centrální banka už na 30 dní přerušila denní nákupy deviz do státních rezerv, aby snížila tlak na další pokles domácí měny. Dolar k ruské měně v úterý přidává skoro čtyři procenta na 71,90 rublu za dolar a je nejsilnější od roku 2016.
Kurz rublu do značné míry ovlivňuje cena ropy, příjmy z jejího prodeje totiž plní velkou část ruské státní pokladny. Cena ropy v pondělí spadla zhruba o třicet procent a zaznamenala nejhlubší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.
Ruská centrální banka je připravena použít i další nástroje měnové politiky, aby zachovala finanční stabilitu. Analytici se domnívají, že přijatá opatření by mohla stačit na to, aby se trh stabilizoval. „Tyto kroky posilují názor, že trhy se dnes zotaví,“ řekl šéf investic ze společnosti Loko-Invest Kirill Tremasov.
Propad rublu často vede k obavám z růstu inflace. Silnější euro a dolar totiž mají tendenci promítnout se v Rusku do růstu cen, neboť prodražují zboží z dovozu.
